Jak to vidí Roman Tuček?
Městská část Praha 15 leží v jihovýchodní části hl. m. Prahy. Vznikla dnem komunálních voleb v r.1994 spojením katastrálních území Horní Měcholupy a Hostivař a do její správní působnosti náleží dle Statutu hl. m. Prahy ještě další čtyři městské části Dolní Měcholupy, Dubeč, Petrovice a Štěrboholy. Celková rozloha činí 2.820 ha s celkem 37.950 obyvateli.
Na území Prahy 15 se nacházejí nejenom velká sídliště, ale i historické památky Hradiště Hostivař nebo Toulcův dvůr a také přírodní chráněná území Meandry Botiče či památková zóna Staré Hostivaře. Také se zde nachází vodní dílo Přehrada Hostivař s přilehlým lesoparkem. Od r. 1996 začal v Hostivaři fungovat Centrální depozitář Národní knihovny ČR s kapacitou 4 miliony svazků. Milovníky seriálů by mohlo zajímat, že v Hostivařských ateliérech se natáčí seriál Ulice.
Na otázky nám odpovídal neúnavně aktivní vedoucí Odělení informatiky Kanceláře tajemníka úřadu Roman Tuček.
1. Kolik zaměstnanců má Váš úřad, kolik máte informatiků a jak je rozsáhlý Váš informační systém?
Úřad má cca 200 zaměstnanců v jedné budově. Informatici jsou čtyři, organizačně jsme zařazeni v oddělení informatiky v odboru Kancelář úřadu a tajemníka. Celkem spravujeme 216 počítačů a 5 serverů. Počet počítačů a zaměstnanců nesedí, protože jsme nuceni mít oddělenou síť pro účely občanských průkazů a pasů, tedy dotyčný pracovník má na stole dva počítače. Pracovní stanice mají operační systém Windows 98 nebo Windows XP. Servery běží na Windows 2003 nebo Windows NT 4.
2. Jaká je Vaše hlavní náplň a jaké realizujete nejvýznamnější projekty?
Hlavní náplní je údržba a rozvoj IS a také zajištění bezpečnosti IS. To je jistě náplní v každém úřadu či firmě. V letošním roce plánujeme přechod na Exchange 2007, rovněž se pokusíme plně rozjet elektronickou komunikaci s ostatními úřady – úřední spisy, dožádání apod. by byly zasílány jen elektronicky (včetně zaručeného podpisu a šifrování) pro úsporu poštovného,.
3. Jak vnímáte podporu z vedení Vašeho úřadu, z kraje a od státu?
Ze strany vedení úřadu je podpora velká, zde problémy nejsou a jsem tomu plně rád, že s vedením naší MČ je tak dobrá spolupráce. Podpora ze strany kraje a státu je minimální takže bez ní bohužel nějak vyjít musíme.
Na jedné straně je proklamována jednotnost IS a propojování IS leč na druhé straně nejsou mnohdy zajištěny jednotné metodické postupy pro řešení konkrétních věcí ani finanční otázka. Tím se vytváří stále větší heterogennost prostředí, ve kterém se pak již špatně funguje.
4. Jak vnímáte zrušení MIČR?
Ono bylo už zrušeno ? Zákon 2/1969Sb. změněn dosud nebyl, zatím to prošlo jen Poslaneckou sněmovnou, kdo ví jak to dopadne, nemůžeme předjímat výsledek. 😉 Ale poté co zrušeno bude a jeho kompetence se implantují do MVČR bych předpokládal, že elektronizace veřejné správy výrazně zesílí, protože toto ministerstvo bude mít sílu prosadit změny. Zda k užitku či pláči to teprve uvidíme.
Doufejme, že zesílí podpora ze strany státu normálním úřadům – tedy těm kde se střetává státní správa ze všech stran se samosprávou. Bez toho aniž by si ministerstva uvědomily, že úřady našeho typu (obecní, městské, městských částí) dělají 80% styku s občany a není možné jen nařizovat, ale i pomáhat a metodicky v konkrétních případech vést, to nepůjde. To se v tom budeme jenom „plácat“. Je také nutné aby se samotná ministerstva dohodla mezi sebou a s kraji a nebyly vytvářeny separátní datové sítě, celky a IS jako je tomu nyní.
5. Považujete za prospěšnou novelu zákona č. 365/2000 Sb., resp. zákon 40/2007 Sb., o informačních systémech veřejné správy?
