Přístupy k řízení kvality ve veřejné správě
S řízením kvality se v praxi setkáváme poměrně často. Především ve výrobní sféře jde o věc zcela běžnou.
Ale jak je to s řízením kvality ve veřejné správě?
Jaké metody jsou zde vhodné a jak je to s jejich využíváním? Proč vůbec řízení kvality ve veřejné správě?
Nad těmito a dalšími otázkami se zamyslíme v krátkém rozhovoru s Ing. Evou Pincovou.
Ing. Eva Pincová je asistentkou a zároveň i studentkou postgraduálního studia na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde v současné době vyučuje předměty Management kvality, environmentu a bezpečnosti, Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a Úvod do managementu kvality a legislativní aspekty. Podílí se na řadě odborných projektů a vědecké činnosti Fakulty podnikohospodářské na VŠE.
Co řízení kvality ve veřejné správě přinese a proč se mu vlastně věnovat?
Systémy řízení kvality poskytnou organizaci ucelený pohled na její výkonnost. Jsou standardizovaným nástrojem, poskytujícím informaci o stavu organizace, její výkonnosti, o stupni splnění požadavků, o silných a slabých stránkách a pomohou odhalit prostor pro zlepšení.
Systémy řízení poskytují širší pohled na organizaci – nejen z hlediska plnění rozpočtu a dalších ekonomických ukazatelů, které bývají obvykle sledovány. Zaměřují se i na existenci strategických dokumentů, rozhodnutí a jejich naplňování, na procesní postupy v rámci organizace, řízení lidských zdrojů, řízení vztahů se zákazníky, na efektivní řízení zdrojů a provoz organizace, na zapojení a vyšší zainteresovanost zaměstnanců na výkonech organizace, atd.
Co je důležité znát při řízení kvality ve veřejné správě?
V první řadě je důležité uvědomit si, kdo je náš zákazník. Jaké jsou jeho potřeby, jaká jsou jeho přání, co musí úřad splnit proto, aby byl jeho zákazník spokojen (faktem je, že “manévrovací“ prostor úřadů je poměrně úzký – činnosti jsou definovány jednoznačně legislativou, ale i přes to může organizace udělat mnoho proto, aby od něj odcházel zákazník spokojen). Toto je jedna z klíčových záležitostí, která bývá často ve veřejné správě opomíjena. A je to také jedna z první věcí, na kterou je potřeba se zaměřit v rámci systematického zavádění přístupů managementu kvality ve veřejné správě.
Další, neméně důležitou záležitostí, kterou je potřeba rozhodnout, je volba přístupu k řízení kvality. Není vhodné jít metodou ad hoc, ale snazší je, zvolit si některý z osvědčených a prověřených nástrojů řízení kvality, který lze následně, dle předem definovaných požadavků postupů, uvést do praxe.
Zde uvedeme příklady tří nástrojů, jejichž prostřednictvím toto lze realizovat. Jde o ISO 9001, dále model CAF a model EFQM. Model EFQM je model, ze kterého vlastně vychází model CAF, který je pro veřejnou správu myslím nejvhodnější.
ISO 9001
ISO 9001 – soubor norem, který představuje rámec vývoje organizace a který podporuje moderní praktiky řízení. Nezávisle na velikosti organizace, zda se jedná o výrobní podnik nebo poskytovatele služeb – všechny organizace cítí shodu mezi svými potřebami v konkurenčním boji a požadavky této normy. Normy řady ISO 9000 jsou tvořeny třemi základními mezinárodními standardy, které obsahují základní zásady, požadavky, návod k vypracování a realizaci systému řízení kvality a směrnici pro zlepšování systému řízení kvality.
Stěžejní normou je ISO 9001, ve které jsou specifikovány požadavky systému řízení kvality. Na jejím základě je prokazována způsobilost organizace k poskytování produktů, které splňují požadavky nejen požadavky této normy, ale i například požadavky zákazníka, požadavky právních a jiných předpisů tad.
Model CAF
Model CAF (Common Assessment Framework) je poměrně jednoduchý nástroj vhodný pro sebehodnocení organizace – zejména veřejného sektoru, včetně samosprávy a škol. Jde o společný hodnotící rámec, který může mimo jiné napomoci využít metod řízení kvality ke zlepšování výkonnosti a efektivnosti činnosti výše zmíněných organizací. Může být využit pro organizaci jako celek nebo je aplikovatelný pouze na její určitou část (kraj vs. krajský úřad, odbor, obec vs. obecní úřad,…)
EFQM
EFQM (model excelence EFQM) vznikl pod záštitou Evropské nadace pro management kvality (EFQM). Jedná se o dynamický model, který umožňuje hodnocení výkonnosti organizace na základě devíti kritérií, mezi než jsou zakomponovány jak finanční, tak nefinanční ukazatele. Tento model, je stejně jako předchozí modely aplikovatelný na organizace různé velikosti (malé, střední i velké), na organizace výrobní i poskytující služby a také je vhodný pro organizace veřejného sektoru.
