Výročí základních registrů i datových schránek
Včera tomu byly čtyři roky, co bylo zavedeno povinné používání datových schránek (poprvé spuštěny 1. července 2009) a přesně rok od ostrého startu základních registrů (spuštěny 1. července 2012).
Jiří Peterka na serveru Lupa.cz shrnuje v rozsáhlém článku původní představy u obou těchto projektů se současným stavem. Zaměřil se především na tyto oblasti:
- „rozfázování“ a „načasování“ jednotlivých projektů eGovernmentu: mělo být jiné, než jaké skutečně bylo (základní registry měly být spuštěny dříve, stejně jako eSbírka a eLegislativa atd.
- model financování datových schránek měl být úplně jiný
- odlišné mělo být i fungování datových schránek (například jednotlivé datové zprávy neměly být mazány po 90 dnech, jako je tomu dnes)
- pro podnikající fyzické osoby (OSVČ) měly být datové schránky dobrovolné, nově jsou fakticky povinné
- základní registry měly občany informovat o tom, kdo se na ně vyptával v základních registrech, a také na co konkrétně (nově ale byly tyto informace z výpisů odstraněny)
V původní velkolepé vizi o budoucím směřování eGovernmntu se plánovalo, že Czech POINTy, Datové schránky i Základní registry budou realizovány najednou, ale vše bohužel neprobíhalo tak, jak se předpokládalo a tak se vše rozpadlo do několika fází a etap.
Datové schránky byly spuštěny v roce 2009. Podmínkou pro spuštění datových schránek bylo přijetí zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi, který fungování datových schránek definoval. Tento zákon byl současně jedním z mála, které byly novelizovány ještě před svou účinností, přesněji k samotnému okamžiku své účinnosti (k 1.7.2009) – například pokud jde o způsob financování datových schránek (viz dále).
Zmiňovaný zákon č. 300/2008 Sb. se původně měl jmenovat „o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů“ (návrh), nicméně ona „osobní čísla“ z něj nakonec vypadla. Přitom ono bezvýznamnové „osobní číslo“ (nenaznačující ani věk, ani pohlaví) mělo být náhradou za „významové“ rodné číslo (které vypovídá o věku i pohlaví), a mělo být současně používáno i pro potřeby identifikace fyzických osob v rámci služeb eGovenrmentu. Mimo jiné mělo být takovéto osobní číslo i identifikátorem datové schránky fyzické osoby.
Náhrada rodného čísla není dodnes jednoznačně vyřešena. V základních registrech se používá složitý systém agendových identifikátorů, datové schránky mají vlastní systém identifikátorů, a občané by se vůči veřejné správě měli identifikovat zejména sériovým číslem toho kusu plastu, který představuje jejich elektronický občanský průkaz (který ale vůbec není elektronický).
Základní registry měly být původně spuštěny v pilotním provozu k 1.7.2010, a rok testovány (takže do ostrého provozu měly přejít 1.7.2011). Pak došlo k odkladu spuštění základních registrů na 1.7.2012, a to rovnou do ostrého provozu.
Tento termín se již podařilo dodržet, ale fakticky byl první rok „ostrého“ provozu základních registrů jen jakýmsi „postupným nájezdem“ – protože napojování agendových informačních systémů na základní registry probíhalo teprve postupně, a dodnes není zcela dokončeno.
Také vydávání nových občanských průkazů se zpozdilo. Původně měly být nové občanky vydávány k 1.7.2010, a tedy současně se spuštěním (pilotního provozu) základních registrů.
Součástí původních plánů českého eGovernmentu, se kterými přišel ještě v letech 2006 a 2007 tým Ivana Langera, byly také projekty eSbírky a eLegislativy. Nejprve měl být přijat zákon o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, a také novela jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu, vše s předpokládanou účinností k 1.1.2010.
Ke stejnému datu měl nabýt účinnosti zákon o Svodu platných právních předpisů (který by umožnil převést do elektronické formy i již existující zákony). Do dnešního dne však nic takového nemáme a asi ještě chvíli mít nebudeme.
Přečtěte si více informací:
Jak se dnes datové schránky a základní registry liší od původní „velkolepé“ vize?
Zdroj: www.lupa.cz
Odpovědět na příspěvek