Jak to vidí Ivan Pavle?
„Město Domažlice, které bylo za Přemyslovců významnou pohraniční pevností, je dnes otevřeno čilému turistickému ruchu …“ a může se pyšnit otevřeným informačním systémem městského úřadu. Tomu totiž kraluje Open Source Software.
Tentokrát jsme otázky pokládali Ivanu Pavlemu, duchovnímu otci tohoto významného projektu a současně vedoucímu Odboru informačních a komunikačních technologií a GIS.
1. Kolik zaměstnanců má Váš úřad, kolik máte informatiků a jak je rozsáhlý Váš informační systém?
Úřad má 115 zaměstnanců ve dvou budovách, propojených optikou. Infomatici jsme tu tři, organizačně jako odbor informačních a komunikačních technologií a GIS (OICT a GIS). Celkový počet PC na úřadu 144, zejména díky povinnosti fyzicky oddělit sítě ministerstva vnitra a ministerstva dopravy od sítě úřadu, kdy musí mít část úředníků na stole dvě pracovní stanice.
Spravujeme vlastní mailserver, aplikační a databázové servery, mapový server, telefonní ústřednu Asterisk, vše na Linuxu. Jeden server Windows 2003 používáme pro aplikace závislé na tomto operačním systému a pro provozování Terminal services. Kromě radnice je na naši síť připojena i městská policie a městské kulturní středisko, uvažujeme o integraci dalších organizací města.
2. Jaká je Vaše hlavní náplň a jaké realizujete nejvýznamnější projekty?
Hlavní náplní je tvorba, údržba, rozvoj a zajištění bezpečnosti informačního systému města Domažlice, pravděpodobně je to obdobné jako v ostatních městech stejných i větších.
Za nejvýznamnější dlouhodobý projekt považuji orientaci na OSS (Open Source Software) všude, kde to je možné a vhodné. Na všech pracovních stanicích například máme OpenOffice.org, Mozillu Firefox a Thunderbird.
Jedním z významných úspěchů v této oblasti bylo nasazení VoIP telefonie na bázi softwarové ústředny Asterisk, běžící na OS GNU/LINUX, při srovnatelné kvalitě provozu zde došlo k významné úspoře finančních zdrojů proti nabízeným proprietárním řešením. Letos se pokusíme zavést open source groupwarový projekt eGroupware.
3. Jak vnímáte podporu z vedení Vašeho úřadu, z kraje a od státu?
Bez určité podpory vedení našeho úřadu bych se já ani OICT neobešel (i když netvrdím, že nemůže být větší). Bez podpory krajského úřadu a státu v její současné podobě zřejmě ano.
4. Jak vnímáte zrušení MIČR?
Mám z toho rozporuplné pocity. Na jedné straně je pravdou, že MIČR nesplnilo mnohá oprávněná očekávání informatiků ve veřejné správě. Na straně druhé však zůstalo mnoho nedokončené práce, kterou stěží urychlí, zkvalitní nebo zlevní změny kompetencí a zrušení jednoho ministerstva.
5. Považujete za prospěšnou novelu zákona č. 365/2000 Sb., resp. zákon 40/2007 Sb., o informačních systémech veřejné správy?
Zákon nám ukládá nové povinnosti ve lhůtách které nejsou splnitelné. Příkladem je vyhláška 528/2006 ukládající nám předávat údaje do informačního systému o informačních systémech veřejné správy, ale technicky to možné nebylo ještě v březnu 2007. Aplikace Informační systém o informačních systémech, sloužící ke sběru a poskytování informací o informačních systémech veřejné správy nebyla funkční, zkoušel jsem to opakovaně po dobu dvou týdnů a teprve z telefonátu na MIČR jsem se dozvěděl, že se aplikace ještě dopracovává.
Vyhláška 53/2007, která je prováděcím předpisem pro referenční rozhraní k zákonu 365/2000 Sb. podle mého názoru měla být podstatně konkrétnější. Často se nabízí otázka, zda některé normy nejsou „zákon pro zákon“, sankce ale obsahují citelné.
