Stavbaři: Vypisujte zakázky na kvalitu
Co je složitější? Soutěžit zakázky na kvalitu ve stavebnictví nebo v ICT?
Stát by neměl zadávat veřejné zakázky jen podle ceny, při hodnocení nabídek má zvážit i jiná kritéria. Zvýšilo by to jejich kvalitu. Shodli se na tom ředitelé největších stavebních firem v ČR.
A jak dopadne srovnání stavebnictví a ICT?
Stavebnictví
Staví se podle dlouho předem vyprojektovaných plánů, navrženy jsou nejen velikosti, ale i materiály, na trhu je spousta výrobců i českých, jsou doporučené i závazné normy, podle kterých se má minimálně postupovat. Postavená dálnice je i po třech letech provozu moderní komunikací.
ICT
V ICT je rozdíl, nakupuje-li se HW nebo SW.
a) Na HW s výjimkou velkých technologických center neexistují dlouhodobé projekty, požadovat provedení v jiném materiálu je nereálné, čeští výrobci v podstatě neexistují, normy stárnou stejně rychle jako HW a chtít, aby se dodavatel řídil nějakou 5 let starou normou, je tedy kontraproduktivní. Postavená komunikační dálnice je za tři roky zralá na odpis.
b) SW na míru je rovněž podrobně projektován, leckdy i dlouhodobě, místo materiálů lze vznášet požadavky na individuální vlastnosti, normy a doporučení, jak správně programovat rovněž existují. Dobře napsaný SW se dá využívat i po třech letech stejně jako dálnice.
Srovnání
Zakázky na HW a ve stavebnictví se řídí rozdílnými požadavky a definovat tedy shodné požadavky na kvalitu by bylo velmi obtížné a jen těžko více než jen teoretické cvičení. Jiná situace je u SW. V obou případech lze poměrně snadno definovat kritéria, podle kterých se dají předem definovat požadavky na kritéria a podle kterých lze i zpětně vyhodnotit, zda zakázka (projekt) byla úspěšná.
ICT není nicméně samostatným oborem, ale prostředkem pro dosažení cílů jiných oborů. Podíváme-li se ještě na problematiku eGovernmentu, pak eGovernment a stavebnictví mají společné konstrukční vize. Nicméně vize jak postavit novou netradiční budovu nebo jak vybudovat funkční zrekonstruovaný stát se liší.
Na netradiční budovu jsou třeba netradiční postupy. Na lépe fungující stát jsou naopak třeba tradiční a osvědčené metody. Obojí ovšem vyžaduje jasnou a kompletní dokumentaci – studii.
Jak se pozná kvalitní studie?
To je možná nakonec ten největší oříšek. Všichni známe objemné studie plné odborného textu, při čteních kterých si nejsme tak úplně jisti, že víme, o čem autor píše. A naopak jsou stručné studie, kterým sice výborně rozumíme, ale nemáme z nich dojem, že nám říkají něco nového, co bychom už neznali. A které z nich jsou kvalitnější?
Požadavek stavebních firem, že si přejí vyhrávat zakázky podle kvalitativních kritérií, je povzbuzující. Dočkáme se, že stejně budou chtít soutěžit i dodavatelé ICT nebo studií pro budování eGovernmentu?
Odpovědět na příspěvek