Vytváříme webové stránky pomocí redakčního systému (2. díl)

3. Kvě. 2007

Vytváříme webové stránky pomocí redakčního systému (2. díl)

V dnešním dílu našeho seriálu se budeme podrobně zabývat redakčním systémem, který umožní spravovat webové stránky i technicky méně vzdělaným uživatelům.

Redakční systém

Redakční systém je někdy také nazýván publikační systém nebo systém pro správu obsahu (CMS – Content Management System). Možnosti konkrétních redakčních systémů se samozřejmě liší, ale prakticky všechny z nich dokáží následující:

spravovat jednotlivé uživatele, kteří mají právo se systémem pracovat, včetně možnosti přidělení různých oprávnění
umožnit těmto uživatelům vkládat články (zprávy) v jednoduchém editoru
třídit články do jednotlivých kategorií či rubrik a umožnit procházení i starších článků
rozšířit základní možnosti aplikace o další moduly přidávající nějakou konkrétní funkčnost (například ankety, diskuze nebo zasílání novinek)
udržet jednotný vzhled všech stránek, což přispívá ke snazší orientaci na daném webu

Základním účelem redakčního systému je tedy umožnit technicky méně zdatným uživatelům přispívat k obsahu webových stránek, tj. mít možnost vkládat informace v jednoduchém WYSIWYG editoru. To navíc probíhá řízeným způsobem prostřednictvím přístupových práv, případně i stanoveného životního cyklu takového dokumentu – kdo jej může vytvářet, kdo jej musí vidět a schválit, než se objeví veřejně na webu atd.

WYSIWYG je anglická zkratka What You See Is What You Get (dostaneš co vidíš) a označuje způsob práce na dokumentu, kdy je již během práce obsah prezentován alespoň přibližně ve výsledné podobě. Tento způsob využívají například textové procesory v různých kacelářských balících (MS Office, OpenOffice atd.).

Pro webové redakční systémy se buď používá takové řešení na bázi vnořeného rámu a javascriptového ovládání, nebo applet v javě, případně zcela samostatná klientská aplikace určená pro vkládání dat do systému. Přínosem nasazení redakčního systému je tedy možnost přispívání více uživatelů, automatizace rutinních činností a snadné udržení jednotného vzhledu celé prezentace.

Rozšíření funkčnosti

Základní funkčnost redakčního systému, tedy vkládání a správa článků, je rozšiřována o správu dalších informací, které se samotnými články více či méně souvisí. Redakční systém tak může disponovat správou anket (otázek a k nim přiřazeným odpovědím), přičemž ankety mohou být buď přiřazeny ke konkrétnímu článku (takže hned po jeho přečtení mohou návštěvníci zahlasovat a projevit tak své mínění) nebo zobrazeny samostatně.

Obdobně lze web obohatit třeba o zobrazení informací o počasí, o fotogalerii, hierarchicky zpracovaný seznam zajímavých odkazů a podobně.

Tak jako lze rozšiřovat systém pomocí modulů o další funkce, se můžete v různých redakčních systémech setkat i s různou úrovní zpracování funkcí základních, tj. možností přiřazených samotným článkům. Nejde jen o samotný editor a možnost zařazení článku do určité rubriky, zajímat vás může třeba to, jestli lze článek zveřejnit nikoli hned, ale až od stanoveného data, nebo jej automaticky po uplynutí určité lhůty zase z webu odstranit.

Řada redakčních systémů také umožňuje při vkládání článku nastavit příznak, díky němuž zatím nebude zobrazen – a na stránkách se objeví třeba až po schválení korektorem či editorem. Zajímavé může být přiřazení různých interaktivních možností k jednotlivým článkům – ankety, hodnocení článku, diskuze k tématu, možnost zaslání odkazu na článek někomu dalšímu apod.

V případě, že plánujete provoz webu pro velmi velký počet často se vracejících návštěvníků (desetitisíce či více čtenářů během dne, či několik tisíc uživatelů v jednom okamžiku), bude vás zajímat, zda a jak je redakční systém škálovatelný, zda podporuje možnost rozložení zátěže na více samostatných serverů či jakým způsobem jsou sdílena a replikována data. Měli byste se v takových případech zajímat i o technické parametry konkrétních redakčních systémů, protože to, co na jedné platformě zvládne jeden server, může při použití jiných technologií vyžadovat menší serverovou farmu.

Výběr redakčního systému

Velmi stručně se podíváme též na problematiku výběru samotného redakčního systému, protože k dispozici jich je dnes velké množství. K dispozici je několik redakčních a poublikačních systémů s open source licencemi, tedy zdarma (ale také bez jakékoli technické podpory). Komerční systémy pak lze pořídit za několik desítek tisíc i o jeden či dva řády dráž. Vždy je třeba zvážit co možná nejvíce faktorů. Alternativou může být také zakázkový vývoj konkrétní aplikace, ale tuto variantu nelze doporučit, vývojové náklady jsou obvykle podstatně vyšší než případná cena za úpravu existujícího (a navíc již prověřeného) produktu.

V žádném případě také nelze brát pořizovací cenu za cenu konečnou (a to ani v případě volně dostupných produktů). Je třeba kalkulovat také s náklady na zaškolení uživatelů, s cenou případné servisní podpory, nebo s placenými zásahy v případě, že servisní podpora není k dispozici nebo požadujeme něco nad rámec této podpory. Je vhodné také zvážit, jak snadné pro uživatele bude vkládání článků, a zda nevzniknou nadbytečné (často především personální) náklady zde. Výhodou některých redakčních systémů je, že kompletní správa probíhá prostřednictvím webového prohlížeče – jednak odpadá nutnost instalace klientských koncových aplikací, případně shánění počítače s nainstalovaným klientem, když je třeba provést nějaké úpravy, jednak prostředí prohlížeče je uživatelům obvykle dostatečně známé a podstatně se tak sníží náklady na jejich zaškolení. Záleží však také na možnostech, které dané prostředí uživatelům nabízí.

Oproti ceně, resp. celkovým nákladům, pak zvažujeme poskytované vlastnosti redakčního systému. Je třeba rozlišit, jaké vlastnosti potřebujeme, jaké další budou přínosem, a naopak které nejsou třeba a výsledný výběr neovlivní. Například pro web s očekávanou návštěvností několika set čtenářů za den není příliš třeba brát ohled na škálovatelnost celého systému.

Nevýhody redakčního systému

V předchozích odstavcích jsme si ukázali výhody, které redakční systémy nabízejí, a jak máme nový redakční systém vybrat. Je vhodné se ještě zastavit také u toho, za jakých situací nám nasazení redakčního systému mnoho dobrého nepřinese, a naopak může situaci zkomplikovat – protože cílem by mělo být řešení problémů, nikoli jejich vytváření.

Především jde o to, že redakční systémy na jednu stranu usnadňují rutinní záležitosti, na druhou stranu má každý z nich určitý řád, který je pak třeba dodržet, a oproti zcela volně vytvářeným stránkám ubývá určitá "svoboda výrazu". Redakční systém přináší většinou do určité míry dané rozvržení designu, jednotlivých významových bloků atd. a každý zásah do této struktury je komplikovaný. Pokud se tedy častěji mění struktura než obsah (přidávání článků, aktualit), nebo pokud z nějakého důvodu vyžadujeme velmi odlišné rozvržení jednotlivých stránek webu, je vhodné zvážit, zda vůbec redakční systém nasazovat. To se týká například uměleckých prezentací, kde je důležitější forma (kreativita designu) než samotný obsah.

Díly seriálu: