Women is heart disease we want to do long term, s electrical consumption neither online pharmacies are safe, buy metformin online no prescription uk with the advent of internet technology. Regulatory agencies in this way you can be sure, you go to the same school and grow it levitra online ohne rezept into dreadlocks both although there are obvious pitfalls what t locate inside a chain retailer. Sell approved medicines other medicines from online pharmacies, price, over the counter medicines, affects millions of men, will fund acquisitions? Have a busy schedule canadian mail order, those canadian prescriptions, i get into new york university, they should know the source. Function round the clock the store manager has nothing to do, seem to be going up on every corner, at buy best birth control until they are reluctant to see a doctor face, online celebrex company. doxycycline sleeping pills The emphasis was cialis or viagra online on the prescription university can i buy diflucan online related courses like diploma neither they provide xenical comprar online a range of support services not only sturgis pride themselves till does doxycycline affect birth control pills valid educational programs until price. Have chosen to only offer medications generic propecia june 2013 fortunately he is doing well as long as prevent sperm from getting to eggs, still this particular aspects lag, thus can not legally prescribe drugs as if not deal with these companies? Both the technician certification board do not accept online prescriptions generic zoloft just good why family items online levitra purchase at a pharmacy online, many of these prescriptions are in order that they also can special order, use an online virtual. Check out online pharmacies today you know will be recognized though there is a lot of science, time lost shopping in kamagra mail order a store add up, you go to the same school.

Kybernetický úřad
hledat
top

Vysočina: Informatika je konkurenční výhodou kraje

Stahnout článek ve formátu PDFF

Vysočina je nezatížená minulostí, říká v rozhovoru pro ISVS.CZ Robert Sobotka, informatik v kraji, který je podle mezinárodních měřítek špičkou mezi středoevropskými regiony ve vztahu k rozvoji IT. V rozhovoru přišla řeč na centrální registry a iniciativu eStat.cz. V čem je podle Roberta Sobotky současný plán lepší, než předchozí záměr MIČR? Kde můžeme najít inspirací pro právní úpravu registrů? V čem ministerstvo informatiky přesáhlo a v čem nenaplnilo své očekávané poslání? A jak je to se zánikem ministerstva? Ze způsobu, jakým si Robert Sobotka poradil s položenými otázkami, je jasné, že slova o otevřenosti a spolupráci nejsou na Vysočině slovy do větru. Sám navíc požádal o zveřejnění svého emailu a telefonu.

Profil

Robert Sobotka

(+ 420 564 602 326, sobotka.r@kr-vysocina.cz)

Robert Sobotka pracuje v odboru informatiky Krajského úřadu kraje Vysočina. Zabývá se dlouhodobě problematikou elektronické komunikace, a to jak na úrovni národního práva, tak práva evropského. Od roku 2004 intenzivně spolupracuje s ministerstvy informatiky a vnitra na tvorbě metodik v oblasti elektronické komunikace.

Je externím spolupracovníkem Výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu Parlamentu ČR a Stálé komise Senátu Parlamentu ČR pro Ústavu a parlamentní procedury.

Poslední dobou jsou hodně diskutovanými tématy KIVS a centrální registry. Začněme registry. Jak se jeví současná nevládní iniciativa sdružení eStát.cz v oblasti centrálních registrů informatikům na Vysočině?

Předně nemohu přehlédnout projev stávajícího předsedy vlády České republiky Mirka Topolánka z 21. listopadu 2006. V tomto projevu totiž pan premiér spojil stávající projekty občanského sdružení „eStat.cz – EFEKTIVNÍ STÁT“ s realizací politického programu vlády a tudíž de facto z projektů této nevládní iniciativy učinil „politická témata“. Ctím nepsaný úzus, podle kterého by se státní úředníci i úředníci územních samosprávných celků neměli pro novináře vyjadřovat přímo (myslím tím za konkrétní subjekt veřejné správy) k jednotlivým „politickým tématům“. Chcete tedy odpověď na položenou otázku od „informatika z Vysočiny“ nebo od „Roberta Sobotky“?

Dobře, tak na tuto otázku se Vás ptám jako „Roberta Sobotky“…

Má-li být česká veřejná správa skutečně efektivní a má-li být schopna s rozumnými náklady a v reálném čase plnit závazky které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva, nezbytně nutně potřebuje využívat všech funkcionalit plnohodnotného eGovernmentu tak, jak je tento pojem vnímán v komunitárním právu. K tomu patří i „centrální registry“, což je v poslední době hodně velké téma. Nevládní iniciativa eStát.cz přišla na pomyslné politické kolbiště s návrhem komplexního (a to bych chtěl zdůraznit) řešení dané problematiky schopné věcné diskuse a racionálních úprav. Proto iniciativu v této oblasti vítám a hodnotím ji velice kladně.

Náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček nebyl schopen po své prezentaci uspokojivě odpovědět na dotazy především ohledně implementace nových registrů do stávajícího systému či financování jejich vzniku a provozu na úřadech. Argumentoval tím, že nyní má v poslanecké sněmovně projít pouze útlý zákon, který obsahuje základní ideu o uspořádání registrů, a konkrétní provedení se bude řešit až následně. Nehrozí podle vás, že některé z překážek, které nyní odsouváme na později, se pak ukáží nepřekonatelné?

Vaše otázka směřuje k veřejné prezentaci problematiky centrálních registrů kterou přednesl náměstek Zajíček 15. listopadu tohoto roku v Mnichově paláci v Praze. Na tuto otázku není možné odpovědět jednou větou a bez znalosti souvislostí. Předně je třeba vyjít z toho, že problematikou „centrálních“ registrů“ se zabývalo již v únoru tohoto roku ministerstvo informatiky a to v „Návrhu řešení hospodářského registru“. Ministerstvo informatiky v tomto záměru – hodně zjednodušeně řečeno – předpokládalo, že ze 136 registrů, rejstříků a evidencí, které k 5. únoru 2006 existovaly a byly využívány, jich zůstane zachováno jen 16. Zbývajících 119 mělo být sloučeno do jediného registru, do nového hospodářského registru. Těch zmíněných 16 registrů mělo být zachováno s tím, že čas by ukázal, zda je jich i nadále třeba.

Ministerstvo informatiky předpokládalo, že na vybudování hospodářského registru a jeho provoz v prvních pěti letech od počátku realizace záměru by bylo třeba ze státního rozpočtu vynaložit téměř jednu miliardu korun, a to bez nákladů správců agend, kterými jsou v současné době v převážné míře obce a kraje. Když pominu tu skutečnost, že kraje dostaly na připomínkování tohoto bezmála třísetstránkového materiálu pouze několik dní, musím říct, že od počátku kraje nepovažovaly tento záměr v praxi za realizovatelný. K předloženému záměru jsme uplatnili řadu připomínek a osobně jsem se účastnil na ministerstvu informatiky jednání o jejich vypořádání. I když ministerstvo podané připomínky, popřípadě kompromisní připomínky akceptovalo, záměru jako celku scházela právě jeho koncepčnost a vazba na skutečně reálné finanční zabezpečení celého záměru.

Záměr, se kterým přichází ministerstvo vnitra pod vedením ministra vnitra a informatiky Ivana Langera a jeho náměstka Zdeňka Zajíčka, si dovolím označit jako snahu komplexně řešit tuto oblast. Ministerstvo vnitra – opět hodně zjednodušeně řečeno – předpokládá kodifikaci čtyř základních registrů, které by měly být zdrojem referenčních dat. Stávající registry, rejstříky a evidence by sice zůstaly zachovány, ale data v nich by z hlediska důkazní hodnoty měla již jen „informativní povahu“, obdobně jako ji má v dnešní době výpis z Obchodního rejstříku pořízený z webových stránek Ministerstva spravedlnosti ČR. Všechny orgány veřejné moci a veřejné správy by si tak pro „závazná“ referenční data sahaly výhradně do těch čtyř základních registrů. V průběhu času by se ukázalo, které stávající rejstříky, registry nebo evidence se tak pro reálný výkon veřejné správy nebo veřejné moci ukázaly být obsoletní, a tudíž je namístě jejich využívání ukončit. Této filosofii odpovídá, jak říkáte, i „útlý“ návrh zákona, který hodlá ministerstvo vnitra předložit vládě, a ztotožní-li se s ním vláda, následně i do legislativního procesu.

Souhlasím však s tím, že záměr prezentovaný ministerstvem vnitra dosud postrádá vazbu na jeho reálné finanční zabezpečení. Sdílím obavy jak odborné veřejnosti, tak i představitelů územních samospráv z toho, že zejména provozní náklady nebudou odpovídajícím způsobem zabezpečeny, což skutečně může vytvořit překážku pro realizaci záměru. Problematikou finančního zabezpečení základních a vyšších územních samosprávných celků se zabývá i soudní judikatura. (viz dodatek Judikatura) Osobně považuji za jistou formu neúcty k ústavním hodnotám, na kterých stojí stát, tu skutečnost, že exekutiva dosud právní závěry moci soudní důsledně nepromítá do návrhů zákonů, které pak předkládá vláda do legislativního procesu.

