Jak to vidí Roman Fáber?
V klidné atmosféře jihočeského města Jindřichův Hradec žije přes 22 000 obyvatel.
Jeho historický význam je podtržen hradem a zámkem, který je svým rozsahem po pražském a českokrumlovském, třetím největším v ČR.
Pro svoji polohu a čistý vzduch je celé jindřichohradecko rájem turistiky a příjemně stráveného času v lesích, u rybníků nebo také v některé z mnohých stylových hospůdek.
V jedné z nich jsem si dal u sklenice zlatavého moku schůzku s informatikem města Ing. Romanem Fáberem. Příjemné povídání o jeho práci a zájmech vyústilo i v položení otázek tohoto seriálu.
1. Kolik zaměstnanců má Váš úřad, kolik máte informatiků a jak je rozsáhlý Váš informační systém?
Městský úřad má 207 zaměstnanců, z toho 185 využívá při své práci počítač. Celý úřad je lokalizován do dvou budov propojených optickou sítí.
Oddělení informatiky je součástí odboru vnitřní správy. Naše sestava je tříčlenná. Kromě klientských stanic se dále staráme o 5 hlavních serverů.
Základem je Městský informační systém RADNICE od firmy VERA, kde provozujeme všechny finanční agendy. Druhým systémem je T-WIST od firmy T-MAPY, který je zaměřen na GIS a na všechny evidenční agendy. Asi 20 aplikací funguje mimo základní informační systémy.
Jejich provázanost je buď nežádoucí, nemožná nebo není nutná. Část našeho času věnujeme i potřebným zásahům do informačních systému jiných subjektů (OK-Systém, živnostenský úřad, dopravně-správní agendy apod.).
2. Jaká je Vaše hlavní náplň a jaké realizujete nejvýznamnější projekty?
Hlavní úkol má několik bodů. V první řadě musíme zabezpečit funkčnost a údržbu všech systémů po stránce kvality hardwaru, softwaru, dat a školení personálu. Dále musíme reagovat na legislativu a připravovat podle toho rozvoj systémů. Za třetí si připravujeme vlastní rozpočet a sledujeme jeho čerpání.
Co se týká probíhajících projektů, tak za největší považuji přípravu sběru dat a jejich ukládání do databáze pro územně analytické podklady (ÚAP) s provázáním na GIS města.
Z dalších projektů lze zmínit změnu programu pro stavební úřad, zavedení aplikace pro zasedání orgánů města, obnovu webových stránek města se zaměřením na občana a řešení životních situací.
3. Jak vnímáte podporu z vedení Vašeho úřadu, z kraje a od státu?
Myslím, že vedení úřadu důvěřuje postupům, které provádíme a je nakloněno jejich realizacím. Každý projekt je konzultován s tajemníkem. Větší projekty jsou projednávány navíc i radou města. Tuto součinnost považuji za hodně důležitou a jsem rád, že u nás funguje.
Co se týče krajských informatiků, tak mám pocit, že jsou v některých oblastech značně zdrženliví a přehnaně opatrní. Jejich aktivity jsou nevýrazné a nepřehledné. Proto naše komunikace prakticky neexistuje. Když se řeší nějaký problém krajského významu, který je postaven na IT, tak ho z krajského úřadu iniciují spíše odborníci za danou oblast, než informatici. Posledním příkladem je výše zmiňované ÚAP.
Stát nám přímo nepomáhá. Vyplňování dotazníků různých ministerstev o stavu IT na úřadě je pořád stejné a nikam nevede.
Stát by měl začít pomáhat hlavně sobě a to tím, že by si začal informatiky na obcích více považovat, začlenit je do vyšší platové třídy.
Jsou to lidé, kteří znají celý úřad nejlépe, mají obrovský záběr přes všechny úřednické profese a patří na úřadě k nejdůležitějším. Většinou si dokáží v každé situaci poradit, mají řešení nebo alespoň tipy, jak řešení najít.
Jejich postavení a finanční ohodnocení je v této souvislosti nízké. Proto jich spousta odchází za lepším výdělkem.
