Jak to vidí Zdeněk Továrek?
Malebné město Nové Město nad Metují, ve kterém žije více než 10 000 obyvatel, je branou orlických hor a odedávna vyhledávaným cílem nejen turistů, ale i velikánů české kultury. Kdo nevěří, nechť si prohlédne fotogalerii na oficiálních stránkách města.
V nové budově úřadu na naše otázky ochotně odpovídal příjemný a optimisticky naladěný vedoucí odboru informatiky Mgr. Zdeněk Továrek.
1. Kolik zaměstnanců má Váš úřad, kolik máte informatiků a jak je rozsáhlý Váš informační systém?
Městský úřad má k dnešnímu dni celkem 113 zaměstnanců, z toho 71 zaměstnanců používá PC. Odbor informatiky tvoří tři zaměstnanci, kteří kromě cca 80 klientských stanic zabezpečují chod 10ti serverů a přibližně 50ti různých agend. Velká část agend je součástí Městského informačního systému (MIS) a tvoří jednotný provázaný informační celek. Zbývající samostatné agendy řeší převážně činnosti, které byly přeneseny na MěÚ v rámci reformy veřejné správy. Poslední část tvoří „on-line“ agendy, jejichž chod také částečně zajišťujeme (OK-Systém, RŽP, dopravně-správní agendy apod.).
2. Jaká je Vaše hlavní náplň a jaké realizujete nejvýznamnější projekty?
Hlavní náplň spatřuji v zajištění bezproblémového chodu již zmiňovaných agend a dobré prezentaci města a úřadu na našich www stránkách. Nedílnou součástí naší práce je samozřejmě také uživatelská podpora zaměstnancům města a průběžné proškolování v obsluze PC a používaných SW nástrojů.
V současné době probíhá příprava několika významnějších projektů, za všechny bych zmínil zajištění digitalizace pasportu dopravy a zeleně včetně výstupu do GISu. Dokončení jazykových mutací oficiálních stránek města. V souvislosti s účinností zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, nás čeká zajištění projektu územního plánování s odpovídající vazbou na náš MIS.
3. Jak vnímáte podporu z vedení Vašeho úřadu, z kraje a od státu?
Podpora vedení úřadu je dobrá, často konzultujeme nejvýznamnější problémy z oblasti ICT a vedení našemu odboru pomáhá při prosazování některých „méně populárních“, ale nutných, opatření a cílů. Z krajského úřadu nevnímám aktivní podporu, ale kdykoliv se na zástupce kraje obrátíme s žádostí o konzultaci, či jinou pomoc, vždy nám ochotně vyhoví. Podpora od státu je takřka mizivá – některé kroky státu spíš vnášejí zmatek do již započatých projektů.
4. Jak vnímáte zrušení MIČR?
V běžném informatickém životě jsem nezaznamenal prakticky žádnou výraznou změnu. Když už jsme potřebovali vyřešit konkrétní problémy s přesahem nad náš region, podpora přišla spíš ze strany OIVS MV než z MIČR.
5. Považujete za prospěšnou novelu zákona č. 365/2000 Sb., resp. zákon 40/2007 Sb., o informačních systémech veřejné správy?
Ano, novelu považuji z pohledu občana za prospěšnou, jaké konkrétní dopady bude mít na naši práci si dnes netroufnu odhadnout. Pokud jde o část týkající se zásad a pravidel přístupného webu, zde obavy nemám. Využíváme redakční systém firmy ADVICE.CZ a již od počátku se snažíme, aby stránky splňovaly požadavky Blind Friendly Web. Do konce roku chceme obsah celého webu důkladně prověřit a upravit, aby byl v souladu s konkrétním prováděcím předpisem.