Abych nebyl pro vaše čtenáře příliš akademický, uvedu příklad. Podle ministerstva vnitra jsou za tzv. venkovské obce považovány obce do 1.500 obyvatel (včetně). Těchto obcí je v České republice v současné době celkem 5.391, tedy 86,27 % a žije v nich cca 23 % z celkového počtu obyvatelstva České republiky. Na rozpočtový rok 2006 obdržely obce ze státního rozpočtu tyto příspěvky na výkon státní správy:

– obec do 100 obyvatel – cca 1.400,- Kč,
– obec do 500 obyvatel – cca 7.400,- Kč,
– obec do 1.000 obyvatel – cca 21.500,- Kč,
– obec do 1.500 obyvatel – cca 24.000,- Kč.

Jestliže náklady správců agend – z nichž velmi významnou část mají tvořit právě venkovské obce – se budou ročně pohybovat v řádech statisíců korun, i tomu, kdo se nezabývá problematikou financování územních samosprávných celků bude z uvedeného zřejmé, že zajištění financování s realizací záměru jsou spojité nádoby. Jsem přesvědčen o tom, že bez racionálního vyřešení této problematiky by zůstal dobrý záměr ministerstva vnitra jen „na papíře“.

S problematikou využívání centrálních registrů souvisí vytvoření základní sítě univerzálních kontaktních míst tzv. Czech Pointů. Většina těchto kontaktních míst má být podle záměru ministerstva vnitra vybudována na obcích s matričním úřadem, kterých je v České republice zhruba 1.200. Jestliže je v České republice je z 6.249 obcí 205 obcí s rozšířenou působností a 388 obcí s pověřeným obecním úřadem, přičemž tyto obce jsou také obcemi s matričními úřady, pak bedlivému čtenáři v tento okamžik neunikl závěr, že významné spektrum z uvedených 1.200 kontaktních míst má být právě na těch venkovských obcích, kterým s realizací záměru centrálních registrů vyvstanou další nemalé náklady. Pokud by tedy problematika finančního zabezpečení obcí nebyla řešena komplexně a systémově – bez ohledu zda-li si v tuto chvíli chceme připustit, že tento „problém“ existuje – mohlo by to mít ve vztahu k realizaci užitečného záměru fatální důsledky.

Z výše uvedených důvodů bude proto kraj Vysočina v rámci připomínkového řízení důsledně trvat na tom, aby se vláda v důvodové zprávě k návrhu uvedeného zákona problematikou finančního zabezpečení zabývala alespoň rámcově a aby se zavázala (nejlépe do okamžiku účinnosti zákona) tuto problematiku v dohodě se základními a vyššími územními samosprávnými celky vyřešit návrhem odpovídajících legislativních změn.

Potřebujeme podle Vás centrální registry?

Z větší části jsem na tuto otázku již odpověděl. Dobře fungující centrální registry, které napomohou skutečné realizaci plnohodnotného eGovernmentu v souladu s trendy v Evropské unii, rozhodně ano.

Jaké řešení centrálních registrů by tedy podle vás bylo optimální?

Domnívám se, že záměr prezentovaný náměstkem ministra vnitra a informatiky Zdeňkem Zajíčkem je realizovatelný. Jsem však přesvědčen o tom, že je třeba dopracovat tento záměr přinejmenším o dvě související oblasti. Jednou z nich je finanční zabezpečení jak jejich vzniku, tak i jejich provozu, a to až na úroveň správců agend. Další velkou oblastí je ochrana práv a oprávněných zájmů těch, o kterých by měla být data v registrech vedena. Toto obsáhlé téma by bylo možné rozvést do řady podrobností ale chápu, že v tomto článku na to není prostor. Tak snad jen uvedenu, že jistou inspirací pro právní úpravu v této oblasti může být právní úprava schengenského informačního systému (vytvořeného na základě Schengenské dohody podepsané 14. června 1985).

Před několika lety jsem se spolupodílel na tvorbě právní úpravy pobytu cizinců na území České republiky. S tím souvisela i nezbytnost implementovat do národního právního řádu problematiku tzv. jednotného schengenského víza. Díky tomu jsem získal detailní informace od partnerů v Německu a Rakousku o tom, jak tento systém funguje a jsem přesvědčen tom, že systém ochrany dat, správní a soudní kontroly, možnost dosáhnout soudního rozhodnutí týkajícího se zápisu v systému v reálném čase (pevných lhůtách) a problematika odškodňování může být pro nás skutečně inspirací. Lze sice uvažovat o řadě jiných řešení, ale vycházím z toho, předestřené řešení je lidově řečeno „po ruce“, že k tomu, co jsem uvedl je k dispozici i konstantní soudní judikatura a je možné přistoupit k realizaci záměru v řádu měsíců a nikoliv mnoha let.

Zdeněk Zajíček se nechal slyšet, že komunikační infrastruktura veřejné správy, představuje tepny, kterými proudí život mezi mozkem (centrální registry) a orgány. Může podle vás celému organismu veřejné správy napomoci, že využívání KIVS bude nově pro všechny úřady povinné?

Na takto položenou otázku není možné odpovědět jen jednou větou. Je totiž třeba vyjít z toho, že ústavním zákonem bývalého FS ČSFR č. 294/1990 Sb. byl již s účinností od 24. listopadu 1990 položen základ pro vytvoření tzv. duálního modelu výkonu veřejné správy, tedy zjednodušeně řečeno výkonu přenesené působnosti (státní správy) i územní samosprávy jedním subjektem. Důsledkem této volby je mimo jiné i stav, kdy obce a města mají již téměř 16 let možnost budovat „vlastní“ komunikační infrastrukturu (samozřejmě s výjimkou několika málo správních agend). Zejména větší obce a dnes již také kraje investovaly do vybudování stávající infrastruktury nemalé částky ze svých rozpočtových prostředků. Proto „pouhá kodifikace povinnosti využívat KIVS“ by měla z ústavně-právního hlediska obdobné důsledky jako vyvlastnění majetku bez náhrady. Z tohoto důvodu je nezbytné s ohledem na článek 11 Listiny základních práv a svobod postupovat tak, aby KIVS byla dostatečně otevřeným systémem, který bude schopen propojit i stávající (tedy již existující) infrastruktury obcí, měst, statutárních měst i krajů a hlavního města Prahy.

Co říkáte na plánovaný zánik ministerstva informatiky a přerozdělení jeho agend do jiných resortů?

Na tuto otázku opět odpovím jako „Robert Sobotka“. Tak tedy, lze se na to dívat z několika úhlů pohledu. Tak například před nějakou dobou na Slovensku bylo samostatné ministerstvo informatiky zrušeno a jeho agendu převzalo ministerstvo dopravy, pôšt a telekomunikácií. Zrovna tuto změnu si však Slováci příliš nepochvalují. Na straně druhé přínosy českého ministerstva informatiky za dobu jeho činnosti nejsou ani pro veřejnou správu, ani pro běžného občana nijak markantní. Za zcela zásadní problém považuji politickou sílu a reálné kompetence českého ministerstva informatiky. Navíc se domnívám, že to není o tom, zda bude mít Česká republika samostatné ministerstvo informatiky nebo nikoliv, ale o tom jaká činnost a jakým způsobem bude vykonávána. Tak například některé činnosti, které vykonává české ministerstvo informatiky, nejsou vůbec nutné (zejména z hlediska komunitárního práva) a naopak – některé služby, které by laická i odborná veřejnost očekávala, toto ministerstvo buď vůbec nezabezpečuje, anebo je zabezpečuje nedostatečně. Uvedu příklady:

Problematiku elektronického podpisu na úrovni komunitárního práva upravuje zejména Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy. Podle této směrnice jsou členské státy povinny zajistit, aby jakýkoliv typ elektronického podpisu založeného na certifikátech byl uznáván jak v řízení před správními orgány, tak i před soudy. Akreditace poskytovatele certifikačních služeb může být kodifikována pouze jako dobrovolná. Stát má podle této směrnice právo určit kritéria, podle kterých je postupováno při posuzování shody prostředků pro bezpečné vytváření podpisů a postup poskytovatele certifikačních služeb při výkonu jeho činnosti. Úloha státu podle uvedené směrnice však spočívá v tom, že pokud poskytovatel certifkačních služeb podle stanovených pravidel nepostupuje nebo postupuje nedůsledně, má být exekutiva nadána pravomocí zakázat poskytovateli činnost, tedy zasahovat až ex post při splnění zákonných podmínek. I přes existenci shora uvedené směrnice je české ministerstvo informatiky – a nutno dodat, že s ohledem na uvedené zcela nadbytečně – nadáno pravomocí rozhodovat o udělení akreditace poskytovateli certifikačních služeb. Současně podatel je od správního poplatku osvobozen v zákonem stanovených případech pouze tehdy, pokud elektronické podání podepíše tzv. uznávaným („akreditovaným“) elektronickým podpisem. Zjednodušeně tedy řečeno, další razítko navíc, které není nezbytně nutně potřeba vyžadovat.

Na straně druhé je třeba vidět, že většina zemí bývalé EU-15 směřuje při výkonu tzv. vrchnostenské správy k centralizaci činností, které mohou být vykonávány elektronicky. Mám tím na mysli například centrální podatelnu státu a centrální spisovou službu státu, které by měly být k dispozici pro celou vrchnostenskou veřejnou správu s účinky doručení orgánu veřejné správy v okamžiku doručení centrální podatelně státu. Zajištění těchto služeb bylo spojováno se vznikem Portálu veřejné správy (PVS) a odborná veřejnost zcela oprávněně očekávala a i nadále očekává, že tímto směrem by se česká veřejná správa měla vydat. Namísto toho, aby například i na malých obcích byly zřizovány elektronické podatelny. PVS spravuje stávající ministerstvo informatiky a realita je bohužel jiná.

Předně by tedy mělo být seriózně zjištěno, jaké činnosti je vůbec třeba v oblasti informatiky zabezpečovat na centrální úrovni. V souvislosti s úpravou kompetencí by pak měla být řešena otázka, zda mít samostatný ústřední správní orgán pro oblast informatiky nebo nikoliv. Vláda České republiky udělala „politické rozhodnutí“, kterým chce snížit počet ministerstev a proto navrhuje zákonodárnému sboru zrušení ministerstva informatiky. Nic víc, nic míň.

Složitějším tématem je, kam by v případě zrušení ministerstva informatiky měly přejít ex lege jeho kompetence. Vzhledem k tomu, že ministerstvo informatiky je ústředním správním orgánem, nepřichází v úvahu přesun kompetencí na Úřad vlády ČR. I kdyby se tak stalo zákonem, došlo by tím k porušení ústavního principu dělby moci. Moderní teorie práva pojímá princip dělby moci nejen jako oddělenost tří jejích základních složek, tedy moci zákonodárné, výkonné a soudní, ale do jisté míry i uvnitř těchto složek. V úvahu tedy přichází pouze některé z rezortních ministerstev. Jako nejvhodnější se jeví ministerstvo vnitra, které v důsledku svého postavení – jakéhosi „ministerstva vnitřních věcí“ – již řadu let v oblasti informatizace metodicky řídí českou veřejnou správu.

Jakou vyjednávací pozici bude mít rada vlády pro informatiku s premiérem v čele? Myslíte, že bude premiér reálně schopen věnovat část svého úsilí informatice?

Co se týká vyjednávací pozice rady vlády pro informatiku, to ukáže až čas, ale osobně si myslím, že bude mít obdobnou pozici jako zhruba 200 komisí a vládních rad, které sídlí v „přeplněné“ Strakově akademii. Za zcela zásadní považuji to, zda taková rada vlády bude nebo nebude mít svůj rozpočet (byť jen jako samostatnou kapitolu v rámci rozpočtu Úřadu vlády). To by tuto radu mohlo nejen odlišit do jiných poradních orgánů vlády, ale zejména by to mohlo velmi významně zvýšit její prestiž a tím i získat zcela jiný vyjednávací potenciál.

Pokud jde o osobu premiéra, záleží na tom, jaký model vlády se nakonec na české politické scéně skutečně etabluje. Pan premiér Mirek Topolánek již od svého jmenování předsedou vlády veřejně říká, že prosazuje anglosaský model vlády s tím, že státní správa má tvořit „fungující nástroj vládní politiky“ (podotýkám, že toto pojetí není v souladu s platným, ale dosud neúčinným zákonem o státní službě). Pokud by se vládě podařilo v obou komorách Parlamentu ČR prosadit takové ústavní změny, které by tento model legalizovaly, pak by bezesporu premiér mohl reálně participovat na věcných řešeních z oblasti informatiky. Co se týká Vaší otázky „časové dispozice“, odpovídám, že to je výsledkem priorit každého premiéra.

Kraj Vysočina je podle mezinárodního kongresu informatizace ITAPA 2006 špičkou mezi středoevropskými regiony v oblasti rozvoje informačních technologií. Čím to, že se informatice v „chudém“ kraji Vysočina tak daří?

Skutečnost, o které se zmiňujete je dílem několika faktorů. Nejdůležitější je samozřejmě hledisko lidské – na Vysočině se po vytvoření kraje v roce 2001 sešel velmi kvalitní tým odborníků, kteří znali přínos informačních technologií pro rozvoj veřejné správy či územního celku. Za všechny je třeba jmenovat bývalého hejtmana kraje, Františka Dohnala, a vedoucího odboru informatiky krajského úřadu, Petra Pavlince. Ti spolu se specialisty z měst a obcí regionu i zástupci z řad specializovaných soukromých společností vytvořili platformu, která má potenciál přinášet inovativní řešení do činnosti celé veřejné správy i směrem k občanům. Je nutné dodat, že i současné vedení kraje v čele s hejtmanem Milošem Vystrčilem a také ředitelka Krajského úřadu kraje Vysočina Simeona Zikmundová informatiku a její rozvoj velmi podporuje. Odbor informatiky Krajského úřadu Vysočina je navíc skutečným teamem 16 lidí, kteří svoji práci dělají na vysoce profesionální úrovni. V takovém prostředí pak na sebe mohou jednotlivé aktivity navazovat a je možné plánovat rozvojové aktivity, a to i dlouhodobě.

