Rozhovor s Janem Savickým o Zlatém erbu
1) Máte za sebou další (úspěšně zvládnutý) ročník soutěže Zlatý erb. Můžete se s námi podělit o informace o počtech soutěžících v letošním roce? Došlo k nárůstu přihlášených soutěžících? Pokud ano, kam až se podle Vás počty soutěžící mohou vyšplhat?
I v letošním sedmém ročníku soutěže došlo k nárůstu počtu tzv. ohlášených webových stránek měst a obcí z loňských 228 na 246. Elektronických služeb bylo ohlášeno 124. Ohlášením poskytují obce a města porotcům informace o své stránce a zajistí si tak své zařazení do soutěže (pokud splní diskvalifikační kritéria). Hodnoceny totiž mohou být nejen tyto ohlášené stránky a služby, ale i další, o kterých se krajské poroty domnívají, že by mohly uspět. Proto raději nepoužíváme pojem přihlášení. Smyslem takového přístupu je maximalizovat naději, že krajská kola zachytí a ocení nejlepší weby a služby v kraji. Samozřejmě nelze hodnotit všechny stránky v republice, protože kapacita krajských porot má pochopitelně své limity. Celkově krajské poroty hodnotily po doplnění a diskvalifikacích 456 webů a služeb.
2) Letos byl v soutěži podruhé uplatněn systém krajských kol. Přivítaly kraje tuto spolupráci a počítáte se zachováním tohoto systému i nadále?
Bezesporu s krajskými koly počítáme i do budoucna. Vnesly do soutěže zcela nový a potřebný rozměr. Kraje vnímají Zlatý erb jako prestižní akci pro podporu rozvoje elektronické komunikace svých měst a obcí. Slavnostní krajské ceremoniály jsou atraktivními setkáními hejtmanů s představiteli obcí a těší nás, že jsou velmi dobře hodnoceny. Regionální struktura soutěže je přínosem i pro obce, protože v rámci kraje mají ve srovnání s celostátním kolem větší šanci na umístění a spíše tak upozorní na svou dobrou práci. A konečně krajská kola poskytují kvalitní nominace do finále. Myslím, že kraje již vnímají Zlatý erb jako tradiční součást svého jarního kalendáře.
3) Složení finálové poroty bylo dá se říci reprezentativní. Jak si jako pořadatelé hlídáte aby (v rámci možností) stejně reprezentativní složení měly i poroty krajské? Nastal již (v letošním či loňském roce) někde problém takového typu, kdy jste např. nebyli spokojeni se složením krajské poroty nebo jste porotce nemohli sehnat?
Vyhlašovateli krajských kol jsou samotné kraje. Jsou plně autonomní i v obsazení své poroty. Obvykle se řídí metodickým doporučením Sdružení Zlatý erb, které zní: politický představitel kraje s rutinní znalostí práce s internetem, zástupce místní samosprávy (sám nesmí soutěžit, např. loňský vítěz), zástupce tiskové složky kraje, občan – uživatel, specialista na webové technologie, zástupce akademické sféry, profesor, student, novinář. V minulém ročníku 2004 jsme zaznamenali v jednom kraji nestandardní způsob práce poroty, ale po odchodu předsedy poroty z krajského úřadu a jmenování nového se situace zlepšila. Nepochybně je potřeba přihlédnout k pracnosti hodnocení krajských porot a musíme hledat takové postupy, které budou dlouhodobě funkční. Jednou z novinek v tomto smyslu bylo zavedení specializace porotců na určité hodnotící kategorie podle vlastního odborného zájmu. Opatření bylo jednoznačně kladně přijato a budeme takto postupovat i nadále.
4) Jakou novou zkušenost přinesl letošní ročník pro pořadatele? Plánujete v této souvislosti nějakou změnu pravidel pro ročník příští?
