Okruh otázek souvisejících se spisovou službou (2. díl)
V minulém díle jsme se zabývali tím, co bychom neměli v souvislosti se zaváděmím SSL opominout.V dnešním díle se zaměříme na to, co evidovat a to z pohledu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě.
Zákon z června letošního roku c (nabývá platnosti 1.1. 2005) říká, že povinnost vykonávat spisovou službu mají veřejnoprávní původci (organizační složky státu, státní podniky, státní příspěvkové organizace, školy a vysoké školy a další), dále kraje, hlavní město Praha, obce s pověřeným obecním úřadem a obce se stavebním nebo matričním úřadem a městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města a městská část hlavního města Prahy, na něž byla statutem přenesena alespoň část působnosti obce s pověřeným obecním úřadem nebo působnosti stavebního úřadu anebo matričního úřadu.
Zvláštní právní předpis dokonce upravuje vedení zdravotnické dokumentace.
Prováděcí právní předpis stanoví i podrobnosti výkonu spisové služby počínaje příjmem dokumentů přes jejich evidenci, rozdělování, oběh, vyřizování, vyhotovování až po podepisování, odesílání a ukládání dokumentů.
SSL slouží ke kompletní správě dokumentů, mezi které se počítají písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy vzešlé z činnosti organizace (případně z činnosti jejich předchůdců) nebo do organizace došlé. Co vše do této definice spadá?
Představme si krajní situaci. „Záznamy vzešlé z činnosti organizace“ mohou být nejen například výběrová řízení či vyhlášky, ale i materiály poněkud méně obvyklé. Začněme u zápisů interních porad. Jde o dokumenty vzniklé činností organizace? Jistě ano.
Pokračujme dále. Co takhle rozpis služeb uklizeček? Jde o dokumenty vzniklé činností organizace? Opět ano.
A dokumenty do organizace došlé? Pomineme-li přihlášky k výběrovým řízením nebo například životopisy uchazečů o zaměstnání, zůstává zde stále dost velký prostor pro materiály, které splňují podmínku „písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy … do organizace došlé“, ovšem podle zásad zdravého rozumu by je mezi ostatní materiály organizace pravděpodobně nezařadily. Namátkou… reklamní materiály.
Je opravdu nutné, aby organizace zpracovávala například nabídku na zlevněné pingpongové míčky z manufaktury v Horní Lhotě? Co kupříkladu agitační noviny aktivních sekt, které jejich členové s takovou láskou a vehemencí cpou všem okolo?
Zákon 499/2004 SB. s potřebnou přesností nevymezuje, co vše je možné a co nutné zahrnout mezi dokumenty ke zpracování SSL. Alespoň orientační informace dává příloha č.2. tohoto zákona dává, když definuje, co vše jsou dokumenty, které budou podle obsahu vždy vybrány mezi archiválie.
Jde o široké spektrum poměrně přesně určených dokumentů, namátkou jde o zakládací listiny, statuty, organizační řády a další dokumenty o organizační struktuře, vedení, správě, řízení, kontrole, činnosti a jejich výsledcích ústředních a všem jim podřízených orgánů státní správy, územní samosprávy a jejich předchůdců, státních příspěvkových organizací a příspěvkových organizací obcí a krajů, hospodářských, rozpočtových a ostatních státních organizací řízených, popřípadě spravovaných, státními orgány nebo národními výbory, a předchůdců těchto organizací. Dále například podací deníky, rejstříky k nim, elenchy, kmenové listy, globální archy a další typy základních evidenčních pomůcek spisové služby.
K novému zákonu jistě bude ještě mnoho připomínek a pozměňovacích návrhů, pravděpodobně se dočkáme i novel. V současné době a do vyjasnění některých nesrovnalostí se tak zřejmě budou organizace řídit současným, do jisté míry „zvykovým“ stavem. Zákon stanoví dvě možnosti, jak SSL vykonávat: buďto formou písemnou nebo formou elektronickou za použití výpočetní techniky.
Pomineme-li nadšence schopné pojmout písemnou formu vykonávání SSL jako využití klínového písma a kamenných desek, drtivá většina organizací sáhne po některém ze softwarových provedení SSL. Inspirujte se nejprve zde: Zákon 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě.
Odpovědět na příspěvek