Poštovní adresa

V souladu se správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb. správní řád), nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán (úřad) doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu.

V souladu se správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb. správní řád), nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán (úřad) doručuje na , kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu.

Adresu pro doručování, různou od adresy trvalého pobytu občana nebo sídla firmy, správní orgán (úřad) respektuje. Použije ji, byť z evidence ví, že občan „bydlí“ o dům vedle, než je jím sdělená adresa pro doručování (kde bydlí sousedka – občan kupříkladu nechce, aby jeho manželka věděla o probíhající úřední korespondenci).

Pro písemnosti určené do vlastních rukou adresáta, pokud se na požádání adresáta doručují na adresu pro doručování, v takovém případě – pozor – platí, že písemnost je „doručena“ třetím dnem ode dne, kdy byla odeslána! V případě doručování na elektronickou adresu platí, že písemnost je doručena v okamžiku, kdy převzetí doručované písemnosti potvrdí adresát zprávou opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem.

Adresa místa trvalého pobytu

Místo trvalého pobytu – adresa trvalého bydliště – bydliště – Základní legislativní normou je zde zákon č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel. O evidenci obyvatel, ne občanů! V běžné mluvě používáme pojmy obyvatel a občan jako synonyma. Nicméně zákon pod pojmem občan rozumí státního občana České republiky. Zákon o evidenci obyvatel vymezuje obyvatele jako osobu, která je buď státním občanem České republiky nebo cizincem s povolením k pobytu na území České republiky nebo cizincem s ochranou formou azylu.

Evidence obyvatel (včetně jejich adres) je vedena v informačním systému evidence obyvatel, jehož správcem je ministerstvo vnitra. V tomto informačním systému se o občanech vede adresa místa trvalého pobytu (občana v České republice), včetně předchozích adres místa trvalého pobytu.

Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, které si občan zvolí, a to v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Ve stanovených případech je místem trvalého pobytu sídlo místně příslušné ohlašovny. Ohlašovna není dobrá adresa, potřebujeme-li dotyčnému něco doručit nebo s ním mluvit.

Hlášení pobytu obyvatele cizince s povolením k pobytu nebo azylanta je upraveno zákonem o pobytu cizinců na území České republiky a zákonem o azylu. Nicméně v informačním systému evidence obyvatel se o nich vede druh a adresa místa pobytu.

Zákon o evidenci obyvatel nedefinuje strukturu adresy místa trvalého pobytu. Vyhláška 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, předepisuje vzor tiskopisu "Přihlašovací lístek k trvalému pobytu". Zde je uvedena adresa místa trvalého pobytu ve skladbě: okres, obec, část obce, číslo popisné (nebo evidenční), ulice, číslo orientační.´

Podle zákona o daních z příjmů se u fyzických osob definuje bydliště odlišně od adresy místa trvalého pobytu dle zákona o evidenci obyvatel. Bydlištěm na území České republiky se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

Pro účely zákona o pojišťovnictví se rozumí adresou bydliště fyzické osoby adresa jejího bydliště nebo místa, kde se zdržuje; má-li fyzická osoba bydliště na více(!) místech, adresa bydliště, kde fyzická osoba bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.

Jen v roce 2001 bylo v obchodním zákoníku přesné vymezení náležitostí adresy sídla právnické osoby i místa podnikání fyzické osoby: název obce (části obce), poštovní směrovací číslo, číslo popisné, popřípadě název ulice nebo náměstí.

Následující novelou byla úprava sídla právnických osob z obchodního zákoníku vypuštěna a byla přenesena do občanského zákoníku. Občanský zákoník stanoví, že sídlo musí být určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat. Z čeho se má adresa skládat v občanském zákoníku není uvedeno. Z obchodního zákoníku definice adresy novelou vymizela.

Živnostenský zákon stanoví, že fyzická osoba v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi mimo jiného uvede: bydliště, místo podnikání, provozovnu nebo provozovny, zahraniční fyzická osoba umístění organizační složky podniku v ČR. Právnická osoba v ohlášení nebo v žádosti uvede také sídlo (firmy) a bydliště nebo adresu pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem.

Příslušné adresy jsou v předepsané struktuře: název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo. Údaje jsou zapisovány do Živnostenského rejstříku (Registr živnostenského podnikání), případně do obchodního rejstříku, jsou uvedeny na živnostenských listech nebo koncesních listinách.

Adresy subjektu do dokumentu, doručovací adresy a kontakty doporučuji hledat (přes vyhledávače) na WEBu subjektu nebo hledat na Portálu veřejné správy. Adresář Portálu veřejné správy obsahuje kontakty a spojení na orgány státní správy, samosprávy a na další subjekty veřejné správy.

Vlastní WEB většiny těchto subjektů nabízí kontaktní údaje "povinného" subjektu (adresy i elektronické adresy) jako informace zveřejňované dle zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím nebo lépe dle vyhlášky 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup. 

Nezpochybnitelné jednoznačné určení budovy (nemovitosti) jako předmětu prodeje, nájmu, definování pro účely smlouvy 

Jde o nezpochybnitelné určení místa, budovy jako takové, místa kde se nachází nebytový prostor či byt.
Zaprvé, použijeme adresu v běžném rozsahu: název ulice, náměstí apod., (pokud se v tomto místě názvy veřejných prostranství užívají), číslo popisné nebo evidenční, číslo orientační (bylo-li přiděleno), název obce, název části obce, poštovní směrovací číslo, případně i název adresní pošty.

Zadruhé, přidáme údaje užívané pro zápis do katastru nemovitostí České republiky dle katastrálního zákona §5. Například: Budovy musejí být označeny označením pozemku (parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, apod. viz katastrální zákon), na němž jsou postaveny.

V případě budov s číslem popisným či evidenčním též příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena. Část obce a číslo popisné, resp. část obce a číslo evidenční tvoří jedinečnou dvojici, proto je uvedení části obce nezastupitelné.

Část obce může (ale nemusí) být totožná s názvem katastrálního území (např. v Praze). V případě, pokud se číslo popisné ani evidenční budově nepřiděluje, označuje se tato způsobem jejího využití.
U smluv kupních na budovu je nutno též přesně a nezaměnitelně specifikovat související prodávané parcely. Snímek katastrální mapy či geometrický plán je zde nezbytností.

Parcely je nutné jednoznačně určit i ve smlouvě o pronájmu (a nejlépe doplnit v příloze katastrální mapou či geometrickým plánem s jasným vyznačením předmětných parcel).

Tento článek má jen informativní význam, je úvodem do problematiky. Pro praktická konání, zejména s právními důsledky, je nutno postupovat se znalostí a zkušeností v konkrétní situaci a dle platné legislativy.

Díly seriálu:

Adresy a problémy s nimi spojené (1.díl)

Jak je to s poštovní adresou? Jak je definována, je předepsáno z čeho se skládá? (2.díl)

Adresy s přívlastkem – „Druhy“ adres (3.díl)

Kdo určuje názvy ulic, čísla popisná a čísla orientační? (4.díl)