Jak to vidí Jana Nováková?
Jihočeský kraj, malebné město Milevsko, náměstí, novorenesanční radnice, Městský úřad – zde v útvaru tajemníka ve funkci informatika pracuje paní Jana Nováková, která je dalším dotazovaným informatikem v našem seriálu a která nám ochotně odpovídala na naše dotazy.
1. Kolik zaměstnanců má Váš úřad, kolik máte informatiků a jak je rozsáhlý Váš informační systém?
Po zrušení OKú v r. 2000 jsme se z malého úřadu stali pověřenou obcí 3. typu, rozrostli jsme se o další budovu a zaměstnance. V dnešní době má náš úřad 84 zaměstnanců, počet PC je přes 90 (z již zde mými kolegy zmíňěných důvodů mít na stole 2 PC), další PC nad rámec počtu zaměstnanců jsou např. infokiosek, řídící PC vyvolávacího systému, městského rozhlasu, e-testy odboru dopravy, další jsou využívány praktikanty.
Datové propojení budov MěÚ vzdálených cca 2 km je řešeno WiFi technologií s využitím volného frekvenčního pásma 5,3 GHz. Úřad pro svou činnost využívá cca 30 agend, které jsou rozloženy na 2 serverech s OS Windows 2003 Server. Provozujeme další 3 servery s OS Linux (2 softwarové routery pro propojení budov, file server, mailserver a další síťové služby). Správu agend a serverů zajišťují 2 zaměstnanci organizačně přímo podřízení tajemníkovi úřadu. Některé úzce specializované činnosti jsou pokryty dodavatelsky.
2. Jaká je Vaše hlavní náplň a jaké realizujete nejvýznamnější projekty?
Zjednodušeně řečeno hlavním posláním naší práce je zajistit, aby byly účelně využité dostupné informační technologie s maximální podporou všech činností úřadu, aby tyto činnosti zjednodušovaly vzájemným propojením agend a aby vše správně fungovalo. Konkrétně je to péče o HW, včetně plánované obnovy, péče o software (upgrady, vzájemná integrace atd.), síťovou infrastrukturu, servery, městský web, průběžné školení zaměstnanců, sledování vývoje IT technologií a jejich zavádění do činnosti úřadu, koncepční činnost při rozvoji informačního systému. Metodicky pomáháme organizacím města.
Směrem k občanovi je to budování otevřenosti informačního systému i „navenek“. Zatím se nám to daří pouze prostřednictvím web stránek, například nově zde zveřejňujeme všechny výzvy a výsledky veřejných zakázek malého rozsahu.
Vykonáváme i tzv. nepopulární administrativní práce, které naše agenda vyžaduje. Chystáme se využít možnosti čerpání finančních prostředků z fondů EU k vybudování síťové infrastruktury.
3. Jak vnímáte podporu z vedení Vašeho úřadu, z kraje a od státu?
Bez podpory vedení tuto práci samozřejmě nelze dělat, byla by dobrá i ta podpora z vyšších míst, ale odtud se nám jí mnoho nedostává.
4. Jak vnímáte zrušení MIČR?
Je mi to skoro jedno. Zrušení MIČR se nás příliš nedotýká, kromě požadavku na atestace jsem nezaznamenala žádné další větší aktivity jak v metodické podpoře tak v systemizaci veřejné správy.
5. Považujete za prospěšnou novelu zákona č. 365/2000 Sb., resp. zákon 40/2007 Sb., o informačních systémech veřejné správy?
Rozhodně považuji za dobré zjednodušení atestačních dokumentů a postupů, na druhou stranu beru to velmi s rezervou, po nabytých zkušenostech mi chybí důvěra k těmto zákonným opatřením. Samotné atestace podle původního zák. č. 365/2000 Sb. pro nás byly zbytečně vynaloženou prácí a finančních prostředků, i když jsme dokumenty pouze rozpracovali.
6. Kdy jste ve své práci narazili na nepřekonatelné legislativní překážky, které zabránily dobré věci, aby se podařila?
Výklad Zákona na ochranu osobních údajů. Zákon o elektronickém podpisu a e-podatelnách.
7. Který zákon byste novelizovali a v jakém smyslu?
Děsí mě popletenost a složitost zákonů a mnohdy z nich vycházející nesmyslné výklady, příliš svázané zákony jsou největší brzdou pokroku. Mám takové nesplnitelné přání k našim zákonodárcům: novelizovat co nejméně, tvořit zákony smysluplné, logické a nadčasové.
8. Co Vás v oblasti E-governmentu v ČR případně ve světě nejvíce potěšilo a naopak zklamalo?
Těší mě, že se něco v e-governmetu v našem státě děje. Že jsme na začátku, zatímco vyspělá Evropa dále, nemusím připomínat. Co mě zklamává je to, že velmi pomalu překonáváme legislativní překážky a zavedené postupy. Jako příslušník městského úřadu mohu za tuto skupinu veřejné správy říci, že co šlo navenek pro veřejnost udělat, například prostřednictvím www stránek, většina úřadů udělala a tyto služby občanovi jsou na velmi dobré úrovni, nyní je řada na vyšších orgánech, mám namysli vybudovat vzájemně spoluprácující systémy veřejné správy. Nejvyšší komfort e-governmentu vidím v tom, že občan s úřadem nebude muset vůbec komunikovat – co lze, bude pro občana vyřizováno veřejnou správou automaticky.
9. Co Vám při realizaci E-governmentu nejvíce chybí?
Zlidštění elektronického podpisu. Veškeré procedury spojené s e-podpisem jsou poměrně složité a ještě nevešly v život běžného smrtelníka. Dále přeji vyvarování se zbytečnému papírování. Někdy mám dojem, že e-government je chápán jako přesunutí stávající administrativy do elektronického světa.
Mnohdy vznikají nesmyslné elektronické dokumenty, které navíc zabírají i své místo ve vytištěné podobě. Lehce se zkopíruje text, pošle mailem, vytiskne, ne vždy to má smysl. Není důvěra vůči elektronickému záznamu a stále dochází k vytváření duplicitních papírových dat (někdy to i zákon vyžaduje).
10. Co byste doporučili vládě, nástupcům MIČR a krajskému úřadu?
Spolupracovat s ostatními subjekty veřejné správy, mít zodpovědnost a nasazení pro dobro věci. Nerozhodovat od stolu, ale s přihlédnutím k živým procesům.
11. S čím jste ve své práci nejvíce a nejméně spokojeni?
Jsem spokojená v tom, že je má práce do jisté míry kreativní, v dobrém pracovním týmu, jsem v kontaktu s lidmi i nejmodernějšími technologiemi a že se některé věci daří. Byla jsem na počátku vzniku počítačových systémů, mám doma v šuplíku balíček děrných štítků s odladěným programem na počítači EC1021. Je zajímavé vidět vývoj a zažít tento úžasný pokrok. Nespokojená jsem někdy s nekoncepčními rozhodnutími, které na nás doléhají z vyšších míst a také s nepochopením lidí pro nové věci, ale i to se s nastupující generací mění. Musím přiznat, že mě někdy unavuje překotný boom IT technologií a říkám si: zlatý MS DOS.
12. Jaké informační zdroje pro svoji práci nejčastěji využíváte?
Internet, prezentace firem, školení, konzultace s kolegy.
13. Co byste doporučili zpravodajství ISVS.CZ?
Přeji zpravodajství ISVS.CZ i nám informatikům, aby úsilí vynaložené na tento seriál rozhovorů přineslo své plody a konkrétní výsledky.
Odpovědět na příspěvek