Úřad vlády vydal odbornou publikaci o eGovernmentu
V červenci letošního roku vydal Úřad vlády České republiky odbornou publikaci nazvanou Úvod do eGovernmentu – Právní a technický průvodce. Pojďme se podívat, co v této knize najdeme.
Kdo je pod publikací, vydanou Úřadem vlády, podepsaný?
Úvod do eGovernemntu napsal Bohumír Štědroň, advokát a poradce na Ministerstvu vnitra. Štědroň se také dlouhodobě věnuje problematice práva v informačních technologiích.
Kniha může být užitečná jak laické, tak odborné veřejnosti. Autor totiž popisuje eGovernment jako komplexní proces a rozebírá všechny jeho dílčí součásti. Publikace je strukturována do tématických bloků.
Vývoj eGovernmentu v ČR
Chceme-li psát knihu o eGovernmentu, měli bychom začít krátkým exkurzem do jeho počátků. Toto přesně autor knihy Bohumír Štědroň učinil. Začátek knihy je věnován právě vývoji eGovernmentu v ČR.
Historii eGovernmentu začíná Štědroň rekapitulovat od roku 1999, kdy vznikla první ucelená koncepce státní informační politiky. Od roku 1999 začaly rovněž vznikat právní normy, na nichž se český eGovernmnet stavěl. Šlo o elektronické dotazování na základě zákona o svobodném přístupu k informacím a nepříliš zdařilá implementace elektronického podpisu do českého právního řádu.
Dále se autor knihy věnuje přeměně Úřadu pro veřejné informační systémy na Ministerstvo informatiky, která se uskutečnila 1. 1. 2003. Činnost MIČR ale Štědroň příliš kladně nehodnotí. V knize samozřejmě nechybí výčet strategických dokumentů jako jsou koncepce eČesko 1999 a 2006 či evropský koncept eEurope 2005.
Jako největší překážku v budování eGovernemntu v minulosti, ale částečně i v současnosti hodnotí Bohumír Štědroň nedostatky v legislativě. Do českého právního řádu jsou sice neustále implementovány nové prvky, ty staré tam ovšem zůstávají. Jako příklad uvádí Štědroň bezvýznamový identifikátor (jako identifikátor je stále používáno rodné číslo).
Další chybu legislativy spatřuje Štědroň v nemožnosti sdílet data mezi jednotlivými registry nebo nutnost zjišťovat data nově a stará data brát jen jako kontrolní.
Bezpečnost komunikace
Dalším významným tématem je zajištění bezpečnosti komunikace a bezpečnosti spravovaných dat. Štědroň ve své knize připomíná právní hledisko. Platná legislativa zná několik institutů zajišťujících ověření identity a bezpečnost přenosů dat. Jsou definovány kvalifikované certifikáty, které mohou vydávat jen akreditované společnosti, v roce 2007 má akreditaci k jejich vydávání První certifikační autorita a.s., Česká pošta a.s. a eIdentity a.s.
Tato procedura umožňuje ověření osoby – což je první ze zabezpečení, které každý systém ISVS potřebuje. Mezi další nezbytná bezpečnostní opatření patří šifrování pomocí veřejného a privátního klíče.
Samostatnou částí knihy jsou pak příklady elektronických aplikací a rozhraní veřejné správy ze světa, ale i úspěšných českých projektů.
Elektronická spisová služba
V této části publikace se autor věnuje postupu nakládání institucí veřejné správy s dokumenty od jejich přijetí až po jejich případnou skartaci. Rozebírá zde nutné připojení identifikátorů ke každé elektronicky doručené zprávě. V této části knihy můžeme marně hledat některé podstatné informace, jako například uživatelské role a jejich oprávnění pro nakládání s elektronickými spisy.
Otevřené formáty a Opensource ve veřejné správě
Bohumír Štědroň shledává tzv. otevřené formáty, které jsou nezávislé na komerčních produktech, jako nejlepší volbu pro veřejnou správu. Důvodů, proč používat open source software ve veřejné správě, je několik. Jsou ekonomicky výhodné, neboť software je zdarma, tím se také zamezuje riziku pirátství. Vzhledem k tomu, že formáty jsou standardizovány, nemělo by dojít k nekompatibilitě s budoucími programy, podporována je tak archivace dokumentů v elektronické formě. V knize však lze najít rovněž příklady využití komerčních produktů veřejnou správou.
Zdroj: www.ikaros.cz
Odpovědět na příspěvek