Jak to vidí Jarmila Vojtíšková?
Chrudim, známá rovněž jako „Athény východních Čech“, je město střední velikosti ležící na rozhraní Železných hor a Polabské nížiny jižně od krajského města Pardubic.
O další rozhovor jsme požádali Jarmilu Vojtíškovou vedoucí Oddělení informatiky, které je organizačně za začleněno do Odboru kanceláře tajemníka.
1. Kolik zaměstnanců má Váš úřad, kolik máte informatiků a jak je rozsáhlý Váš informační systém?
MěÚ Chrudim má 202 zaměstnanců (s Městskou policií, kinem a dalšími uživateli mimo MěÚ je to cca 225 uživatelů). Oddělení informatiky má 6 lidí a patří pod Odbor kanceláře tajemníka. Na starost máme zhruba 260 PC a notebooků, 8 serverů , tiskárny, skenery atd., přibližně 40 mobilů, telefonní komunikaci ve dvou menších budovách úřadu . Spravujeme mailový a webový server. Používáme zatím 3 síťové operační systémy a 3 databázové systémy.
Spravujeme síť (zatím bezdrátové technologie, ale připravujeme propojení optickým kabelem), která spojuje v tuto chvíli 4 budovy a doufáme, že se v budoucnu tato činnost rozšíří o správu metropolitní sítě.
Dále máme na starost učebnu , kde se provozují e-testy a školení. Máme na starost řídící stanici městského rozhlasu (provádíme i většinu hlášení), řídící stanici vyvolávacího systému (který slouží pro zkrácení čekacích dob na Odboru dopravy a Odboru správním), docházkový systém, kiosek .
Základem našeho IS je MIS Cityware , dále používáme ekonomický systém Fenix , pro GIS používáme CityWare a ArcView, dále spisovku e-spis, Dokumenty do rady a zastupitelstva a další více či méně důležité aplikace a provozní SW.
Kromě toho samozřejmě máme také centrálně provozované IS – dopravně-správní agendy, hmotná nouze a sociální služby, živnostenský úřad.
2. Jaká je Vaše hlavní náplň a jaké realizujete nejvýznamnější projekty?
Hlavní náplní našeho oddělení je zajistit optimální provoz IS úřadu , údržovat HW a SW v plně funkčním stavu, zajistit bezpečnost systému atd..
Důležitou součástí naší práce je trvalý rozvoj systému: zdokonalování komunikační sítě, průběžné obnovování HW prostředků, hledání a instalace nových SW nebo rozšiřování hlavního IS o další potřebné moduly atd.
Podstatnou součástí naší práce je podpora a proškolování uživatelů, administrace IS a aplikací, práce s daty (aktualizace, dohledávání a opravy chyb, integrace, sehrávání dat, spolupráce s dodavateli SW na řešení problémů, práce s certifikáty , složitější tisky atd.).
Máme na starost aktualizaci dat GIS a správu GIS vůbec. Podílíme se na přípravě a průběhu voleb.
Významnými projekty poslední doby jsou zejména ostrý provoz elektronické spisové služby od 1.1.2007, dále během roku 2007 a 2008 příprava a realizace projektů na propojení budov optickým kabelem ( a současně s tím spolupráce na projektu metropolitní sítě), připravujeme sjednocení platformy síťového operačního systému, uvedli jsme do provozu nový mailový server s větší nabídkou služeb, chystáme se na vylepšení webových stránek pro příští rok , rozšíření webových aplikací (letos jsme mimo jiné přidali aplikace Otázky a odpovědi a Investiční záměry a výběrová řízení) atd.
3. Jak vnímáte podporu z vedení Vašeho úřadu, z kraje a od státu?
Podporu našeho vedení máme. Stát nám práci občas trochu komplikuje, nicméně práci pana Holendy a jeho lidí vnímám velmi pozitivně. S krajskými informatiky máme velmi dobré kontakty a pokud jsme potřebovali, tak nám vždy poradili.
4. Jak vnímáte zrušení MIČR?
Je mi to vcelku jedno.
5. Považujete za prospěšnou novelu zákona č. 365/2000 Sb., resp. zákon 40/2007 Sb., o informačních systémech veřejné správy?
Novela byla jistě potřebná. Nicméně zákony a vyhlášky týkající se informačních systémů mi stále připadají poněkud odtržené od života.
6. Kdy jste ve své práci narazili na nepřekonatelné legislativní překážky, které zabránily dobré věci, aby se podařila?
Myslím, že prováděcí vyhláška k zákonu o el. podpisu a el. podatelnách sama komplikuje proces využití elektronického podání.
7. Který zákon byste novelizovali a v jakém smyslu?
Některé nedořešené věci zůstaly v zákonech o el. podpisu a el. podatelnách. Přivítala bych , kdyby zákony měly jednoznačný výklad , což se ovšem netýká jen zákonů z oblasti IT.
8. Co Vás v oblasti E-governmentu v ČR případně ve světě nejvíce potěšilo a naopak zklamalo?
Aktivity kolem e-governmentu ve mně vzbuzují mírný optimismus zejména v tom, že je v nich zcela zřejmá usilovná snaha o lepší komunikaci s občanem, o lepší služby pro občana.
Ale nesmí se přitom zapomínat na to , že velký vliv na spokojenost občanů mají skutečnosti ležící mimo IT – zejména mám na mysli to, že v bludišti zákonů je těžké se vyznat.
Když je špatný zákon, tak to žádné e nezachrání, ať už se to jmenuje e-government nebo e-cokolijineho.
Zklamala nás trochu akce ISHNSS, která byla poněkud překotná (myslím, že pro dodavatele i pro úřady ).
Také s tím související velký nárůst práce Odboru financí nám trochu zkomplikoval život, to si předem nikdo nedokázal představit.
9. Co Vám při realizaci E-governmentu nejvíce chybí?
Rádi bychom věděli předem a podrobněji, že se něco chystá a v jakém horizontu. Čili více dobrých informací, méně informací zbytečných.
10. Co byste doporučili vládě, nástupcům MIČR a krajskému úřadu?
Necítím se být povolána k tomu, abych někomu radila. Snad jen to , aby věci týkající se obcí konzultovali se zástupci obcí.
11. S čím jste ve své práci nejvíce a nejméně spokojeni?
Mám radost, když se po vynaloženém úsilí ukáže, že ta práce nebyla zbytečná. Mám radost, když se lidi snaží hledat řešení problémů a domluvit se. Těší mě, když nám dobře funguje týmová spolupráce. Vadí mi , když nás zdržuje administrativní činnost. Vadí mi, když se lidí nesnaží navzájem pochopit svá stanoviska a hledat společné řešení.
12. Jaké informační zdroje pro svoji práci nejčastěji využíváte?
Internet, odborné časopisy, semináře, školení , kontakty s informatiky z jiných úřadů atd.
13. Co byste doporučili zpravodajství ISVS.CZ?
Nechť vydrží a je čím dál lepší.
Odpovědět na příspěvek