20. Dub. 2007

Jak to vidí Kamil Válek?

Počátky historického osídlení Uherského Brodu, jehož původní jméno („Na Brodě“) připomíná brod přes řeku Olšavu, sahá do 10. – 12. století. Původní osada pravděpodobně ležela v jižní části nynějšího vnitřního města, v okolí tzv. dolního kostela sv. Jana Křtitele a tvořila důležitou pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherského státu. Díky své poloze, v blízkosti obchodních cest, se Brod pomalu měnil ve významné hospodářské centrum.

Dnes patří Uherský Brod k vyspělým průmyslově kulturním městům v České republice, ve městě žije téměř 18 000 obyvatel. Na Městském úřadě ve funkci vedoucího oddělení informatiky pracuje Kamil Válek, který velmi podrobně zodpověděl naše otázky.

1. Kolik zaměstnanců má Váš úřad, kolik máte informatiků a jak je rozsáhlý Váš informační systém?

K dnešnímu dni má Městský úřad Uherský Brod 171 zaměstnanců, kteří sídlí v 6 budovách. V blízkosti centra města se nachází 5 budov a 1 budova (odbor dopravy) je umístěna cca 2 km za hranicí města v pronajatých prostorách soukromé společnosti.

Samostatné oddělení informatiky, které je přímo podřízeno tajemníkovi Městského úřadu, má celkem 4 zaměstnance. Z toho 1 kolega má v kompetenci výhradně provoz a rozvoj GISu. V přijímacím procesu je další posila týmu, která byla přijata za účelem provozování Metropolitní komunikační sítě Uherský Brod (více níže).

HW: Celkový počet spravovaných počítačů však dosahuje čísla 203, a to z důvodu nutnosti instalace více počítačů u některých kolegů – hlavně pracovníci správních a dopravně-správních agend mají pod svým pracovním stolem v extrémních případech nainstalovány až 3 počítače. Počet serverů se ustálil na čísle 8, z toho 4 běží na systému MS Windows 2000, resp. MS Windows 2003 a na zbývající 4 jsou nainstalovány různé distribuce systému GNU/Linux (RedHat, CentOS). Provozujeme 3 různé databázové systémy. Pod správu oddělení informatiky ještě patří cca 110 tiskáren, telefonní ústředna včetně modulu pro IP telefonii, na které jsou postaveny hlasové služby pro 2 budovy úřadu, elektronický zabezpečovací systém, 21 kopírek a kompletní mobilní komunikace.

SW: Nejrozsáhlejší softwarové systémy patří do kategorie provozních (ekonomika, spisová služba), které jsou instalovány na všechny počítače už při jejich distribuci k uživatelům. Naší snahou je integrace jednotlivých modulů systémů a jejich bezproblémová komunikace, což se nám zatím daří. Další velkou skupinou informačních systémů jsou systémy dodané z centrálních orgánů veřejné správy – OKnouze, OKdavky, Eliška, ePasy, IISSDE, apod. Zcela specifickou skupinu tvoří mapový server, internetové stránky včetně intranetových aplikací vlastní výroby (kniha odchodů a příchodů, aplikace Čisté město, přehled školení, apod.). Dále se jedná o dalších cca 45 drobných informačních systémů.

2. Jaká je Vaše hlavní náplň a jaké realizujete nejvýznamnější projekty?

Hlavní náplní naší práce je vytváření koncepce, implementace a provozování všech IT technologií na úřadě. Na požádání starostů okolních obcí z ORP Uherský Brod nikdy neodmítneme jakoukoliv pomoc i těmto obcím v rovině odborně-technických konzultací.

Další konzultace a drobnou technickou pomoc poskytujeme všem našim příspěvkovým organizacím.

Letos v lednu jsme zahájili realizaci jednoho z nejvýznamnějších projektů v oblasti IT v našem městě vůbec. Jedná se výstavbu Metropolitní komunikační sítě Uherský Brod (MAN-UB) v celkovém finančním objemu cca 15 mil. Kč.

Investice je spolufinancována Evropskou unií prostřednictvím Společného regionálního operačního programu a státním rozpočtem ČR.

Síť propojí všechny objekty města, ve kterých sídlí úřad, mateřské a základní školy, příspěvkové organizace města (Dům kultury (http://dk.ub.cz), Dům dětí a mládeže (http://www.ddmub.cz), kino Máj (http://kino.ub.cz), plavecký bazén Delfín (http://www.delfinub.cz), Sociální služby (http://www.ssub.cz) aj.) i organizace ve vlastnictví města. Součástí projektu je i dodávka 36 PIAP (místo s veřejně dostupným internetem). Největší počet PIAPů (8) bude umístěn v nově budovaném Městském informačním centru. Provozování celé sítě bude zajišťovat město prostřednictvím oddělení informatiky.