Model excelence EFQM slouží k tomu, aby se v organizaci zamysleli nad jejím fungováním, silnými a slabými stránkami a následně nad příležitostmi ke zlepšení. Cílem těchto činností je jednoznačný posun organizace ku předu a zvýšení její konkurenceschopnosti na trhu.
Jaký je rozdíl mezi zákazníkem v soukromém sektoru a ve veřejné správě a kdo jsou vlastně zákazníci?
Největší rozdíl mezi zákazníkem veřejného a soukromého sektoru spočívá dle mého názoru právě v tom, že pokud zákazníkovi v soukromém sektoru nevyhovují podmínky nebo vztahy s dodavatelem, může si poměrně snadno zvolit jiného. Je zde konkurenční prostředí.
Oproti tomu ve veřejné správě ve významném rozsahu toto není možné. Občan je obvykle odkázán na jednu instituci a víceméně nemá možnost volby. A to ve spoustě příkladů, jmenujme např. živnostenský úřad, řešení matričních záležitostí, stavebních povolení, dopravní agendy atd. Orgány veřejné správy se musí řídit legislativou a občané i příslušností k danému úřadu. Jak tedy můžeme chápat zákazníka ve veřejném sektoru?
Můžeme uvažovat v několika rovinách. Zákazníka můžeme vidět jako občana, který v určité lokalitě bydlí, pracuje nebo za prací dojíždí. Zákazníkem jsou i firmy, které sídlí v určitém správním obvodě nebo v městské části (jsou-li zřízeny).
Dalo by se říci, že základním, stěžením a nejdůležitějším zákazníkem jsou tedy občané a firmy. Zamyslíme-li se dále nad pojmem zákazník a budeme-li uvažovat například zákazníka pohledu obecních úřadů, jsou je jimi jistě zastupitelstvo a rada, orgány územně samosprávní,…
Zákazníky bychom mohli rozdělit např. i na interní a externí. Jako interní zákazníky můžeme vidět např. zaměstnance úřadu. Vztahy se zákazníky je třeba řídit nejen navenek, ale i dovnitř. Zjišťování a vyhodnocování různých kvalitativních ukazatelů jako hodnocení spokojenosti zákazníků, osobní motivační pohovory a další rozvoj zaměstnanců, dotazníky spokojenosti a jejich vyhodnocování (důležité je neopomíjet sdělování výsledků a realizaci následných opatření!!) – s tím se ve veřejné správě nesetkáváme příliš často, přestože v soukromém sektoru je tato praxe celkem běžná).
Lze systémy řízení aplikovat pouze ve VS?
Není tomu tak, rozsah působnosti systémů řízení kvality je opravdu velmi široký. Uveďme příklad základní a středním školství. V tomto případě ukládá legislativa školám povinnost zpracovat sebehodnotící zprávu, tzv. autoevaluaci a monitorovat je. Např. zde by byl model CAF nebo ISO 9001 více než vhodným nástrojem pro splnění této povinnosti.
Využití těchto nástrojů do praxi veřejné správy nebo školství je zatím poměrně malé, bohužel řada institucí o těchto nástrojích neví nebo je jejich povědomí nízké. A to je dle mého názoru škoda. Jde totiž zcela jistě o vhodný, systematický nástroj, který dokáže udat základní pravidla, měřítka, cíle, cílové hodnoty a položit základ pro jejich hodnocení.
Proč je právě model CAF vhodným nástrojem řízení kvality ve veřejné správě?
Jak již bylo výše zmíněno, model CAF vychází z modelu EFQM. Stejně tak jako model EFQM vychází z devíti kritérií, ale je upraven právě pro postupy řízení kvality ve veřejné správě. Kritéria se rozdělují na předpokladová a výsledková. U těchto jednotlivých kritérií jsou definovány indikátory, resp. otázky, jejich splnění které organizace vyhodnocuje (tozn. z jaké části, z kolika procent splnila jednotlivé indikátory).
Pět z těchto kritérií se týká předpokladů nebo způsobů pro dosahování výsledků
- řízení
- uplatňování strategií
- motivování a řízení zaměstnanců
- práce se zdroji
- řízení procesů
Čtyři kritéria se týkají samotných výsledků
- klíčové výsledky výkonnosti úřadu
- výsledky vlivu na společnost a životní prostředí
- výsledky vztahů se zaměstnanci
- vztahy vztahující se k zákazníkům
Jednotlivá kritéria se dále dělí na 28 subkritérií a ty se dále dělí na jednotlivé indikátory/otázky. Jde tedy o jednoduchý a přitom účinný nástroj k hodnocení nebo sebehodnocení kvality řízení organizace.
Zdroje:
Národní politika podpory jakosti – www.npj.cz
Časopis Veřejná správa č. 5/2004 a 9/2004
Oficiální dokumenty k jednotlivým normám
Odpovědět na příspěvek