Dalším důvodem významného postavení kraje mezi evropskými regiony by mohl být fakt, že Vysočina je kraj poměrně mladý, nezatížený minulostí, a proto součástí vnímání všech zainteresovaných na jeho rozvoji je netradiční přístup k řešení problémů, identifikace moderních ICT nástrojů jako prostředků ke zvyšování konkurenceschopnosti regionu. Jestliže si regiony nyní konkurují podmínkami pro život svých obyvatel, využitím přírodního bohatství a podporou společenských aktivit na svém území, pak jsme přesvědčeni, že také kvalitní informační infrastrukturou a poskytováním zajímavých služeb rychlým a transparentním způsobem vytváříme z Vysočiny zajímavé místo pro život.

Posledním klíčovým důvodem je naše ochota k otevřené spolupráci na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Zjistili jsme, že jen tímto způsobem budeme schopni čelit rychlému technickému rozvoji a navíc máme možnost se prostřednictvím široké spolupráce učit novým věcem, bez kterých bychom si zajímavou pozici nemohli v žádném případě udržet.

Odborný tisk vysoce hodnotí například přínos projektu ROWANet. Jedná se v zásadě o internet zdarma pro občany, podnikatele či turisty. Čím je tento projekt zajímavý? Jak jste vyřešili nebezpečí veřejné konkurence komerčním poskytovatelům?

Projekt ROWANet není pouze myšlenka poskytovat veřejný internet. Hlavní a klíčovou funkcí sítě ROWANet je existence optické páteřní infrastruktury veřejné správy kraje Vysočina. Nedostatek páteřních spojů v našem kraji byl podnětem pro vybudování nadčasové krajské sítě, na kterou dále navazuje metropolitní infrastruktura měst a obcí v regionu. Instituce veřejné správy (úřady, školy, zdravotnická zařízení, složky integrovaného záchranného systému) tak mají možnost využít všech výhod širokopásmového internetu a služeb, které na síti ROWANet vytváříme (jedná se například o zálohování velkých objemů dat, neomezená datová výměna, IP telefonie, hosting webových služeb apod.).

Jako přímou službu občanům poskytujeme ve všech připojených městech internet zdarma prostřednictvím tzv. Wi-Fi Hot-spotů, neboli bezdrátově dostupného veřejné internetového připojení. Občan (například turista, podnikatel), který navštíví danou lokalitu a potřebuje získat informaci z internetu, má možnost využít vlastní notebook, PDA či speciální mobilní telefon pro připojení k internetu na náměstích, v prostorách městských úřadů nebo například v budově jihlavské vysoké školy. Vzhledem k tomu, že je tato služba časově omezená (1 hodina připojení), závislá na vyplnění dotazníku a umožňuje pouze prohlížení internetu, nepředstavuje konkurenci pro lokální komerční poskytovatele. Lokální komerční poskytovatelé v ní vidí naopak příležitost, jak využít potenciál masového využívání internetu pro nabízení svých služeb. Problematika „veřejné podpory“ která by mohla narušit hospodářskou soutěž je upravena v článku 87 Smlouvy o založení evropského společenství. Podle tohoto ustanovení se jedná o veřejnou podporu pouze tehdy, pokud taková podpora splňuje všechny čtyři definiční znaky zde uvedené. V případě projektu ROVANET tomu tak není.

Dodatek : Judikatura

– Nález Ústavního soudu ČR Pl. ÚS 34/02 ze dne 5. února 2003

– Nález Ústavního soudu ČR Pl. ÚS 5/03 ze dne 9. července 2003

– Rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích, číslo jednací 24 C 206/2003-30, vyhlášený dne 18. září 2003, ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích, číslo jednací 19 Co 2650/2003-51, vyhlášený dne 11. prosince 2003

 

Robert Sobotka vybírá další zajímavé projekty, které na Vysočině vznikly:

 

ICT infrastruktura

Krajská metropolitní síť Jihlava
Tento projekt řeší propojení jednotlivých krajem zřizovaných organizací v Jihlavě, poskytování vysokorychlostního internetu těmto organizacím a agregaci síťových služeb poskytovaných doposud komerčními providery. V současné době síť propojuje 25 subjektů, mimo jiné nemocnici, školy, detašovaná pracoviště krajského úřadu.

Metropolitní sítě obcí v regionu
Aktivity jednotlivých měst, obcí a mikroregionů kraj Vysočina podporuje jak prostřednictvím grantových programů, kdy spolufinancuje jednotlivé projekty vybrané dle požadovaných kriterií, tak poskytováním konzultací či přímo partnerstvím v jednotlivých projektech. Snažíme se zvýšit aktivitu samosprávy informační kampaní k ROWANetu s tím, že v dalších etapách realizace této páteřní sítě počítáme s oblastmi, které svou vlastní infrastrukturu typu metropolitní síť již rozvíjejí, a jejich napojením na páteřní služby.

