E-government ve střední Evropě – Česko na 2. místě
Studie srovnává celkem jedenáct států – ze střední a východní Evropy Estonsko, Česko, Slovinsko (zařaďme jej tentokrát do střední Evropy a ne do východní), Polsko, Slovensko, Maďarsko, Litva a Lotyšsko. Zahrnuty jsou dále země Balkánu – Bulharsko a Rumunsko a zřejmě vzhledem ke snaze Turecka o připojení k EU i tato euroasijská země.
Česká republika celkově na druhém místě.
Studie obsahuje sedm dílčích žebříčků – konektivita a technologickou infrastrukturu, podnikatelské a právní prostředí, vzdělání, vládní politiku a vize, e-demokracii a online služby pro občany a podniky. Protože se jedná o do jisté míry nezměřitelná hlediska, hodnocení a žebříčky byly sestavovány na do jisté míry subjektivním hodnocení lidí v e-governmentu nějakým způsobem zainteresovaných – rozhovory s účastníky a manažery programů e-governmentu v jednotlivých zemích.
Nastiňme si nyní, jak dopadlo hodnocení v jednotlivých kategoriích.
Hned v první hodnocené kategorii se umístilo Česko na prvním místě. V konektivitě a technologické infrastruktuře (Connectivity & technology infrastructure) zvítězilo před Slovinskem a Estonskem. Nadšené aplausy je však třeba zchladit faktem, že i přes první pozici získalo jen 3,98 bodů z 10 možných. Na posledních třech místech s umístily Litva, Bulharsko a Rumunsko.
V druhé kategorii – vzdělání a zručnost (Education and skills) se umístění na prvních dvou pozicích vyměnilo – první je Estonsko (7,67 bodů z deseti) před Českem (7,33). Na třetím místě je Slovinsko. Na chvostu je kromě Bulharska a Rumunska i Turecko.
Dalším hodnotícím hlediskem je vládní politika a vize (Government policy and vision).
I v této kategorii se Česko umístilo na čele, konkrétně na druhém místě za 6,1 bodu před Ma-ďarskem (5,5), ale za Estonskem (6,5). Na konci se kromě obvyklých Rumunska a Bulharska umístil i náš východní soused Slovensko (3,8 bodu).
Nejhůře dopadl náš stát v kategorii online služeb pro občany (Online public services for Citizen) – skončil na pátém místě za 5,68 bodu. Před námi skončilo vítězné Slovinsko (6,73), ale i Estonsko, Polsko a velice těsně i Turecko (5,7). E-government je jistě nutno rozvíjet
ve všech směrech, ale ukazuje se, že právě v této oblasti, přitom tak citlivé právě ve směru k nejpočetnějším hodnotitelům (potažmo voličům) je třeba zapracovat možná nejvíce.
Kupodivu v kategorii v jistých hlediscích příbuzné, online služeb pro podniky (Online public services for business), se umisťuje Česká republika na prvním místě (7,57 bodu)
před Estonskem a Litvou. Na konci je tradiční Bulharsko tentokrát doplněno Polskem a po-sledním Maďarskem. Outsider e-governmentu Rumunsko obsadilo tentokrát šestou příčku.
Zvláštní kategorií je e-demokracie (E-democracy). Internet nabízí občanům možnost účast-nit se na správě země hlasováním nebo jinými cestami ovlivňovat politiku v zemi. E-demokracie je tak v podání Economist Intelligence Units čímsi, co umožňuje zefektivnit a zmodernizovat účast občanů na správě země pomocí internetu. Česko se umístilo na třetím místě (3,6 bodu) za vítězným Estonskem (4,6) a druhým Tureckem (4,2). I Estonsko má ovšem jako vítěz k možným deseti bodům daleko. Na druhém konci tabulky se se shodným ziskem 2,6 bodu umístily Bulharsko, Rumunsko, Litva a Lotyšsko.
V kategorii podnikatelské a první prostředí (Business and legal environment) je Česká republika, pro mnohé možná překvapivě, opět na prvním místě se ziskem 6,95 bodu.
Na druhém a třetím místě je Estonsko a Maďarsko, na posledním místě je s velkým odstupem Turecko (4,23), před ním Bulharsko a Rumunsko.
Každá ze sedmi výše zmíněných kategorií se na celkovém hodnocení podílí nestejným vlivem.
Konektivita a technologická infrastruktura se podílí na celkovém hodnocení 20%. Vzdělávání se podílí 10%. Vládní politika a vize mají přiděleno 15% ovlivnění celku, stejně jako
e-demokracie, online služby pro občany a online služby pro podniky. Podnikatelské a právní prostředí má přiřazeno 10%.
Jak tedy dopadlo celkové hodnocení? Dá se říci, že poměrně lichotivě.
Česká republika se umístila s celkovým skóre 5,67 bodu na druhém místě. Vítězem je Estonsko s 5,87 bodu, za Českem skončilo Slovinsko s 5,33 bodu. Na posledních třech místech se umístilo Slovensko (4,44), Rumunsko (3,99) a Bulharsko (3,71).
Ne nezajímavé je ovšem srovnání s některými státy západní Evropy. Například v online službách pro občany má Česká republika vyšší hodnocení než Nizozemí, v online služby pro pod-niky vyšší než Nizozemí či Velká Británie.
Odpovědět na příspěvek