6. Kdy jste ve své práci narazili na nepřekonatelné legislativní překážky, které zabránily dobré věci, aby se podařila?
Takových případů bylo několik, za všechny zmíním aktuální problém odboru sociálních věcí. Odbor sociálních věcí byl delší dobu na odloučeném pracovišti, které nešlo s rozumnými náklady připojit k naší LAN. Z tohoto důvodu využívali pro svou činnost zastaralý nevyhovující SW. Po nastěhování celého MěÚ do nového objektu se podařilo začlenit agendu tohoto odboru do našeho MIS, kdy při své činnosti mohli využívat vazeb mezi různými registry (ÚIR, registr obyvatel a další).
Po poměrně krátké době fungování (poměřeno financemi a úsilím při implementaci sociální agendy) nás potkalo legislativní překvapení v podobě zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a nasazení OK-Systému. Uživatelské prostředí a funkcionalita aplikace OK-Nouze / OK-Služby byla po zkušenostech s předchozí aplikací pracovnicemi odboru sociálních věcí vnímána jako krok zpět – a to již nehovořím o tom, že navzdory všem ujištěním v médiích, jak je aplikace připravena a zcela funkční, se průběžně potýkáme s nemalými provozními problémy a odvážím se dokonce říct, že je aplikace laděna až za ostrého provozu, což činí pracovnicím sociálního odboru velké problémy obzvláště při komunikaci s klienty.
7. Který zákon byste novelizovali a v jakém smyslu?
Napadá mne např. zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, myšlenka je to samozřejmě dobrá, ale podle mého názoru tento zákon trochu předběhl dobu. Finanční možnosti a reálné vybavení mnoha institucí není zdaleka na takové úrovni, jakou tento zákon předpokládá – to je alespoň zkušenost, kterou jsem učinil v našem regionu.
8. Co Vás v oblasti E-governmentu v ČR případně ve světě nejvíce potěšilo a naopak zklamalo?
Trošku nás zklamala horší synchronizace dat mezi portály ePusa a Portálem veřejné správy, tento problém je snad již dnes vyřešen. Naopak jsem potěšen podobou a aktuálností Portálu veřejné správy, obzvlášť části věnující se životním situacím.
9. Co Vám při realizaci E-governmentu nejvíce chybí?
Jasná legislativa, jasné prováděcí předpisy, které budou k dispozici včas, ne až několik měsíců po nabytí účinnosti daného zákona.
10. Co byste doporučili vládě, nástupcům MIČR a krajskému úřadu?
Necítím se na to, abych dával nějaká doporučení, co mi však již delší dobu chybí, je jasná jednotná koncepce rozvoje informačních technologií ve státní správě a samosprávě.
Jednotlivá města si budují informační systémy podle vlastního uvážení a i když tyto budují v souladu s platnou legislativou, tak se často dočkají rozčarování, když po nějakém novém legislativním kroku zjistí, že část již vybudovaného systému je zbytečná nebo již neodpovídá novým legislativním podmínkám.
Podle mne se mělo již od počátku (po roce 1990) řešit SW vybavení měst podle jednotné koncepce a dnes bychom neřešili spoustu problémů, které se například částečně snaží řešit zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, a nebo některá ministerstva spuštěním on-line agend.
11. S čím jste ve své práci nejvíce a nejméně spokojeni?
Spojen jsem s úrovní informačních technologií, která je již u nás běžná, pamatuji ještě pionýrské doby, kdy jsme na stolní počítač pohlíželi jako na ohromnou vzácnost a někteří úředníci raději pro napsání dopisu použili psací stroj než vedle ležící PC. Co mě trochu zlobí při každodenní práci, je stále poměrně nízká počítačová gramotnost některých lidí, včetně i mladších ročníků, a hlavně jejich neochota tento stav změnit.
12. Jaké informační zdroje pro svoji práci nejčastěji využíváte?
Nejčastěji čerpám potřebné informace přímo na internetu, následně pak v odborné literatuře a odborných školeních a kurzech. Počet navštívených školení a kurzů je však poměrně malý, což je dáno jednak pracovním vytížením celého našeho odboru a u kvalitních školení také poměrně vysokou cenou.
13. Co byste doporučili zpravodajství ISVS.CZ?
S úrovní a rozsahem zpravodajství ISVS.CZ jsem spokojen.
Odpovědět na příspěvek