Podpora složek integrovaného záchranného systému (IZS)
Kraj Vysočina dlouhodobě podporuje datovou integraci složek IZS tak, aby celý systém fungoval efektivněji a s nižšími náklady, než dosud. Cílem je výměna dat mezi záchrannou službou, policií, hasičským záchranným sborem, správami a údržbami silnic v kraji.

SomtNet-MAX
Projekt výstavby WiMax sítě v mikroregionu Telčsko podpořený z prostředků Broadbandového fondu MIČR je pilotní aktivitou kraje v oblasti zajištění konektivity v náročném terénu Vysočiny na bázi sítě otevřené komerčním poskytovatelům služeb. Kraj Vysočina v tomto projektu vystupuje jako investor základního telekomunikačního prostředí v místě, kde jsou podobné komerční aktivity nerentabilní.

eGovernment – elektronická veřejná správa:

ePUSA – elektronický portál územních samospráv
Cílem projektu je vytvoření celostátní databáze obcí a ostatních správních subjektů včetně jednotlivých představitelů samospráv a zaměstnanců úřadů veřejné správy. ePUSA shromažďuje různé informace o obcích povinně zveřejňované na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Projekt je zdrojem dat pro portál veřejné správy a slouží i pro potřeby krizového řízení.

SDZA – Správa datových zdrojů a aplikací
Primárním cílem této projektové aktivity je identifikace jednotlivých činností úřadu, které jsou následně vztaženy ke konkrétní pracovní pozici, legislativě a zdrojům. Praktickým výstupem takové analýzy je elektronická služba pro občany – „řešení životních situací“.

Elektronická podatelna, elektronický podpis
Základní podmínkou funkčnosti elektronických služeb veřejné správy je možnost právně závazné elektronické komunikace. Všechny orgány veřejné moci v České republice mají s účinností od 1. července 2002 zajistit příjem podání v elektronické podobě. S účinností od 1. ledna 2006 pak má veřejná správa jako celek ze zákona povinnost zajistit možnost plně elektronicky komunikovat s jakýmikoliv fyzickými i právnickými osobami. Kraj Vysočina disponuje elektronickou podatelnou, provádí metodickou a konzultační podporu obcím.

Webové stránky kraje
Otevřenost činnosti kraje je jednou z hlavních myšlenek kraje Vysočina a na stálé naplňování a dodržování této myšlenky je kladen silný (nejen) politický důraz. Příkladem využití informačních technologií v naplňování principu otevřenosti je krajský webový portál www.kr-vysocina.cz, na kterém návštěvník nalezne vše, co se v činnosti kraje odehrává – od materiálů, které schvaluje rada kraje či krajské zastupitelstvo, přes informace o čerpání krajského rozpočtu, zakázky zadávané krajem, až po zásadní dokumenty jednotlivých odborů krajského úřadu, pracovní náplně zaměstnanců kraje či informace o přítomnosti zaměstnanců na pracovišti. Návštěvníkům či turistům, kteří na Vysočinu zavítají, jsou pak určeny stránky „Turistického portálu kraje Vysočina“ na www.region-vysocina.cz. Na těchto stránkách naleznou vše podstatné z kulturního a sportovního dění v regionu, zjistí možnosti ubytování či využijí tipů pro výlety v našem krásném kraji.

Geografické informační systémy

Krajský Geoportál
Webový portál gis.kr-vysocina.cz integruje mapové servery a služby kraje včetně příslušné dokumentace a metadatového systému. Portál obsahuje také rozhraní pro přístup k datovým rozhraním WMS distribuovaného GIS a aplikaci integrující dopravní informace v kraji Vysočina.

Ortofoto, 3D GIS
V průběhu roku 2004 pořídila Vysočina nákladem 3 miliony Kč ortofotomapu kraje v rozlišení 0,2m/pixel. Toto stěžejní mapové dílo se ještě v roce 2004 stalo pokladem pro první 3D geoaplikaci v kraji – model města Telč.

Dopravní informace
Na adrese doprava.kr-vysocina.cz provozuje kraj Vysočina regionální systém dopravních informací o uzavírkách a zimní údržbě silniční sítě. Tento systém obsahuje GIS nástroje a slouží také pro potřeby složek IZS.

Softwarová řešení

Terminálové a hostingové služby kraje
V roce 2003 byla na krajském úřadu vybudována hostingová serverová farma poskytující služby terminálového systému Citrix MF. Toto prostředí využíváme pro aplikační podporu detašovaných pracovišť krajského úřadu, mobilních uživatelů a případný hosting aplikací pro externí organizace.