Za významným dlouhodobý projekt považujeme neustálé rozšiřování mapového serveru Mapy.UB. Po analýze požadavků od našich kolegů a veřejnosti zapracováváme jednotlivé mapové vrstvy jak do interního mapového serveru, tak i do veřejnosti přístupného mapového serveru, který je na adrese http://mapy.ub.cz.

Existují však i non-IT projekty na, kterých se podílíme. Chtěl bych vzpomenout např. fotosoutěž „Foťte naše město“, kterou kompletně organizujeme (letos již 3. ročník), nad kterou převzal záštitu starosta města. Prostřednictvím této soutěže se nám již podařilo nashromáždit cca 900 fotografií města. Z těch nejlepších jsme nechali vyrobit stolní kalendář, který měl u našich občanů obrovskou popularitu a z toho důvodu jsme se rozhodli, že výroba stolního kalendáře bude nedílnou součástí této soutěže i do budoucna. Dále se velmi výrazně zapojujeme do vytváření jednotného vizuálního stylu města.

3. Jak vnímáte podporu z vedení Vašeho úřadu, z kraje a od státu?

Bez podpory vedení úřadu bychom ještě dneska přešlapovali na úrovni IT „doby kamenné“. Podpora vedení je pro nás nepostradatelná a je vynikající. Všeobecně si myslím, že bez podpory vedení města se informační systém jako celek ani nedá pořádně budovat a hlavně rozvíjet. Hlavně z toho důvodu, že rozvoj IT vyžaduje neustálý přísun finančních prostředků, které nám naše zastupitelstvo, vždy po řádné oponentuře, schvaluje.

Nepamatuji si, zda jsme vůbec někdy potřebovali podporu kraje, resp. státu, při budování našeho interního informačního systému. Musím však konstatovat, že hlavně při zavádění GISu nám velmi pomohl RNDr. Ivo Skrášek z Krajského úřadu Zlínského kraje, velkou ochotou konzultovat oblast systémů GIS. A musím ještě vzpomenout velmi vstřícný přístup Tomáše Holendy, ředitele odboru informatizace veřejné správy MVČR, k diskuzi jakéhokoliv problému v působnosti jeho odboru.

4. Jak vnímáte zrušení MIČR?

Legislativní proces zrušení MIČR nebyl ještě dokončen, ale smutno za MIČR mi rozhodně nebude. Osobně si však myslím, že MIČR nebylo dostatečně silné ministerstvo pro prosazení koncepčních změn (hlavně těch dobrých).

Předpokládám, že po převodu příslušných agend hlavně pod MVČR se dají věci rychleji do pohybu, viz. třeba na ISSS představený eGON 😉 První vlaštovka na cestě k eGovernmentu. Čeká nás však velmi strnitá a nelehká cesta.

5. Považujete za prospěšnou novelu zákona č. 365/2000 Sb., resp. zákon 40/2007 Sb., o informačních systémech veřejné správy?

Novela zákona je určitě prospěšná. Obsahuje však ustanovení, které kladou na samosprávu další vlastní výdaje na plnění tohoto zákona. Osobně jsem však opět zklamaný z nepřesného vymezení pojmu informační systém veřejné správy hlavně s pohledu samosprávy.

6. Kdy jste ve své práci narazili na nepřekonatelné legislativní překážky, které zabránily dobré věci, aby se podařila?

Na legislativní překážky narážíme stále. Nejvíce mne však mrzí nedotažení zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a zákona č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách, do reálného použití. Aplikace těchto zákonů se nedá prosazovat „ze spodu“ a je nutná podpora „s hora“. Podle mého názoru by se mohlo začít např. tím, že by MVČR rozesílalo korespondenci na naše elektronické podatelny elektronicky podepsané. Adresy na podatelny jsou zcela určitě k dispozici.

Po implementaci elektronické podatelny pro náš úřad a všechny obce v ORP Uherský Brod na začátku roku 2005, jsme se dostali do stavu, kdy ze schránky ePodatelny vybíráme z 95 % pouze SPAM. Z pohledu zákona jsme si povinnost splnili, z pohledu řádného hospodáře musím bohužel konstatovat neefektivní využití finančních prostředků, k jejichž vydání nás přinutil zákon.