Po vítězství Plzně v prvním ročníku soutěže v roce 1999 jsme doplnili propozice o pravidlo, že město či obec nemůže získat hlavní cenu soutěže ve dvou po sobě následujících ročnících. Obávali jsme se, že velká města mohou dominovat a vzít motivaci menším městům. Pravidlo pak skutečně zabránilo opakovanému vítězství Jihlavě v roce 2001. Nyní se ale ukazuje, a to zejména u krajských kol, že obava z velkých měst není na místě, a dokonce, že pravidlo zabránilo loňskému vítězi krajského kola po kompletní rekonstrukci webu postoupit do kola celostátního, kde by měl šanci uspět. Situaci pomohlo zachránit jiné předvídavé pravidlo propozic. Předseda poroty může totiž udělit několik tzv. divokých karet pro postup do finále. A tak celostátní kolo nepřišlo o několik kvalitních webů. Pravidlo o nemožnosti opakovaného vítězství bude zcela jistě přehodnoceno.
5) Hodnocení přihlášených webů probíhá podle různých kritérií. Výklad některých je nasnadě, některá kritéria jsou v propozicích soutěže uvedena poměrně obecně a lze si pod nimi představit leccos. Můžete nám vysvětlit obsah pojmů jako jsou: Doporučené informace, Doplňkové informace, Inovativní přidaná hodnota a Pomocné služby? Jak je zajištěno, aby si porotci při hodnocení tyto pojmy "správně" vykládali? Jak dlouho trvá práce finálové poroty?
Porotci hodnotí podle metodiky vydávané každoročně Sdružením Zlatý erb. Své body zapisují do webové aplikace, která pak počítá vážené průměry a stanovuje pořadí a například neumožní porotcům sledování mezivýsledku hodnocení, které by je mohlo ovlivnit. Kritéria jsou podrobněji popsána v metodice a skupinám porotců, kteří hodnotí shodná kritéria, je doporučeno, aby se vzájemně sjednotili na přístupu k hodnocení. Např. u novinky letošního ročníku celostátního kola, kritéria Test reakce na žádost o informaci, proběhla zajímavá diskuze o nečekaně rychlých reakcích u obcí, které o existenci testu věděly ze slavnostních ceremoniálů. Vyplynulo z ní, že bylo zapotřebí test ještě zopakovat ke konci hodnocení, aby byl snížen efekt tohoto zkreslení.
Za tzv. Doporučené informace jsou pokládány zejména: usnesení a zápisy zastupitelstva, usnesení a zápisy rady, strategický plán, územní plán, další rozvojové dokumenty, informace z jednání výborů a komisí, informace z částí obce (osadní výbory), hlasování zastupitelů, účast na jednáních zastupitelstva, činnost ve výborech, komisích a dalších orgánech (správní rady apod.), podklady k jednání, termíny veřejných projednávání, řešení životních situací, cizojazyčné informace a např. FAQ. Za tzv. doplňkové informace považujeme pro účely hodnocení zejména: fakta o městu, obci a regionu, historie, památky, podrobné informace z odborů, tiskové zprávy, el. verze obecního/městského zpravodaje, diskuse, kalendář kulturních a sportovních akcí, ubytovací a stravovací kapacity, adresáře firem a dalších subjektů, geografické mapové služby, informace o MHD, fotogalerie apod. Inovativní přidaná hodnota je do značné míry subjektvním kritériem. Porotci se zajímají o pozoruhodný neobvyklý obsah či službu či nápadité provedení zvyšující užitnou hodnotu stránky. Pomocnými službami jsou tiskové verze stránek, zasílání novinek, RSS, zasílání upozornění na stránku, personalizace uživatele apod.
6) Jak velká je skupina tzv. studentů testerů? Můžete prozradit, jaké informace během letošního ročníku byly vyhledávány v rámci Testu rychlosti vyhledání informace?