6. Kdy jste ve své práci narazili na nepřekonatelné legislativní překážky, které zabránily dobré věci, aby se podařila?
Za takovou překážku považuji neexistenci normy v ČR která by orgánům veřejné správy ukládala povinnost přijímat dokumenty v Open Document Formátu (ODF) dle normy ISO/IEC 26300. Je smutné, že české úřady jsou schopny vracet jako nečitelné dokumenty v tomto normalizovaném formátu a na druhou stranu poskytovat dokumenty a formuláře ve formátech, které jsou proprietární. OpenOffice.org je přitom možné si legálně zdarma stáhnout a nainstalovat v libovolném počtu kopií.
7. Který zákon byste novelizovali a v jakém smyslu?
Určitě si říká o změnu či zrušení vyhláška č. 488/2006 Sb. ze dne 16. října 2006, kterou se stanoví typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin, typy nenahraných nosičů záznamů a výše paušálních odměn. Tato vyhláška je jak nemorální (komu a zač, že máme platit odměny ze svých dat v databázích, vlastních fotografií či úředních textů uložených na discích, CD a DVD-ROM, flash discích i jiných médiích, odměny z tiskáren či tonerů? – obzvlášť půvabný je takový poplatek např. u jehličkových tiskáren). Navíc má charakter daně – ovšem ne ve prospěch státu, jak už daně bývají – ale daň platí všichni uživatelé určitých druhů zařízení a materiálů ze zákona ve prospěch nepříliš transparentních samozvaných skupin.
8. Co Vás v oblasti E-governmentu nejvíce potěšilo a naopak zklamalo?
Potěšilo mne přijetí normy ISO/IEC 26300. Zklamal mne postoj odboru informatizace veřejné správy ministerstva vnitra k prokázané možnosti používat open source software na síti informačního systému správních a dopravně správních evidencí. Přestože jsem tu možnost prezentoval přímo na stánku MVČR na Invexu v Brně před pěti lety a od té doby se s tímto tématem občas připomínám, nebylo umožněno (povoleno) ani otestování této možnosti v ostrém provozu.
Velkým zklamáním byl také systém OKnouze a OKslužby, nasazený ministerstvem práce a sociálních věcí. Při těch pořizovacích nákladech je neuvěřitelné, jaký nedodělek byl v lednu nasazen do rutinního provozu. Postupně se sice odlaďuje, ale takhle se to určitě dělat nemá. Své výhrady bych měl i k dodanému hardware, především mi vadí cena spotřebního materiálu k dodaným tiskárnám.
9. Co Vám při realizaci E-governmentu nejvíce chybí?
Mně osobně chybí dostatek času. Celkově ale myslím, že po tzv. E-governmentu zatím touží spíše dodavatelské firmy a politici, než většina občanů. Zde je namístě inteligentní kampaň např. ve veřejnoprávní ČT, která by občanům seriózně ukázala možnosti a přednosti E-governmentu včetně příkladů od nás i ze zahraničí
10. Co by doporučili vládě, nástupcům MIČR a krajskému úřadu?
Aby méně podléhali tlakům velkých firem. Aby akceptovali již zmíněnou normu ISO/IEC 26300.
11. S čím jste ve své práci nejvíce a nejméně spokojeni?
Jsem spokojen s tím, že dělám práci, která mne baví a že se nám, myslím, daří v praxi prokazovat, že OSS lze reálně na úřadech využívat. A také s tím, že jsme s kolegy podle mého názoru dobrý tým. S čím jsem spokojen ve své práci nejméně.. je více věcí, s kterými spokojen nejsem, ale zveřejňovat je teď nechci
12. Jaké informační zdroje pro svoji práci nejčastěji využíváte?
13. Co byste doporučili zpravodajství ISVS.CZ?
Změnu barev článků, bílá na šedé se mi nečte právě nejlépe.
Odpovědět na příspěvek