Na kole po České Kanadě – územím lesů, polí a historie – (III. etapa)
Léto pomalu končí. Území České Kanady opouští poslední trampové, turisté i cyklisté.
Příroda se zatahuje skoro až do ponurého podzimního hávu, jakoby chtěla zdůraznit svůj tajemný příhraniční prostor.
Cesta ze Slavonic do Nové Bystřice povede částečně kolem bývalé signální stěny, a prakticky celá přes území, kde příhraniční duch vládl několik desetiletí.
Území bylo ještě nedávno poseto chátrajícími stavbami, hlubokými lesy, bramborovými a kukuřičnými poli.Svět se zde mění jen pomalu. Lidé neradi mění své návyky.
Na druhou stranu jsou pevně spjatí s přírodou a snaží se jí hodně chránit. Ví, co pro ně znamená každý strom, kus pole, zahrady nebo menší rybník. Jestli se vydáte na tuto cestu, všímejte si přírodu kolem sebe, poslouchejte ticho protkané zpěvem houfujícího se ptactva před odletem do jižnějších zemí. Zastavte se na místech, které připomínají minulost dávnou i tu nedávnou.
Předpokládám, že večer ve Slavonicích se Vám vydařil a plni síly se vydáte na další nádhernou projížďku.
Už při procházce po Slavonicích jste si mohli všimnout několika dílen s mařížskou keramikou. Ta je vyhlášena svoji absolutní originalitou.
Není možné najít dva totožné kusy, protože vše je dílem ruční práce autorů různé umělecké úrovně. V tom je ta pravá krása.
Abychom jsme vychutnali úplnou pravost tohoto umění, pojedeme ze Slavonic na jihozápad.
Po 3 km se dostaneme do, na první pohled nevábné vesnice, Maříž, která nedává najevo žádnou „světovost“ . Prakticky na jejím konci je postavena proslulá dílna s mařížskou keramikou.
Zde, ostatně jako i ve Slavonicích, si můžete sami vytvořit svoje dílo v podobě hrnečku, misky, talíře nebo jiného keramického díla, které Vám pak bude zasláno domů, jakožto věčná vzpomínka na čas strávený v Maříži.
U dílny stojí nádherná, stylová hospoda, kam vodím každé léto své přátele a nezapomenu je poslat, s prominutím, na WC. Originální obkladačky, které se zde nacházejí, nemají široko daleko konkurenci. Jestli Vám to situace umožní, nahlédněte i na toalety opačného pohlaví, stojí to za to.
Po opravdu kvalitním umělecko – estetickém zážitku, se vydáme po cyklotrasy 1003, v příhraničním pásmu, na Trojmezí (Dreilanderstein). Patník, který zde stojí, rozděluje zemi na českou, moravskou a rakouskou. Lesy se dostaneme zpět na hlavní silnici, která spojuje Slavonice a Novou Bystřici.
Po lehkém sjezdu dorazíme do Starého Města pod Landštejnem.
Příhraniční město je důležitou křižovatkou mezi okolními obcemi a současně bránou k hraničnímu prostoru do Rakouska.
Jak už nese ve svém názvu, nachází se pod hradem Landštejn, který svojí polohou i historickým významem patří k nejvýznamnějším objektům celé České Kanady.
Kopec, který k němu budete muset vystoupat ze Starého Města, není z nejpříjemnějších, ale cíl je nádherný.
Na tomto místě doporučuji, kromě prohlídky samotného hradu, i delší odpočinek. Prostředí je zde opravdu značně poklidné, i když sem směřuje hodně cyklistů ze všech možných stran.
Směrem na jih od Starého Města se nachází území kolem zaniklé obce Rajchéřov. V polovině devadesátých let minulého století se připravoval záměr 3 holandských firem vybudovat na 270 ha v okolí bývalého Rajchéřova obří „rekreační areál“. Jeho součástí mělo být 470 domků s parkovišti, řada obchodů od supermarketu přes půjčovnu videokazet, několik restaurací až po směnárnu, diskotéku a kasino s hracími automaty.
U rybníka Kačer měl stát windsurfingový klub a rybářské centrum s loděnicí, jalovcová rezervace Hadí vrch měla být obkroužena silnicí a dovnitř přivedeny vycházkové trasy. Náklady na jeho zřízení by měly podle odhadů z roku 1995 dosáhnout 1,8 miliardy korun. Místní veřejnost byla o tomto záměru podrobněji informována v roce 1995 a záměr jí byl zdůvodněn snahou podpořit rozvoj chudého pohraničí.
Správní řízení o Rajchéřově trvalo přibližně čtyři roky. Na jeho konci se shodli vědci, ministerští úředníci i ekologické iniciativy na tom, že obrovské rekreační středisko do oblasti České Kanady nepatří.
Taková investiční akce by nenávratně porušila přírodní stabilitu v území. Nakonec zvítězil zdravý rozum.
Další část trasy nás provede systémem opevnění z II.světové války, které se táhne celým příhraničím.
V oblasti Jeleního vrchu je několik betonových krytů přístupných veřejností, včetně výkladu.
Systém se z velké části zachoval dodnes, a to hlavně proto, že se jedná o stavby, které jsou jen stěží k odstranění.
Po trase 32 – Greenways Praha – Vídeň se posouváme kolem rybníku a kostela „Klášter“ na poměrně turisticky známý a oblíbený rybník „Osika“, kde se můžeme příjemně vykoupat.
Osvěženi pokračujeme směrem na severovýchod k nádraží Jindřichohradeckých místních drah na zastávku Hůrky.
Pozor, přepadení projíždějícího vlaku zde není žádnou výjimkou.
Nádraží žije zejména v letních měsících. Promítají se zde filmy, probíhají různé kulturní i společenské akce.
Po stoupání do obce Hůrky, kterou míjíme jejím levým okrajem, se dostáváme po sjezdu do Potočné.
Směrem k hlavní silnici, která spojuje Novou Bystřici a Jindřichův Hradec se připravujeme na závěrečné stoupání.
Přejedeme hlavní silnici přímo na Hradiště. Pro cykloturistu s menší zkušeností bude tento závěrečný stoupák přímo nesnesitelný. Na obhajobu může sloužit pouze to, že je jenom asi 1,5 km dlouhý.
Po přejetí Hradiště budeme klesat do Nové Bystřice. Chtěl bych ještě upozornit na dřevěnou sochu „Peruna“, která se nachází přibližně uprostřed klesání po levé straně. Je to jeden z výtvorů řezbářského sympózia, které se konalo v Nové Bystřici a získává zde svoji tradici. Takových děl je v okolí několik a je vyznačeno i jednoduchou mapkou u některých exponátů.
Pomalu a pozvolna jsme přijeli do Nové Bystřice. Příhraniční město, které má svou tradici. Zdržte se zde, vychutnejte krásu okolí, zahrajte si třeba opravdový golf na nedalekém hřišti nebo si zajeďte na Peršlák, který je zeměpisně rovněž nejsevernějším místem Rakouska.
Naše dnešní trasa zde končí. Byla dlouhá asi 35 km, bohatá na zastávky a na zajímavá místa.
Ke stažení: souřadnice GPS
Další díly:
- Na kole po České Kanadě – mapy, GIS, GPS (I.etapa)
- Na kole po České Kanadě – weby malých obcí (II. etapa)
- Na kole po České Kanadě – územím lesů, polí a historie – (III. etapa)
Odpovědět na příspěvek