Revoluce na PVS: Životní situace skutečně ze života
Hledali jste někdy něco v životních situacích na Portálu veřejné správy (PVS)? A našli? Podle interních informací Ministerstva se chystá velká změna v pojetí životních situací. Občan by pak neměl být odkázán na popisy agend jednotlivých úřadů – skutečné životní situace mají psát experti na základě popisů agend jednotlivých úřadů.
Aby se občan neztratil v houštině předpisů, přispěchal mu na pomoc PVS. Než se občan vypraví na úřad, měl by v ideálním případě zavítat do sekce Životní situace na PVS a tam si prostudovat byrokratické kolečko, které ho čeká. Jak potvrzují úředníci, lidé tak nedělají často. Ty, kteří již v Životních situacích něco hledali, odrazuje jejich nesrozumitelnost a „úřednost“.
Každá situace ve třiceti bodech
Potíž je v tom, že jednotlivé životní situace publikují příslušné orgány veřejné správy a za jejich obsah odpovídají příslušné odbory ministerstev, které ho také v případě potřeby aktualizují. Výsledkem jsou přirozeně životní situace takříkajíc „každý pes jiná ves“. Rozdílnému pojetí životních situací do jisté míry brání jednotná forma jejich strukturování, které se musí úřady držet.
Vyhláška 442/2006 Sb. striktně nařizuje, aby každou životní situaci úřad popsal ve 30 bodech. Byrokracie ovšem v mnoha případech vybujela před hranice 30bodového „rámečku“. Stávající systém má i další neduhy, kterých si je ministerstvo informatiky vědomo. Od letošního ledna pracuje na inovaci PVS, jejíž významnou složkou je i změna pojetí životních situací. Od léta, na kdy je plánován ostrý provoz „nového“ portálu, by již životní situace měly skutečně pomáhat.
Zapomněli jsme na občana
Velkou slabinou stávající pojetí životních situací je i to, že vycházejí z agend úřadů, nikoli z reálných potřeb občana při jednání s orgány veřejné moci. Většina „životních situací“ je pak statickým popisem agendy, nikoli návodem „Co dělat, když…“. Na PVS nejsou k nalezení ani příliš praktické informace typu „Co dělat v případě narození dítěte“. Stejně jako v řadě dalších situací totiž nutné kroky spadají pod více úřadů a je nutné také doplnit také informacemi nad rámec výkonu veřejné správy.
Ministerstvo kritizuje svůj portál
Pracovníci ministerstva porovnávali PVS s obdobnými portály v zahraničí (Slovensko, Rakousko, Velká Británie, USA, Singapur, Nový Zéland), a také pozorně četli výhrady k PVS na internetu. Za slabiny portálu ve svém interním materiálu označili mimo jiné tyto skutečnosti:
• informačního obsah je odrazem doby vzniku portálu (2002 – 2003), není zcela přehledný
• k dispozici jsou pouze základní vyhledávací funkce
• složitost v ovládání, roztříštěnost navigace
• neumožňuje rychlou a efektivní integraci datových zdrojů
• uzavřenost systému
• je technologicky vázán na jednoho dodavatele funkcionality
• řada funkcionalit není komplexních
• příliš složitý systém pro začátečníka, málo hodnoty pro pokročilého uživatele
Nejen životní situace, ale celý Portál veřejné správy čekají v budoucnu velké změny. Jejich výsledkem má být i příznivější vztah občanů a zahraničních subjektů k Portálu. O tom v některém z příštích článků.
Zelený je strom života…
Aby byly informace uvedené v životních situacích pro občana skutečně prakticky použitelné, musí vycházet z pozice občana, nikoli úřadu. Na základě již existujících popisů agend úřadů (stávající „životní situace“) je má vytvořit expertní skupina. Ta bude agendy úřadů interpretovat, logicky provazovat a doplňovat dalšími důvěryhodnými informacemi i mimo oblast veřejné správy, zkrátka se bude snažit „napasovat“ je na život občanů.
Nový systém životních situací tedy bude mít dvoustupňovou strukturu, přičemž jeho základnou budou stávající popisy postupů. Úřadem garantovaný popis agend ve strukturované osnově tedy zůstane zachován. Nad ním přibude vrstva skutečných životních situací vytvořené expertní skupinou, za kterou bude odpovídat sama skupina.
Bez novely to nepůjde
Novela vyhlášky ministerstva informatiky č. 442/2006 Sb. se podle ministerských úřadníků nejspíš bude muset vypořádat mimo jiné s nešťastným sloučením pojmu „Životní situace“ a „Postup/Agenda“ úřadu do jednoho strukturovaného informačního objektu (30bodové osnovy). Členění nerespektuje potřeby uživatelů ani úřadů. Například typická životní situace „úmrtí v rodině“ vede na několik postupů různých úřadů, dvě různé životní události „ztráta cestovního dokladu“ a „vypršení platnosti“ vedou pro změnu na jediný postup „vydání nového cestovního dokladu“. Forma se má stát samostatným bodem vyhlášky. Ve stávající vyhlášce navíc chybějí sankce pro úřady, které by se jí nechtěly řídit, takže je nevymahatelná. Také aktualizace údajů není dosud ve vyhlášce jednoznačně upravena.
Vyhláška č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu (na PVS)
Odpovědět na příspěvek