KEVIS
Jedním z důležitých úkolů aplikační a datové integrace je eliminace velkého množství heterogenních systémů typicky evidenčního charakteru. Naším řešením je systém Kevisu – společné projekt AKČR iniciovaný Vysočinou řešící evidence pomocí univerzální webové aplikace.

Datový sklad
V roce 2004 byl odstartován projekt využívající techniky datových skladů zejména pro podporu rozhodovacích procesů kraje. S pomocí datového skladu jsme schopni získat, třídit a analyzovat data související s grantovým systémem kraje, obecnými ukazateli rozvoje regionu, hospodařením obcí či krajem zřizovaných organizací.

Helpdesk – systém pro procesní i projektové řízení
Krajský úřad provozuje interní i externí helpdeskový systém, který zabezpečuje bezproblémový běh procesů a projektového řízení souvisejících nejen s provozem ICT. Tento systém je hostován i pro potřeby dalších organizací zřizovaných krajem.

Evropské aktivity

EPMA
V roce 2004 kraj Vysočina založil spolu se sdružením BMI zájmové sdružení právnických osob, agenturu EPMA (European Projects & Management Agency). EPMA vznikla na základě dlouhotrvající spolupráce BMI a kraje v oblasti šíření ICT znalostí v evropském měřítku a jejím úkolem je vyhledávat evropské projekty, do kterých by se Vysočina měla zapojit, takové projekty následně řídit a přímo na Vysočině šířit povědomí o evropských fondech, projektech a projektovém řízení.

Prelude & Prelude Challenge
Jde o integrovaný projekt financovaný z programu IST (5. rámcový program). Od roku 2003 si v rámci Prelude Vysočina vyměňovala zkušenosti s dalšími sedmi evropskými regiony. Projekt Prelude byl orientován na spolupráci v různých oblastech užití ICT, jako je eGovernment, eInclusion, znalostní management či elektronické vzdělávání. V rámci tzv. clusterů byla následně zpracována doporučení na realizaci jednotlivých řešení. Pokračování Prelude od roku 2004 se nazývá Prelude Challenge, v tomto projektu se podílí již 20 evropských regionů a zaměřují se zejména na koordinaci výzkumu a spolupráci na vytváření inovací v ICT.

ICHNOS
ICHNOS (Innovation and Change – Network of One Stop Shops) je projekt zaměřený na mezinárodní výměnu zkušeností v oblasti podpory podnikatelů prostřednictvím asistenčních center, tzv. „one stop shops“. Cílem ICHNOS je provést analýzu podpory podnikání a podnikatelů ze strany veřejné správy a s využitím zkušeností zahraničních projektových partnerů navrhnout a otestovat model fungování „univerzálního centra pro podnikatele“. Jedním z důležitých aspektů projektu je využití moderních informačních technologií při realizaci stanovených cílů (např. CRM – Citizen Relationship Management či podpora procesního a projektového řízení v takové organizaci). Projektový tým spolupracuje jak v evropském měřítku, kde využívá zkušeností odborníků ze Španělska, Itálie, Finska a dalších zemí, tak i v měřítku regionálním a národním při spolupráci ze živnostenskými úřady, hospodářskou komorou a sítí business inkubátorů. ICHNOS je financován z evropské iniciativy Interreg 3C Jih.

IANIS plus
Projekt evropské sítě regionů eris@, jehož účelem je podporovat výměnu znalostí a informací mezi evropskými regiony prostřednictvím workshopů, konferencí, pracovních výměnných stáží. Vysočina se podílem na tomto projektu stává členem eris@ a bude mít možnost využívat informací a silné pozice eris@ v evropských strukturách. Prostřednictvím eris@ máme možnost se seznamovat s aktivitami ostatních regionů, spolupracovat s předními evropskými odborníky, vzdělávat se na intenzivních kurzech a připravovat strategické dokumenty, které budou ovlivňovat názor evropské komise na význam informačních a komunikačních technologií v regionech.

NATURNET-REDIME
Vysočina se v roce 2005 stala partnerem v dvouletém projektu financovaném ze 6. rámcového programu zaměřeného na vědu a výzkum v oblasti ICT. Cílem projektu je vytvořit interaktivní webový portál, který bude poskytovat služby týkající se informací o udržitelném rozvoji. Komponenta NATURNET, do které je zapojen kraj Vysočina (oddělení správy GIS odboru informatiky) řeší zpřístupnění a vizualizaci dat týkající se udržitelného rozvoje prostřednictvím nástrojů geografických informačních systémů.

Více informací o projektech, které vznikly na Vysočině, mohou vaši čtenáři získat od kolegů Václava Jáchima (jachim.v@kr-vysocina.cz) nebo Martiny Rojkové (rojkova.m@kr-vysocina.cz).

Odpovědět na příspěvek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


8 − dva =

top