Ano, občané jistě uvítají §9 a sice výdej dat z ISVS, které by již určené úřady měly vydávat od ledna 2007. Jinak se musím odvolat na předchozí slova. Zákony něco nařizují a vyžadují, ale vůbec nikoho nezajímá jak to uděláme, kde na to vezmeme, kdo to bude dělat. Mnohé zákony mají takové lhůty že jsou nesplnitelné a nebo je dikce zákona nekonkrétní a plytká. Takže nikdo neví nic, nikdo vám neporadí, ale sankce jsou velké. To je příklad i některých částí 365/2000Sb.
6. Kdy jste ve své práci narazili na nepřekonatelné legislativní překážky, které zabránily dobré věci, aby se podařila?
Problém CZ legislativy v informatice je ten, že vytvářené zákony neodrážejí často reálnost světa. Zákony sice něco nařizují a vyžadují, např. elektronická podatelna, nejsou dány jasné standardy co kdo musí a nemusí přijímat za formáty. Mnohdy je na libovůli daného úřadu jak celou věc provede. To je neudržitelné když každý úřad to má jinak. To je však na dlouhou polemiku.
Ale s čím se setkáváme často je, že jakožto městská část, přestože máme právní subjektivitu, tak nejsme obcí. Obcí i krajem zároveň je Praha. Přesto děláme některé věci co jinde řeší krajské úřady (např. osvědčení o státním občanství). To je dáno zákonem o hl.městě Praze a Statutem hl.města Prahy. Bohužel právě mnohdy ministerstva se „baví“ jen s obcí, což je Praha tedy magistrát, a to že městské části Prahy mají své pravomoce přenesené zákonem či Statutem je nezajímá.
7. Který zákon byste novelizovali a v jakém smyslu?
Všechny 🙂
Česká legislativa je dle mého soudu džungle, kde už není člověka co by tomu rozuměl jako celku. Zákony se odvolávají křížově na sebe mnohokrát, jsou nehomogenní a často zprzněné mnoha novelami. Rozhodně by současně měla se zákonem vyjít i prováděcí vyhláška a metodika. Například pokud zákon 365/2000Sb. hovoří o 15-ti leté archivaci elektronických podkladů pro výdej ověřeného výstupu z ISVS tak by nám také, pomocí metodiky, měl říci na čem že to těch 15let vydrží. Pokud bych se zachoval dle metodiky a data by byla přesto nečitelná pak mám na obranu vydanou metodiku. Ale nyní se my dostaneme do problému kdy za např. 10let to bude nečitelné a kontrolor hned na vás ukáže, že jsme něco zanedbali. Takových příkladů je mnoho.
Z hlediska veřejné správy a její legislativy je otázkou nakolik řadový občan chápe rozdíl termínů státní správa a samospráva, obce s rozšířenou působností, pověřené obce apod. Pro občana je to celé zmatečné a hlavně je mu to jedno. Byro jako byro. Ale není to jedno úřadům.
8. Co Vás v oblasti E-governmentu nejvíce potěšilo a naopak zklamalo?
Co mě potěšilo ? Že nám zákon 365/2000Sb. umožnil a i prakticky se povedlo vydávat od ledna 2007 ověřené výstupy dat z informačních systémů veřejné správy.
Tedy, kterýkoli občan si k nám od ledna 2007 může zajít a nechat si udělat výpis z katastru, obchodního rejstříku nebo živnostenského rejstříku a nemusí nikam jinam běhat.
Podotýkám, že toto není CzechPoint pod záštitou MVČR jak byl medializován na konci března 2007. Výsledek je však pro občana totožný. Celkem jsme od ledna 2007 vydali přes 200 ověřených výdejů z ISVS a občané si tuto službu pochvalují.
Zklamání např. vidím v od ledna 2007 spuštěném systému Hmotné nouze tedy OKnouze a OKslužby – úřadům byl předán nedokončený program, který se dodělával za chodu. Možná podle legislativního schvalování v tom MPSV je také nevinně, ale stávat by se to nemělo zvláště když má MPSV zkušenosti se systémy OKpráce a OKnouze, které vede několik let.
9. Co Vám při realizaci E-governmentu nejvíce chybí?
Já bych to nazval spíše problémy elektronizace veřejné správy.
První věcí je aby se mluvilo česky. Mnoho lidí spíše pochopí termín elektronizace Veřejné správy než E-Government či nově CzechPoint.
