Nebraňme uživatelům v získání informací (3. díl)
V dnešním dílu našeho seriálu o webových stránkách měst se podrobněji podíváme na problematiku přístupnosti webových stránek.
Zjistěte, o co se vlastně jedná, jak velké množství uživatelů tento problém postihuje, co vše vám mohou přístupné stránky přinést, a jak toho dosáhnout, ať již vlastními silami nebo s využitím redakčního systému.
V poslední době je toto téma velmi často diskutováno, neboť přístupnost webových stránek subjektů veřejné správy je dokonce vynucována zákonem. Jedná se o novelu zákona 365/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, která orgánům veřejné správy ukládá povinnost zveřejňovat na internetu informace tak, aby se s nimi mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením. Konkrétní podobu má definovat prováděcí předpis, resp. pravidla přístupnosti, která již několik let existují. Se zněním těchto pravidel se můžete seznámit například na webu Přístupnost, http://pristupnost.nawebu.cz.
Konkrétní znění pravidel: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/pravidla-standardy.php
Znění těchto pravidel vychází z metodik Blind Friendly Web, WCAG 1.0 a dalších. Z těchto metodik jsou vybrána pravidla nejdůležitější – většina z nich totiž pravidla rozděluje do několika úrovní dle toho, zda je jejich splnění nezbytné pro přístupnost hendikepovaných uživatelů, nebo zda jim práci jen zjednodušuje. Při čtení pravidel věnujte též pozornost vysvětlení jednotlivých bodů (viz pravidla v plném znění, http://pristupnost.nawebu.cz/texty/pravidla-standardy.php?full ), neboť sami zjistíte, že řada pravidel je formulována dosti vágně a v praxi se setkáte s tím, že mnoho webdesignérů vlastně neví, jaký význam konkrétní pravidlo má, a jakým způsobem jej naplnit.
Někdy z toho plynou i kuriózní situace, kdy se špatně informovaný "odborník" odvolává na pravidla přístupnosti v situacích, které tato pravidla ani neřeší – například se občas můžete setkat s tvrzením, že přístupné webové stránky nesmí používat klientské skriptovací jazyky (jako JavaScript), nebo že odkazy musí být od textu barevně odlišeny. Ve skutečnosti je stanoveno, že v případě použití technologií jako je JavaScript, musí být stránky funkční i bez těchto prvků, a že hypertextové odkazy nesmí být odlišeny jen barvou.
Pro koho jsou pravidla přístupnosti?
Možná vás překvapí, jak mnoha lidí se problematika přístupnosti týká. Zdaleka nejde pouze slepce, jak se někdy neprávem zjednodušuje. Hendikepovaným uživatelem z pohledu získávání informací z webových stránek se může stát doslova každý z nás, i když často pouze dočasně. Pracujete venku na zahradě nebo na pláži u moře a svítí vám ostré slunce na monitor? Oceníte, když webmaster použije dostatečně kontrastní barvy.
Pokud se dostanete k internet pouze přes terminálové připojení, možná budete mít k dispozici jen textový prohlížeč – a bude se vám hodit, když i v něm budou stránky použitelné, obrázky budou mít popisky, flashové animace budou mít textovou alternativu, atd. Nebo pracujete s handheldem a rádi byste, aby se dala stránka používat i v menším rozlišení. Možná, že kvůli zranění ruky se vám bude obtížně používat myš – zde se zase hodí, pokud se dá web ovládat z klávesnice. Na všechny tyto situace, a ještě mnohé další, pravidla přístupnosti pamatují. Pro webdesignéry je důležité, aby si uvědomili, jací hendikepovaní uživatelé používají internet, a jaké mají potřeby odlišné od běžného uživatele s moderním webovým prohlížečem, a snažili se tyto potřeby naplnit.
Proč vlastně?
Občas se lze i z řad samotných zákazníků, tedy těch, kteří webové stránky nechávají vytvářet, setkat s názorem, který by se dal shrnout "proč vynakládat čas a peníze na vytvoření stránek pro těchto pár uživatelů?".
Snad vás předchozí odstavec přesvědčil, že takových uživatelů není málo, navíc se v některých případech může jednat o uživatele velmi vlivné a komerčně zajímavé.
Některé zdroje uvádí, že celkově bychom mezi nějakým způsobem hendikepované uživatele mohli zařadit až třetinu všech uživatelů webu, a to je už opravdu hodně. Otevřít jim dosud znepřístupněný web může znamenat růst návštěvnosti až o polovinu!
Komerční společnosti jsou tedy motivovány především touhou po rozšíření působnosti, po zvýšení počtu návštěvníků. A tam, kde toto kritérium nepomůže, nastupuje zákon – již zmiňovaná novela zákona o informačních systémech veřejné správy.
Dalším motivem může být zlepšení pozice vašeho webu ve vyhledávačích. Protože roboti vyhledávacích portálů jsou také velmi hendikepovaní uživatelé – nevidí, a nejsou tedy schopni si udělat představu o vizuálním rozvržení objektů na stránce, rozumí pouze textovým informacím. Pokud se tedy takový robot v důsledku chybně navržené (byť třeba vizuálně ohromující) navigace nedostane dále než na titulní stránku, protože je navigace udělaná skriptem nebo flashovou animací, je to zcela zbytečná ztráta.
Vytváříme přístupný web
Důležité je si uvědomit, že udělat přístupný web neznamená práci navíc. Je třeba se držet několika jednoduchých zásad, abychom stránky zbytečně "nezavřeli" některým uživatelům. Základem je samozřejmě validita stránek, neboli dodržování standardů – zatímco současné prohlížeče se postupem času naučily být velmi benevolentní k nejrůznějším prohřeškům uživatelů, automatizované nástroje, které stránky zpřístupňují třeba nevidomým, takové nejsou. Navíc informace, která je běžně ve stránce vidět, ještě nemusí být patrná ze zdrojového kódu.
Pozorně si přečtěte zmíněná pravidla přístupnosti, a to včetně komentářů k nim. To vám pomůže pochopit, co je třeba pro přístupnost stránek udělat, komu konkrétně zmíněné pravidlo pomáhá, a jakým způsobem jej splnit.
Redakční systém a přístupnost webu
Pokud využíváte redakční systém pro správu vašich webových stránek, je třeba si uvědomit, že i vy musíte myslet na přístupnost. Samozřejmě, že značná část kódu je generovaná systémem, a je tedy na dodavateli, aby zařídil jeho validitu a přístupnost (a na vás, abyste to vyžadovali a zkontrolovali). Samotný obsah je však již ve vaší režii, a tak je třeba proškolit uživatele, aby při vkládání dat zbytečně web nebo jeho část hendikepovaným uživatelům nezavřeli. Něco může ještě zachytit a upravit samotný systém, ale v některých případech vám nepomůže. Mezi nejčastější prohřešky, tedy situace, na něž je třeba brát zvláštní zřetel, patří:
- obrázky a jiné prvky (animace, skript, video) bez alternativního textového popisku, což činí problém zejména pokud se jedná o součást navigace
- nedostatečné strukturování obsahu – nebojte se používat významové elementy z jazyka HTML, zejména nadpisy a odstavce, redakční systém by vám k tomu měl poskytnout dostatečnou oporu
- použití nevhodných a nevalidních skriptů (např. některá počítadla návštěvnosti)
- akce vyvolané pouze pohybem myši, manipulace s oknem prohlížeče (změny velikosti, skrývání ovládacích prvků), otevírání nových oken atd.
Související odkazy
- http://pristupnost.nawebu.cz/ – Web Davida Špinara o problematice přístupnosti
- http://pristupnost.nawebu.cz/texty/pravidla-standardy.php – pravidla přístupnosti
- http://www.blindfriendly.cz/ – Blindfriendly: přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké
- http://www.w3.org/TR/WAI-WEBCONTENT/ – WCAG 1.0 (anglicky)
- http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=389 – Zákon 365/2000 Sb. o ISVS
Díly seriálu:
- Vytváříme webové stránky města (1. díl)
- Vytváříme webové stránky města pomocí redakčního systému (2. díl)
- Nebraňme uživatelům v získání informací (3. díl)
- Web musí být vidět (4. díl)
- Ankety na webu (5. díl)
- Komunikace s návštěvníky webu (6. díl)
- Jak se bránit komentářovému spamu (7. díl)
Odpovědět na příspěvek