ISVS procházejí tento rok významnými změnami
Generální ředitel společnosti GORDIC Ing. Jaromír Řezáč poskytl časopisu IT Systems velice zajímavý rozhovor, ve kterém odpovídá na řadu otázek v oblasti informačních systémů veřejné správy. My zde tento rozhovor uvádíme v nezměněné formě.
Asi nejvýraznějším projektem eGovernmentu v poslední době byl z hlediska široké veřejnosti projekt datových schránek. Nejprve široce diskutovaný, vyzdvihovaný i pranýřovaný, později ale zájem o něj opadl. Stala se z využití datových schránek rutina, na které už není nic zajímavého k řešení?
Tento projekt považuji za zásadní průlom v elektronizaci veřejné správy. Jde o projekt úspěšný a velmi užitečný, tudíž se již o něm příliš nemluví. Každý Funkční projekt se musí nejen udržovat, ale i permanentně zlepšovat. Je to i případ datových schránek. Jejich současné používání lze již bezproblémovou rutinou nazvat a já jsem rád, že i naše společnost k tomu velkou měrou formou rozvoje spisové služby (GINIS SSL, GINIS DRMS) a vytvořením, údržbou a vývojem souvisejících rozhraní přispěla. Projekt datových schránek byl kvalitně prezentován, vysvětlován, implementován a je nyní odpovědně udržován a rozvíjen. Měl by být vzorem pro ostatní velké projekty, a to nejen v oblasti veřejné správy.
Projekty eGovernmentu na sebe často logicky navazují. Dokud není jeden systém funkční, nemůže plně fungovat druhý. Co je podle Vás momentálně hlavní brzdou dalšího rozvoje eGovernmentu v ČR?
Kromě věčného nedostatku financí bych jako největší brzdu označil špatnou komunikaci, nekoordinovanost, neochotu až apatii jednotlivých resortů. Například v případě datových schránek to byla právě některá velká ministerstva, která k celé záležitosti přistoupila velmi laxně a alibisticky, zatímco střední a menší úřady se většinou pečlivě připravovaly.
Jedním ze specifik informačních systému ve státní správě a samosprávě je i jejich úzká provázanost s legislativou. Které aktuální změny legislativy s dopadem na informační systémy veřejné správy jsou z Vašeho hlediska nejdůležitější?
Legislativa se mění průběžně, v poslední době až dramaticky rychle a zásadně. V mnoha případech ovlivňuje a redefinuje zásadní a složité procesy ve veřejné správě. Od letošního roku se s řadou složitých a náročných problému budou muset vyrovnat často celé úřady a nejen jejich pracovníci zabývající se ekonomickými agendami. Účetní jednotky čekaly k 1. lednu 2012 změny metody a přechod na odpisování podle ČÚS 708. Ti, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty, již jisté zaznamenali změnu ve zdanění a vykazování DPH, a to především zavedení tzv. přenesené daňové povinnosti na straně příjemce zdanitelného plnění u vybraných činností.
Třetím velmi náročným a zatím málo identifikovatelným problémem je povinnosti zpracovávat a odevzdávat tzv. pomocné analytické přehledy (PAP) a připravit procesy a data pro tento statistický přehled. Z důvodu přetrvávajících nejasností bylo sice v této věci přistoupeno k úlevám a odkladům, přesto se však povinnost zpracovávat výkazy týká výrazně skupiny organizací, především těch větších.
Čtvrtým opět velmi náročným a často odkládaným problémem, je povinnost organizací veřejné správy přizpůsobit svoje procesy a informační systémy ve smyslu ostrého startu základních registrů od 1. 7. 2012. Rok 2012 je tedy z pohledu změn v procesech a informačních systémech většiny organizací veřejné správy více než hektický.
Jaká IT řešení momentálně patří u organizací mezi nejžádanější?
Současná poptávka po IT řešeních je ovlivňována potenciálními dotacemi z evropských fondů pro oblast IT ve veřejné správě a také zásadními a náročnými legislativní požadavky, které vyvolávají krátkodobou avšak intenzivní a periodickou poptávku po tom či onom systému. Co se týče dotací, podpořily poptávku po elektronické spisové službě, software pro digitalizaci dokumentů, integračních prvcích jako je SOA architektura, datové sklady, transakční nebo prezentační portály pro manažery či občany atd.