Investice do elektronických podpisů se nám poslední dobou však vrací velmi rychle, což je hlavně možností zasílat výběrová řízení k uveřejnění do systému ISVZ (dříve Centrální adresa) elektronicky podepsána. Poplatek za podání elektronicky podepsané a podání „papírové“ je významný. Při elektronickém podání navíc dochází téměř k on-line kontrole správnosti vložených dat, což je navíc velká časová úspora.

7. Který zákon byste novelizovali a v jakém smyslu?

Vzhledem k výši již vydaných finančních prostředků, bych novelizoval zákon o elektronickém podpisu a elektronických podatelnách. Je však jasné, že novelizací jednoho zákona se situace nevyřeší a je potřeba novelizovat celá sada zákonů, které se vztahují k e-governmentu.

8. Co Vás v oblasti E-governmentu nejvíce potěšilo a naopak zklamalo?

Potěšila mě zákonem schválená možnost vydávat výpisy a ověřené výstupy z veřejně přístupných ISVS na úřadech. Byl jsem však překvapen, když tento proces dostal později konkrétní jméno – CzechPOINT. Spousta lidí se mě ptala co to CzechPOINT je, a když jsem jim řekl, že je to pouze pojmenování zákonem schváleného procesu, byli překvapeni.

Velké zklamání pro mne byly všechny úvodní fáze všech implementovaných projektů centrálních orgánů – OKnouze, OKdavky, Eliška, eTesty. Nutno podotknout, že postupně jsou tyto systémy dolaďovány, ale do ideálního provozu je ještě daleko. Nejde nevzpomenout první rozporuplné kroky Portálu veřejné správy.

9. Co Vám při realizaci E-governmentu nejvíce chybí?

Kvalitně zpracovaná studie proveditelnosti s detailním vyčíslením finanční náročnosti a stanovením jasných pravidel pro státní správu a samosprávu. A hlavně dostatečná „trvanlivost“ schválených legislativních norem.

10. Co byste doporučili vládě, nástupcům MIČR a krajskému úřadu?

V žádném případě se nechci stavět do pozice rádce. Ale neměli by zapomínat problematiku konzultovat a nemuseli by nestavět obecní samosprávy pouze do role pasivních odběratelů.

11. S čím jste ve své práci nejvíce a nejméně spokojeni?

Nejvíce jsem spokojen s rostoucí počítačovou gramotností našich zaměstnanců, kteří velmi rychle rozpoznali možnosti IT technologií a nedívají se na tyto technologie jako na nutné zlo. Snažíme se jim proto vycházet maximálně vstříc např. pořádáním pravidelných přednášek, což je však velmi časově náročné, nebo rozesíláním přesných pracovních postupů hromadnými e-maily. Osobně zastávám názor, že je lepší problematiku dostatečně vysvětlit než opakovaně osobně napravovat. Dále bych chtěl velmi vyzdvihnout své kolegy-informatiky, se kterými tvoříme velmi dobrý pracovní tým.

Nespokojený jsem zároveň však s tím, že informační technologie nedokážeme využívat na maximum. V současnosti je na úřadě dostatečné množství nástrojů pro zefektivnění pracovních postupů, ale jejich plná implementace je velmi pomalá.

12. Jaké informační zdroje pro svoji práci nejčastěji využíváte?

Informační zdroje jsou rozmanité. Přes ty klasické, jako např. internet, školení, semináře, konference (poslední konference ISSS byla opět velmi zajímavá), se mi však velmi osvědčili informační zdroje tzv. osobní. Tzn. možnost osobní konzultace své práce přímo se svými kolegy při osobních návštěvách na jejich úřadech. Městské úřady nejsou konkurenti a proto není potřeba vymýšlet to co jiní kolegové vymysleli jinde a leckdy i lépe něž bychom vymysleli u nás. Naopak se vždycky velmi rád podělím o naše zkušenosti nebo naopak i nezdary, aby se ostatní těmto chybám vyhnuli.

13. Co byste doporučili zpravodajství ISVS.CZ?

Zpravodajství ISVS.CZ čtu celkem pravidelně, protože se jedná o agregovaný zdroj informací z oblasti zájmu informatika ve veřejné správě. Doporučovat nebudu nic, pouze by bylo zajímavé pokusit se na těchto stránkách uveřejňovat příklady dobré praxe (Best practicies) z oblasti samospráv. Jinak hodně zdaru v další práci.

Fotografie Radka Kolouchová a Robert Kovář

v kategoriích: Rozhovory