Kdo určuje názvy ulic, čísla popisná a čísla orientační? (4.díl)
V tomto dílu seriálu o adresách si zodpovíme několik otázek týkajícíh se vzniku a změny adres (názvy ulic, orientační a popisná čísla).
Zajímat nás bude i kdo je za vznik a změny zodpovědný.
Jak vznikají adresy?
Kdo je „tvoří“?
Kdo má legislativou dané pravomoci?
Kdo rozhoduje o názvu ulice, náměstí, kdo přiděluje číslo popisné a číslo orientační?
Každý z nás má aktem přihlášení se k trvalému pobytu přiřazenu adresu místa trvalého pobytu. Každý ví kde bydlí, po přestěhování umí vyplnit adresu nového bydliště na přihlašovací formulář. Přihlašovací lístek k trvalému pobytu obsahuje novou i předchozí adresu místa trvalého pobytu ve skladbě: okres, obec, část obce, číslo popisné (nebo evidenční), ulice, číslo orientační.
Tyto námi vyplněné adresy by měl evidenční systém verifikovat, aby na novém občanském průkazu byla adresa v přesném oficiálním znění. Zákonem (č.133/2000 Sb. o evidenci obyvatel) určený informační systém evidence obyvatel je provozován v rámci širšího komplexu správních agend, označovaných ISSDE, nověji IISSDE (Integrovaný Informační Systém Správních a Dopravněsprávních Evidencí).
Je to systém evidence obyvatel, evidence občanských průkazů, evidence cestovních dokladů a dopravně správních evidencí (od 1.7.2006 se oddělila aplikace evidence řidičů, nyní provozována na MD ČR a přístup do centrální evidence obyvatel je realizován přes rozhraní pomocí webservices, ale to je jiná kapitola).
Správcem (ve smyslu z.č. 365/2000 Sb., o ISVS) IISSDE je Ministerstvo vnitra ČR, klíčovými provozovateli jsou obce s rozšířenou působností. Základem systému je evidence obyvatelstva a zde by měly být ony kýžené správné adresy.
Odkud se berou nové nebo změněné adresy? Kdo má právo určovat názvy obcí, částí obce, pojmenování ulice či veřejného prostranství, stanovovat čísla popisné nebo evidenční a čísla orientační?
Podle zákona 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) (§ 28 odst. 1): Obci přísluší rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství.
Obdobně zákon 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze (zejména § 13) praví: Městské části mají své názvy, které stanoví Statut hlavního města Prahy. Hlavní město Praha ve Statutu stanoví výčet jednotlivých městských částí a vymezení jejich území. Návrh Statutu nebo jeho změny projedná hlavní město Praha vždy s městskými částmi. Statut vydává hlavní město Praha obecně závaznou vyhláškou.
O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství rozhoduje hlavní město Praha, a to zpravidla na základě návrhů podaných městskými částmi. Shodné názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství jsou vyloučeny.
Zákon o obcích (§ 31) i zákon o hlavním městě Praze (§ 14) téměř shodně stanoví: Budovy musí být označeny popisnými čísly. Samostatnými popisnými čísly se neoznačují vedlejší budovy resp. příslušenství budovy, které jsou součástí jednoho celku (např. výrobní haly, garáže při domech, drobné stavby apod.).
Stavby určené k (individuální) rekreaci se označují evidenčními čísly. Mimo citaci znění zákona bývá uváděno, že evidenčními čísly jsou označovány budovy sloužící k prozatímnímu nebo občasnému bydlení.V Praze na oficiálním magistrátním WEBu se uvádí, že čísla evidenční se používají pro stavby dočasného charakteru.
Zákon však nic o „dočasnosti“ nehovoří a v samotné Praze jsou zbytky „dočasných“ nouzových kolonií (s evidenčními čísly) starší sedmdesáti let.
Obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci části obce jedinečné.
V Praze o číslování budov rozhoduje hlavní město Praha. Číslování budov popisnými čísly se zde provádí zvlášť pro každé katastrální území.