Letos jsme měli 15 testerů a hledala se poštovní adresa a počet zastupitelů. Třetím úkolem bylo nalézt usnesení zastupitelstva podle výtržku znění a uvést, zda usnesení bylo schváleno, zamítnuto, odloženo apod. Test ve spolupráci se sdružením SONS prováděli i zrakově postižení uživatelé.
7) Občas se lze setkat s tvrzením, že malá města nemají v soutěži šanci proti městům velkým, která mohou přípravě svých webových stránek věnovat mnohdy nepoměrně vyšší finanční a lidské zdroje (a také tak jistě činí). Co si o tom myslíte?
Myslím si o tom, že je to pochopitelná, a vím, že stále se opakující otázka. Soutěžící nám poměrně často navrhují, aby se soutěžní kategorie dále zjemnily. Když ale zvážíte, že průměr počtu obyvatel soutěžních měst v celostátním kole (tedy vítězů krajských kol) je necelých 17 000 a jejich medián dokonce jen přes 10 000 obyvatel, je zřejmé, že nevyhrávají jen statisícová města. Úměra mezi finanční silou a hodnocením webu není zdaleka tak přímá, jak by teoreticky snad být mohla. Navíc u aktivních byť malých obcí, kde se vytvořila komunita činorodých lidí, jsou podmínky a důvody pro vedení živého webu jistě lepší než u silných avšak anonymních měst. Kromě toho, podle čeho by bylo vhodné města či obce členit? Podle počtu obyvatel nebo spíše podle rozpočtu? Podle průměrného věku a IT vzdělání starosty či zastupitelstva? To jistě ne, ale také jsou to objektivní podmínky. A tak raději setrváváme u stávajících kategorií města a obce. Porotci při udělování bodů možnosti a očekávání od soutěžícího jistě zohledňují i dnes.
8) Kolik hlasů od veřejnosti letos celkem obdržely soutěžní weby?
O více než třetinu více než vloni. Bylo zasláno téměř 4 200 platných hlasů veřejnosti. Z toho máme velikou radost. Ještě dodávám, že vítěze Ceny veřejnosti vybírá Sdružení BMI nejen striktně podle absolutního počtu hlasů, ale přihlíží i k počtu obyvatel a kvalitě webu.
9) Máte přehled zda se mezi finalisty objevují i nová jména? Neobáváte se situace, že se na předních místech soutěže budou objevovat stále tatáž města a obce? Řešili byste to nějak?
Stejná jména se objevují, ale čísla hovoří o tom, že to zatím není závažný problém. Mezi finalisty celostátního kola se za celou historii soutěže objevilo jen 18 % soutěžících opakovaně, zbylých 82 % soutěžících se umístilo jen jednou. V některých krajských kolech je problém závažnější, zejména pokud soutěží málo měst a obcí. Ale i udržet se na špici nemusí být snadné a konkurence pracuje přeci i mezi finalisty. To také souvisí s odpovědí na otázku o opakování vítězství.
10) I letos se zástupci naší republiky umístili v soutěži Eurocrest. Funguje tato soutěž na obdobném principu jako Zlatý erb? Vysíláte do mezinárodní poroty svého zástupce? Myslíte si že lze v rámci Evropy nějak efektivně hodnotit a porovnávat webové stránky soutěžících z různých států? Vidíte v pořádání soutěže Eurocrest nějaký smysl?
EuroCrest je prestižním vyvrcholením národních soutěží na konferenci ISSS. Nemá vlastní porotu, ale oceňuje vítěze národních kol, z nichž některá jsou přímo inspirována a založena podle vzoru českého Zlatého erbu. Samozřejmě, že mezinárodní setkávání zástupců úspěšných měst má smysl. Zde již nejde o vzájemné měření sil, ale o výměnu zkušeností a čerpání motivace do další práce.
Děkuji za rozhovor a přeji do budoucna mnoho úspěchů.
Za Redakci ISVS.CZ se dotazoval Jaromír Soldát
Odpovědět na příspěvek