Na kole po České Kanadě – stavby kolem nás – (IV. etapa)
Počasí je pořád chladnější a tak zdá se, že dnešní trasa bude jedna z posledních, kterou letos na kole absolvujete.
Určitě bude poslední na naší seriálové výletní trase po České Kanadě.
Po delší zastávce v Nové Bystřici, kde jsem Vám dopřál návštěvu Peršláku nebo golfového hřiště, bude pro ty z Vás, kteří jste tyto výlety absolvovali, začátek cesty příjemnou vzpomínkou. Ostatní se alespoň podívají, při jízdě na kole, na významná lákadla Novobystřicka.
Na cestu se vydáme na jihozápad z Nové Bystřice, směrem na golfové hřiště. Tato trasa je dobře značená, cyklisticky má číslo 1007.
Golfové hřiště (www.golfmonachus.cz), kterým projíždíme se nachází na samotné hranici s Rakouskem. Sídlí zde hned dva golfové kluby – Mnich a Nová Bystřice a aby to nebylo málo, tak na druhé straně hranice se nachází další dva Golf Club Wardviertel a Golf Club Hausgchlag. 
Mezi oběma stranami existuje spolupráce a tak si můžete zahrát na všech hřištích.
I když je v České republice vybudovaných již přes sto golfových hřišť, pořád se nedá říct, že se jedná o masovou zábavu. Ten, kdo je příznivcem této záliby, ví, že na ní potřebuje dost volného času.
My dnes golf také vynecháme a budeme pokračovat z kopce po staré signální stěně až na bývalou pohraniční rotu Peršlák, která byla přestavěna začátkem devadesátých let na lesní hotel (www.perslak.com).
Před hotelem zůstal zachován i kámen republiky, který zde byl postaven v roce 1938 vojáky poté, co bylo Rakousko obsazeno Německem. Krátká zastávka s případným občerstvením přijde na tomto místě vhod.
Z lesního hotelů Peršlák pokračujeme po trase Greenways Praha – Vídeň číslo 32, která nás postupně dovede až do cíle dnešní cesty. Následující kilometry nás bude doprovázet příjemná cesta, kterou absolvujeme klidným tempem přes hluboké jehličnaté lesy.
Zejména v tomto období je možné se zde zastavit a alespoň chvíli se věnovat houbaření, které je v našich krajích docela oblíbenou podzimní zábavou. Dovolím si tvrdit, že z lesa určitě neodejdete s prázdnou.
Po trase směrem na Novou Ves se nacházíme na samotném západním okraji České Kanady, kde hraničí s méně známým přírodním parkem Homolka – Vojířov. T
o je už jenom kousek ke chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, která je naopak jednou z nejvýznamnějších v Jižních Čechách.
Celá oblast přírodních parků je pod přísnějším dohledem státní správy a to, jak z hlediska životního prostředí, tak i v oblasti územního a stavebního řádu a památkové ochrany.
Výstavba nových objektů je v extravilánu prakticky nemožná a úpravy a změny staveb jsou podřízeny režimu několika oblastí schvalování. Období povolování chat a chatek v přírodních oblastech je, zdá se naštěstí v tomto kraji, již minulostí.
Když jsme v minulých etapách šlapali hodně do kopce, tak tato etapa je z tohoto hlediska považována za nejjednodušší. Svezeme se přes Novou Ves do Malíkova nad Nežárkou. Tím se okruh naši cesty uzavřel, protože Malíkovem jsme projížděli již v první etapě.
Příjemné svezení pokračuje až do Dolního Žďáru k řece Nežárka. Podél řeky pokračujeme na Horní Žďár, který je již součástí Jindřichova Hradce. Jestliže se v extravilánu staví málo, tak kolem řeky až k příjezdu do města je vidět intenzivní výstavbu. 
Tak jako v jiných městech, i zde se v centru staví jen velmi ojediněle a výstavba rodinných domků se přesunula na okraj a do okolních městských částí.
Bohužel, k takové výstavbě často chybí potřebná infrastruktura a domky se pak stávají jenom bydlištěm, ale nemají potřebný ráz ani městského a ani vesnického charakteru.
Abychom si tento trend ve stavebnictví potvrdili, projedeme se i dalšími městskými částmi. Buk, Matná i Děbolín jsou přece jenom trochu dále od centra a mají svoji vlastní identitu.
Zejména v Buku je vidět poměrně dost původních staveb, hospodářského charakteru, které jsou opravené a dávají tak této části klasický vesnický charakter. Několik novostaveb alpského typu ve všech projížděných částech spíše výsledný dojem kazí.
Z Děbolína se po nově vybudované cyklostezce kolem letiště dostáváme do centra Jindřichova Hradce. Budování cyklostezek má určitě v dnešní době velký význam. Jedná se o rozvoj cykloturistiky, který v posledních letech zaznamenal značný pokrok. Dost nových stezek pro cyklisty je postaveno z peněz evropských fondů.
Nemohu se však ubránit dojmu, že investice vložené do výstavby nových tras na některých místech značně znehodnocují původní charakter a kvalitu romantické projížďky na kole.
Tam, kde jsme byli zvyklí využívat technické možnosti horských kol, se najednou objevují stezky, které jsou zbytečně široké a mají zpevněný asfaltový povrch. Úpravy povrchů a rozšíření pak často využívají motorová vozidla, která i přes zákazy vjezdu tyto cesty devastují a co je horší, stávají se přímým ohrožením pro samotné cyklisty.
Investice do cyklostezek vidím v opravách velkých děr, vysekání porostů zasahujících přímo do trasy, případně výstavby krátkých dřevěných mostíků, sloužících na překonání složitějších překážek.
Budování účelových nebo místních komunikací pod rouškou cyklostezek, považuji za plýtvání penězi. Opravdový cyklisté nad takovou výstavbou určitě nejásají.
Vy se však můžete těšit z toho, že jste snad v pořádku, dorazili do cíle své cesty. Česká Kanada je přírodní park, který Vám při každé návštěvě nabídne něco ze svého kouzla. Najdete zde především klid, pohodu, překrásnou přírodu a snad i něco navíc.
Ke stažení: Souřadnice GPS
Díly seriálu:
- Na kole po České Kanadě – mapy, GIS, GPS (I.etapa)
- Na kole po České Kanadě – weby malých obcí (II. etapa)
- Na kole po České Kanadě – územím lesů, polí a historie – (III. etapa)
- Na kole po České Kanadě – stavby kolem nás – (IV. etapa)
Odpovědět na příspěvek