Z tohoto je vidět rozdíl. V Praze (dle zákona) tvoří dvojici jednoznačně určující budovu: číslo popisné nebo evidenční (pokud existují) a název katastrální území (název katastrálního území je v Praze ztotožněn s názvem části obce). V obcích obecně tvoří dvojici určující budovu: číslo popisné nebo evidenční a název části obce.
Toto se promítá též do katastrálního zákona (č.344/1992 Sb., §5). V listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru, musejí být označeny budovy s číslem popisným či evidenčním též příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území. Je znám případ, kde opomenutí uvedení části obce u čísla popisného vedlo k zpochybnění kupní smlouvy a cca šesti rokům soudního sporu.
Podle zákona o obcích k usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označeny budovy vedle popisného čísla ještě číslem orientačním.
Podle zákona o hlavním městě Praze k usnadnění orientace se budovy v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označují vedle popisného čísla ještě číslem orientačním. Rozdíl je tedy v tom, že v Praze se čísla orientační přidělovat a používat musí, v obcích mimo Prahu mohou.
Na zákon o obcích i na zákon o hlavním městě Praze navazuje prováděcí Vyhláška MV ČR 326/2000 Sb. o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel.
Dle vyhlášky rozhodnutí obce o přidělení čísla popisného nebo evidenčního obsahuje údaje o budově podle katastru nemovitostí (katastrální zákon č. 344/1992 Sb., §5). Obec zasílá příslušnému katastrálnímu úřadu ohlášení o přečíslování budov.
Hlavní město Praha přiděluje čísla popisná a evidenční na základě písemné žádosti vlastníka budovy doložené pravomocným kolaudačním rozhodnutím a geometrickým plánem nebo stanoviskem příslušného stavebního úřadu o existenci stavby a geometrickým plánem.
V případě přečíslování („staré“) budovy lze geometrický plán nahradit snímkem pozemkové mapy a výpisem z katastru nemovitostí. Přidělování popisných, orientačních nebo evidenčních čísel domů pro všechna katastrální území Prahy provádí odbor občanskosprávních agend Magistrátu hlavního města Prahy, oddělení územní orientace.
U obcí mívají agendu obvykle na starosti příslušné stavební úřady, odbory či oddělení výstavby. Jak bylo řečeno, podle zákona o hlavním městě Praze se budovy v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích musí označovat vedle popisného čísla ještě číslem orientačním. (V obcích mimo Prahu mohou.)
Čísla orientační jsou přidělovaná postupně v rámci jedné veřejné komunikace (liché po jedné straně, sudé po druhé straně ulice) nebo veřejného prostranství. Jako dodatek čísla orientačního může být použit i jeden znak české abecedy bez diakritických znamének.
Číslo orientační s příslušným názvem ulice nebo náměstí tvoří tzv. uliční adresu. Jedna budova může mít více čísel orientačních, a to do každé ulice nebo náměstí, do které je orientována vnější zeď domu. Např. rohový dům na křižovatce ulic, budova mezi dvěmi rovnoběžnými ulicemi, kombinace uvedeného.
V Praze je systém územní identifikace (zvaný ZUZI) tak důsledný, že budova má přidělené orientační číslo i do ulice, ze které neexistuje do domu žádný vchod. To znamená, že budova má jedno číslo popisné (nebo evidenční) a tolik čísel orientačních (tj. tolik „uličních“ adres), do kolika ulic resp. náměstí jsou orientovány vnější zdi domu.
Na některých zdech (obvykle bez vchodu) nejsou tabulky s orientačním číslem umístěné. Vzniká otázka, která adresa je ta „nejsprávnější“. Jako východisko se zavádí pojem hlavní adresa, jako doručovací adresa, tj. adresa do ulice, do které je situován (hlavní) vchod do domu a kde je umístěna tabulka s číslem popisným.
Chybovost v určení hlavní adresy se negativně projevuje při doručování z úřadu, který systém používá, ve volebních seznamech a jinde. Hlavní adresa s číslem orientačním s příslušným názvem ulice by měla být totožná s adresou trvalého bydliště tam bydlících obyvatel. Zde by se měly informační systémy ztotožnit.