Druhou věcí je, aby byla elektronizace veřejné správy tedy E-Government pro občany. Nejsem si jist zda většina občanů touží po masivní elektronizaci a zda tuto elektronizaci neoslaví jen 5% obyvatel, ale náklady budou (jsou) vysoké. Já přestože jsem „počítačník“ tak si raději na úřad zajdu osobně a nechám si problém vysvětlit a případně hned učiním podání než abych si pinkal emaily sem a tam několik dní než dojdeme s úředníkem k řešení. Jistě elektronizaci ocení firmy a politici, ale u občanů je to otázka. Stejně zaměstnanců úřadů neubude. Místní šetření musíte dělat na místě a někdo ho musí dělat, papírování a vydávání papírových rozhodnutí taky musí někdo dělat a ještě k tomu přibude narůstající elektronická agenda, kterou také musí někdo dělat.
Třetí věc je otázka zaručeného elektronického podpisu (ZEP) pro občany. Musíme si položit otázku kolikrát řadový občan jde ročně na úřad ? Jednou, dvakrát, třikrát ? Stojí mu za to vůbec dávat několik stokorun ročně za ZEP a každý rok ho obnovovat ? Musí mít rovněž počítač, což dnes problém není, ale problém je umět se ZEPem pracovat, stahovat si seznamy zneplatněných certifikátů, co dělat když to ohlásí že podpis je neplatný apod. Úřad si to vyřeší – má na to své odborníky, ale co řadový občan ? Také tedy dělá problém to, že máte několik firem co ZEP poskytuje, tedy musíte denně stahovat několik CRL (seznam zneplatněných certifikátů). Kdyby si agendu nechalo MVČR byl by rejstřík zaručených elektronických podpisů jediný – centrální. Proč stát předal vydávání ZEPu soukromým firmám ? Vzhledem k tomu, že má v podstatě nahradit identifikaci při elektronickém styku s úřady a jde tedy o něco jako osobní doklad – potvrzení identity, tak si tuto agendu mělo nechat MVČR s tím, že pro občany by bylo vydání ZEPu bylo zdarma a kontaktním místem certifikační autority by byl každý úřad. Rovněž případná náhrada škody při zneužití ZEPu by se dala podle současných zákonů vymáhat na státu jako odpovědnost za výkon veřejné správy a ne na soukromých firmách.
Čtvrtá věc je jednotnost IS v rámci veřejné správy. Každý úřad je unikum a přestože se snaží dodržovat všechny legislativní parametry tak stejně vznikají problémy. Pochopitelně s unifikací se mělo začít dávno, ale nyní se to hezky kritizuje. Je možné, že v 90letech byla snaha o unifikaci, ale byla utlumena tlakem lobbistů, to těžko říci. Horší je co teď s tím.
Pátá věc je financování. Stát chce elektronizaci, ale finančně úřady nepodpoří. Odkáže se, že vybíráme správní poplatky. Ale poněkud se zapomíná, že ze správních poplatků se žilo už před elektronizací a najednou se chce něco dalšího leč peníze nepřibyly. Jen práce s další agendou.
A takhle by se daly najít další problémy.
10. Co byste doporučili vládě, nástupcům MIČR a krajskému úřadu?
Nedovolil bych si něco doporučovat vládě, ministerstvu nebo kraji. Jejich problémy pochopitelně neznám a bohužel oni mnohdy neznají naše, což už tak pochopitelné není.
Možná jen doporučení Magistrátu hl.města Prahy tedy našemu kraji – prodiskutovat s informatiky městských částí co by se jim líbilo za projekty v rámci celé Prahy a co by měla Praha financovat. To značně souvisí s tím aby Praha byla z hlediska IS „jedno město“. Mnohdy to funguje tak, že nás se nikdo neptá a rovnou na nás něco vypadne. U některých projektů to chápu u jiných ne. Základ věci je však v tom, že občané si drtivou většinu věcí vyřizují na městských částech a ne na magistrátu.
11. S čím jste ve své práci nejvíce a nejméně spokojeni?
Spokojenost – dobrý pracovní tým, podpora ze strany vedení úřadu, pochopení u zaměstnanců úřadu, rozšíření IT technologií mezi lidi. Nespokojenost – někdy nechuť lidí měnit zaběhnutý stav věci.
12. Jaké informační zdroje pro svoji práci nejčastěji využíváte?
Internet, denní tisk, občas odborná školení
13. Co byste doporučili zpravodajství ISVS.CZ?
Není nic co bych vytknul, hlavně neusnout na vavřínech 🙂
Odpovědět na příspěvek