Z hlediska reakce na změny legislativy vzrostla poptávka po konkrétních specializovaných a funkčních ekonomických aplikacích, respektive celých informačních systémech. Před nějakým časem byly například velmi žádané informační systémy pro podporu spisové služby s napojením na datové schránky nebo aplikace pro on-line odesílání dat v elektronické podobě do CSÚIS, na Portál veřejné správy a Českou daňovou správu.
Podle ČSÚ není vybavenost veřejné správy informačními technologiemi na všech úrovních stejná. Zatímco kraje jsou podle statistiků dobře vybaveny, obce ale ve vybavenosti ztrácejí. Co je podle Vás příčinou uvedeného stavu?
Především je to otázka rozdílného finančního a personálního potenciálu, ale také historické zátěže. Kraje vznikly až v roce 2010, své úřady a základní informační systémy budovaly „na zelené louce“ v letech 2001 a 2002. Kromě toho dokážou také své úsilí koordinovat. Zato obce si s sebou táhnou určité dědictví z minulosti, kdy se jejich systémy i vybavení budovaly postupně a mnoho let. Jejich kvalita a rozsah je i v rámci jednoho úřadu (obce) často značně rozdílná.
Obce musí intenzivně komunikovat s občany a řešit mnoho běžných a často stále složitějších procesů, ale i problémů s kriminalitou, dopravou, životní prostředím, atd. a mají zoufale málo času, personálu i prostředků. Často jim v duchu i veřejně děkuji, že to ještě zvládnou.
Hitem poslední doby je ve světě infomačních technologií cloud computing a poskytování IT formou služby. Jaký máte názor na možnosti nebo naopak překážky uplatnění cloud computingu ve veřejném sektoru?
Cloud má svá pro i proti. Na něco se hodí, na něco ne. V současné době probíhají masivní marketingové kampaně ve smyslu „Kdo nemá cloud, je out“. S tímto přístupem zásadně nesouhlasím. Náš přístup je opět ohleduplný a inkrementální. Veškeré naše produkty ve více našich výkonnostních řadách umíme prodávat jednak standardním způsobem, pořízením a údržbou licencí příslušných modulů doplněné souborem komplexních nepovinných, ale garantovaných služeb, tak umíme licence a jejich údržbu poskytovat i formou služby (SaaS). A to jak na zákaznické, tak na námi poskytované platformě (PaaS).
Se zákazníkem vždy konzultujeme všechny klady i zápory, přínosy a náklady. Přesto všechno díky cloudovému řešení může zákazník získat operativně silné nástroje za dostupnou cenu, kde jsou sice vyšší nároky na komunikační infrastrukturu, ale odpadají všechny starosti s implementací či provozem softwaru a hardwaru. Osobně nečekám nějaký rychlý masivní přechod k technologii cloudu třeba v oblasti ERP, spíše se touto cestou půjde u specializovaných produktů, jako jsou prezentační či specializované portály.
Dalším globálním trendem IT je rostoucí důraz na mobilitu – přístup k informacím kdykoli a kdekoli. Projevil se nějak i v oblasti státní správy a samosprávy?
Tento trend je již déle trvající a my ho intenzivně podporujeme. Vypadá jako synonymum cloudu, ale není tomu tak. Zaznamenáváme stále sílící poptávku manažerů organizací, trávící hodně času mimo své hlavní pracoviště, mít důležitá data stále u sebe nebo alespoň dostupná přes vhodný komunikační kanál na služební cestě, doma nebo na jednání.
Jdeme tomu naproti nabídkami ušitými na míru manažerům a dostupné infrastruktuře s využitím online i offline přístupů, notebooků, tabletů či chytrých mobilů. Máme připravenou i technologii odloženého zpracování, která často požadované účetní a rozpočtové výkazy a to ve formě přehledných grafů a tabulek pro oblíbený prostředek připraví a doručí přes vhodný informační kanál.
Zdroj: Gorinfo 1/2012
Odpovědět na příspěvek