Kolik uspoří registry?
Zcela určitě mezi velké přínosy zavedení základních registrů patří efektivnější a rychlejší komunikace mezi občany, ekonomickými subjekty a veřejnou správou a mezi orgány veřejné správy samotnými. Občanovi tak s dalšími nástroji elektronické veřejné správy jako jsou datové schránky nebo Czech POINT vesměs odpadá náročné běhání po úřadech, kdy si veškeré záležitosti může vyřídit během pár okamžiků.
Dle vyjádření bývalého náměstka ministra vnitra pro informační technologie a projektové řízení Radka Šmerdy, občan podle analýz průměrně stráví přípravou na jednání s úředníkem, samotným jednáním a také cestou na úřad 12 hodin ročně. Po zavedení základních registrů do provozu se dle jeho prohlášení uspoří 60 % tohoto času, tedy 7 hodin ročně. Dle údajů Českého statistického úřadu žije nyní v České republice 10 548 527 obyvatel. Pokud budeme vycházet z těchto čísel a z toho, že každý občan či jeho zákonný zástupce musí přicházet do styku s úřadem, uspoří se ročně 75 949 394 hodiny.
Provoz základních registrů má mezi roky 2013–2015 stát zhruba 950 milionů, tedy ročně přesáhne částku 300 milionů. Tato vynaložená částka ovšem mnohonásobně překročí částku uspořenou díky zavedení systému základních registrů. Podle vypracovaných analýz Ministerstva vnitra ČR mají totiž základní registry uspořit až 9 miliard korun ročně.
Občan má také možnost požádat základní registry, když dojde k nějaké změně jeho údajů, aby o tom byly informovány ty subjekty, které si sám a dopředu určí. K těmto třetím osobám můžeme zařadit banky, pojišťovny či mobilní operátory, kdy tedy dochází k propojování se soukromou sférou, ale pouze prozatím ze strany občana.
Zdroj: Veřejná správa online
Odpovědět na příspěvek