Dle zákona o hlavním městě Praze (č.131/2000Sb., §14 odst.8) hlavní město Praha je povinno vést evidenci a agendy spojené s přidělováním popisných, orientačních a evidenčních čísel. Nicméně počítačově vedený systém základní územní identifikace ZUZI začal být v Praze vytvářen již před cca dvaceti lety.
Jak bylo uvedeno, jedna budova s jedním číslem popisným (nebo evidenčním) může mít více čísel orientačních s příslušnými názvy ulic. A naopak (např. u dvorních traktů, v pasážích), jedno orientační číslo (vchod) z ulice může mít několik záznamů budov s číslem domovním, tj. popisným nebo evidenčním.
Proto je v ZUZI dům určen pomocí tzv. „úplné“ adresy, která je tvořena výčtem následujících položek: číslo katastrálního území, druh čísla domovního (popisné nebo evidenční), číslo domovní, název ulice nebo veřejného prostranství, číslo orientační, písmeno čísla orientačního.
Pozn.: v ZUZI, v UIR-ADR (MPSV ČŘ) i ve zrušených standardech MI ČR je zaveden pojem číslo domovní, jako souhrnný název pro čísla popisná a čísla evidenční, ačkoliv zákon takové pojmenování nezná a vždy důsledně uvádí číslo popisné a číslo evidenční. Dům má jedno číslo domovní, tj. buď číslo popisné nebo číslo evidenční.
Jak se nové nebo změněné adresy dostanou do celostátního informačního systému evidence obyvatel?
Zákon o evidenci obyvatel (č.133/2000 Sb.) definuje zdroje informačního systému evidence obyvatel: (§6) Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu působí, předává údaje bez zbytečného odkladu obecní úřad, a to údaje o změnách názvů ulic a popisných čísel, popřípadě orientačních čísel, domů nebo evidenčních čísel staveb určených k individuální rekreaci.
Dále (§7): Na ministerstvo vnitra předává bez zbytečného odkladu údaje obecní úřad obce s rozšířenou působností v rozsahu údajů předaných mu podle předchozí věty (tj. dle §6). Dále na ministerstvo vnitra předává obecní úřad údaje o změnách názvu obce, magistrát územně členěného statutárního města údaje o změnách názvu městských obvodů nebo městských částí.
Podle §2 jsou pro výkon státní správy podle zákona o evidenci obyvatel pod pojem „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ zahrnuty i v hlavním městě Praze městské části určené Statutem hlavního města Prahy a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst. Povinnosti (ohlašovny) obecních úřadů, se vztahují též v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň na úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, a na území vojenských újezdů újezdní úřady.
Je-li systém takto správně nastaven včetně aktualizace, měly by být v údaje – adresy nevyjímaje – v pořádku. Vyhláška 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel mimo jiné stanoví způsob a podmínky provádění kontroly údajů v informačním systému evidence obyvatel.
Kontrola údajů vedených v informačním systému evidence obyvatel se provádí jak s využitím programového vybavení informačního systému, tak i formou místního šetření na pracovištích zpracovatelů. Předmětem kontroly je úplnost, přesnost a aktuálnost vedených údajů, a další.
Díly seriálu:
Adresy a problémy s nimi spojené (1.díl)
Jak je to s poštovní adresou? Jak je definována, je předepsáno z čeho se skládá? (2.díl)
Adresy s přívlastkem – „Druhy“ adres (3.díl)Kdo určuje názvy ulic, čísla popisná a čísla orientační? (4.díl)
Po přečtení Zákona o Praze musím zpochybnit, že „Rozdíl je tedy v tom, že v Praze se čísla orientační přidělovat a používat musí, v obcích mimo Prahu mohou.“
Nic takového ze zákona neplyne, je tam pouze uvedeno, že čísla orientační k tomu slouží. Navíc v Praze je takových adres cca 26 tisíc.