Myslím, že je to škoda, protože se stát takto zbavuje významné tvůrčí skupiny lidí. A dovolím si tvrdit, že jejich počet je konečný. Mladí absolventi škol se už na úřady nehrnou, není to pro ně perspektivní.
4. Jak vnímáte zrušení MIČR?
S MIČR jsem přímo nespolupracoval. Je to věc vládní koncepce. Ve sportu platí, že když nehrajete první ligu, tak si vás sponzoři nevšímají. Myslím, že analogicky to bude platit i zde, když bude informatika součásti většího celku.
5. Považujete za prospěšnou novelu zákona č. 365/2000 Sb., resp. zákon 40/2007 Sb., o informačních systémech veřejné správy?
Určitě ano. Jak jsem již řekl, připravujeme přestavbu našeho webu, která bude v souladu se zákonem. Z hlediska naplňování úkolů a pravidel bude důležitá kontrola jejich plnění. Při prosazování některých projektů na úřadě se dá o tento zákon opřít. Doporučuji všem informatikům, aby ho prostudovali a snažili se z něho vycházet.
6. Kdy jste ve své práci narazili na nepřekonatelné legislativní překážky, které zabránily dobré věci, aby se podařila?
Myslím, že legislativa nevychází z toho, co je na úřadech obvyklé a nepřizpůsobuje se jim. Funguje to obráceně. Nejdřív je legislativa a pak se obec musí postarat o její naplnění. Často to přináší pro informatika zoufalé situace, ale protože jsme lidi tvůrčí a vynalézaví, tak to vždy dopadne tak, jak je psáno. Bohužel, často je to na úkor vyšších nákladů. To mi vadí.
7. Který zákon byste novelizovali a v jakém smyslu?
Nenapadá mne žádný konkrétní zákon, ale domnívám se, že zákonů je už dost a nejsou nejhorší. Problém je v jejich nejednotném výkladu, nevyužívání, neprovázanosti a nedůsledné kontrole jejich naplňování. Informatika jde napříč celou společností, ve všech odvětvích a tak jsou informatici v podstatě začleněni do všech podstatných zákonů, ale málokde se o tom daný zákon zmíní. Pak jsou pozice informatiků značně oslabené.
8. Co Vás v oblasti E-governmentu v ČR případně ve světě nejvíce potěšilo a naopak zklamalo?
Kladem byla určitě snaha vytvářet strategické dokumenty veřejné správy, zlepšit komunikaci mezi občanem a úřadem přes internet a definice životních situací. Záporem je realizace v praxi. Dobré myšlenky jsou odsouzené k zániku, když nemají patřičnou podporu a anonci.
9. Co Vám při realizaci E-governmentu nejvíce chybí?
Informace o přípravě, existenci a postupu zavádění jednotlivých projektů, jednotné postupy a společná koncepce všech ministerstev a vzájemné využívání již existujících dat.
10. Co byste doporučili vládě, nástupcům MIČR a krajskému úřadu?
Doporučil bych, aby při úvahách o nových projektech oslovili informatiky a odborníky na úřadech, protože tito se stávají v konečném důsledku nositeli jejich nápadů a výtvorů. Prováděná analýza by měla mít širší vstupní základnu. Myslím, že by se předešlo mnohým chybám a nepochopitelným krokům.
11. S čím jste ve své práci nejvíce a nejméně spokojeni?
Je skvělé, že existují technologie, které se dají využívat ve veřejné správě. O takovém servisu informací, které poskytujeme pracovníkům úřadu, se nám před 10 lety mohlo jenom zdát. Opakem je přístup lidí k osvojování si výdobytků této doby. Mnoho z nich, bez ohledu na věk, s tím má značné problémy a jsou schopni jenom bořit to, co jiní pracně budují. To mi občas bere chuť začínat nové projekty.
12. Jaké informační zdroje pro svoji práci nejčastěji využíváte?
Jednoznačně internet, pak odborná literatura, kurzy, školení, konference.
13. Co byste doporučili zpravodajství ISVS.CZ?
Aby vytrval a získával další aktivní i pasivní příznivce.
Odpovědět na příspěvek