Reforma veřejné správy: chaos a byrokracie
Již několik let se stát potýká s tzv. reformou veřejné správy. Již před deseti lety byla spuštěna její druhá fáze. Co znamenala a jaký je po tak dlouhé době výsledek?
Byly zrušeny okresní úřady. V roce 2001 byly zřízeny kraje. Některé pravomoci okresů převzaly kraje, část kompetencí i další správní úřady (ministerstva vnitra, kultury a pro místní rozvoj, pozemkový úřad a další) a od roku 2003 část obce druhého typu, tedy obce s pověřeným obecním úřadem, na kterých si mohli lidé začít vyřizovat některé záležitosti.
Tento krok byl jistě pro občany příjemný, protože odpadlo dlouhé a nepříjemné dojíždění do okresního města kdykoli, kdy bylo nutné si vyřídit nové doklady, nahlásit změnu u atp.
Podle vládních plánů, které reprezentoval především tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD), se reformou měly ušetřit miliardy korun a také měla pomoci snížit počet úředníků. Hojně propagovanou výhodou bylo také přiblížení veřejné správy občanům – obcí s rozšířenou působností se stala všechna okresní města a desítky dalším menších měst, celkem 205 obcí.
Spor o to, zda reforma do roka ušetří rozpočtu a sníží počty úředníků, dokonce vyvolal sázku mezi ministrem Grossem a šéfem poslaneckého klubu tehdy opoziční ODS Vlastimilem Tlustým. Poražený měl opustit politické funkce. Na tom, kdo sázku vyhrál, se však politici nikdy neshodli.
Rozporuplné hodnocení reformy trvá dodnes. Slyšet jsou často hlasy kritické, které poukazují na neustálý příliv nových povinností obcí, který však nedoprovází dostatečný přísun peněz na jejich zajištění. Obecní úřady řady měst musely přijmout nové zaměstnance, neboť stát přenáší na obce i občany stále více (dle řady odborníků mnohdy zbytných) povinností a byrokratické zátěže.
Podle analýzy současného stavu veřejné správy, kterou vláda schválila loni v prosinci, se územní veřejná správa stále potýká s řadou nedostatků.
V současnosti je v Česku 6246 obcí. Takzvaný malých okresů (obcí s rozšířenou působností) je 205, obcí s pověřeným obecním úřadem 388. Z celkového počtu obcí má 618 stavební úřad, 1230 matriční úřad, 3910 obecních úřadů nabízí službu ověřování podpisů a listin (vidimace a legalizace) a 5717 má pracoviště Czech Point.
Dle skutečného vykonávaného rozsahu přenesené působnosti tak v Česku existuje 14 typů obcí! Na vrcholu pomyslné pyramidy stojí Praha, nejpočetněji jsou zastoupeny obce s pracovištěm Czech Point (2542). Obcí prvního typu, které nevykonávají žádnou z přenesených působností, je 409.
Mgr. Václav Horáček, předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny, k tomu v rozhovoru pro www.denik.obce.cz dodává: „V současné době je stále mnoho nevyřešeného a jsem přesvědčen, že v tomto volebním období bude velmi těžké na další změny dosáhnout…Stále slyším, že by se měla dokončit reforma veřejné správy. Osobně mám pocit, že však dosud žádná reforma nezačala. Měli bychom se pokusit přijít s takovým řešením, které bude komplexní a bude mít širokou podporu.“
„Mnoho činností by se mělo převést z centrální úrovně na regiony – ať již do krajů nebo na města a obce, a spolu s tím by se především mělo měnit také financování – s převodem činností by měly jít potřebné prostředky na jejich realizaci. Druhá zásadní věc se týká snižování administrativní náročnosti, která by měla provázet všechny legislativní změny související s reformními kroky. A za třetí je třeba se postavit všemožným pokusům, jako je vznik ústředních stavebních úřadů, vyčleněných ze současného systému. To je zcela odlišný model, který je sice možný, ale potom jde o úplně jinou koncepci celé veřejné správy.“
Zdroj: www.denik.obce.cz, www.denik.cz
Odpovědět na příspěvek