Ministerstvo přiznalo chybu, zakázky chce přidělovat transparentně
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže před časem označil za protizákonný způsob, jakým Ministerstvo práce a sociálních věcí postupovalo při udělení půlmiliardové veřejné zakázky na provoz svého informačního systému. O této kauze jsme již čtenáře ISVS.CZ před časem informovali ve článku Zakázku na komunikační systém měl vyhrát ANECT.
Ministerstvo se rozhodlo trest v podobě pětisettisícové pokuty přijmout a v budoucnu se prý při zadávání zakázek polepší. Na tiskové konferenci to řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestat ministerstvo se stalo pravomocným. Ministerstvo totiž nevyužilo možnosti odvolat se (přesněji podat rozklad proti správnímu rozhodnutí), čímž uznalo, že ve výběrovém řízení skutečně pochybilo. Společnost ANECT, která zakázku získala, svolala vlastní tiskovou konferenci, na které její generální ředitel Miroslav Řihák prohlásil: „Přidělení zakázky naší společnosti je z věcného pohledu zcela v pořádku. Vyhráli jsme nabídkou nejnižší ceny. Stát, a tedy ani daňový poplatník, tak nemohl být v žádném případě poškozen – naopak ušetřil více než 120 milionů korun.“ Dodal, že výtka ÚOHS se týkala formálního pochybení v procesu zadávání zakázky.
Ministr Nečas na dotazy novinářů, proč se nepokusil podáním rozkladu pokutu alespoň snížit, řekl: „Jednak skutečně považuji rozhodnutí ÚOHS za správné, navíc nesouhlasím s praxí, kdy se veřejné instituce do nekonečna odvolávají. Jde jen o přendání peněz z jedné kapsy veřejných rozpočtů do jiné kapsy veřejných rozpočtů.“ Trestu by ale podle Nečase neměli ujít zaměstnanci ministerstva, kteří o přidělení zakázky rozhodli. Nevylučuje ani soudní vymáhání škod způsobených lidmi, kteří už na ministerstvu nepracují. O všem rozhodnou výsledky právních analýz, které právě probíhají.
Centrální neomylné pracoviště
Zadávání zakázek chce napříště zprůhlednit sérií opatření. „Od nového roku vznikne pracoviště, které ponese přímou odpovědnost za zadávání veřejných zakázek. Dosavadní velmi neprůhledná a roztříštěná praxe se tak sjednotí do jednoho metodického pracoviště,“ uvedl Nečas a dodal, že chce pro toto pracoviště získat špičkové odborníky a adekvátně je zaplatit.
Zadávání zakázek bez veřejného oznámení zákon připouští jen ve zcela mimořádných případech, MPSV však v uplynulých dvou letech zadalo bez výběrových řízení zakázky v hodnotě 3 miliard korun. Ministr chce tedy vytvořit tlak na vedoucí pracovníky, aby takto zakázky zadávali jen zcela výjimečně. Rozhodl, že pokud ministerstvo v budoucnu použije zadání zakázky bez vypsání výběrového řízení, samo podá Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podnět s žádostí o přešetření.
ÚOHS prošetří další zakázky
Tlustou čáru za neprůhlednou minulostí by mělo udělat prošetření dalších osmi starších zakázek udělených bez výběrových řízení. K tomuto kroku dospěl ministr po konzultacích s předsedou ÚOHS Martinem Pecinou. Jedná se to tyto zakázky:
Hewlett-Packard, s.r.o. (119 973 175 Kč) – systémová integrace ICT na MPSV
Hewlett-Packard, s.r.o. (121 848 740 Kč) – upgrade a dodávka výpočetní techniky IS SSP
OK systém s.r.o. (14 623 370 Kč) – podpora a monitoring projektů OP RLZ v rámci IS ÚP
OK systém s.r.o. (155 462 185 Kč) – vývoj, údržba a správa APV, programové vybavení IS SSP
OK systém s.r.o. (569 747 899 Kč) – vývoj, údržba a správa APV, progr. vybavení IS hm.nouze
OK systém s.r.o. (626 050 420 Kč) – vývoj, údržba a správa APV, programové vybavení IS ÚP
Siemens s.r.o. (374 601 622 Kč) – hlasové služby v letech 2006 – 2010
DUSIL a spol. v.o.s. (123 900 200 Kč) – další rozvoj IS MPSV, komunikační systém WAN
Ať všichni vědí…
S každou veřejnou zakázkou zadanou bez veřejného oznámení bude napříště veřejnost seznámena formou tiskové zprávy s odůvodněním zvoleného postupu. První taková tiskovou zprávu zveřejnilo ministerstvo na svém webu již 30. října. Říká se v ní, že nebylo zbytí a další čtyři zakázky v celkové hodnotě přes 200 mil. korun musely být přiděleny formou jednacího řízení bez uveřejnění, jak se formálně tento postup nazývá.
Jak na autorská práva?
Podle všeho problematickou změnou v zadávání zakázek bude nový požadavek ministerstva, aby firmy přistoupily na smluvní ustanovení, kterým budou autorská práva a know-how k produktům, na něž se veřejná zakázka vztahuje, převedena do vlastnictví MPSV. „Dosavadní praxí bylo zadávání zakázek bez výběrového řízení zdůvodňovat ochranou autorských práv. Pokud příslušný uchazeč nebude ochoten na tento princip přistoupit, nebude zakázku podepsána,“ řekl k tomu Petr Nečas, čímž zřejmě narážel i na případ zakázky pro firmu ANECT.
V oblasti ICT a infrastruktury musí být podle Nečase bez výjimky postupováno podle principu otevřené architektury. „Nebude tedy možné argumentovat, že je třeba zakázku z důvodu ochrany autorských práv přidělovat někomu, kdo tuto zakázku nepřetržitě dostává již pět nebo deset let,“ vyslovil se Nečas. Autorská práva hrála nezanedbatelnou úlohy i v případě zakázky pro ANECT, a. s.
Spletitá historie zakázky pro ANECT
Ministerstvo práce a sociálních věcí vypsalo tendr na provoz komunikačního systému v srpnu 2005. Do výběrového řízení se přihlásily dvě firmy – ANECT a dřívější Český Telecom. Jediným kritériem byla cena. Vyhrála společnost ANECT s nabídkou 591 milionů korun, která byla o 121 milionů korun nižší než nabídka Telecomu. Český Telecom se však vzápětí odvolal. Podle informací společnosti ANECT argumentoval dřívější Český Telecom zejména podezřele nízkou cenou ANECTu.
Z celkové ceny zakázky tvoří služby ANECTu jen cca 15 %, tedy přibližně 89 milionů korun na tři roky. Zbylých 85 % tvoří ceny poskytovatelů komunikační infrastruktury, přes kterou je systém provozován. Ty navíc fakturují ministerstvu přímo telekomunikační operátoři. „Podstata úspěchu naší nabídky tak spočívá především ve vyjednávacích schopnostech týmu, který s telekomunikačními operátory vyjednal pro ministerstvo lepší podmínky a ceny, než které nabídl Český Telecom,“ dodal Miroslav Řihák.
Pokuta udělena, Český Telecom však přišel zkrátka
Přestože ministerstvo s námitkami Českého Telecomu nesouhlasilo, rozhodlo se nakonec tendr zrušit. „Ministerstvo nás pak požádalo o vypracování nabídky v jednacím řízení bez uveřejnění s tím, že má právní posudek a audit potvrzující, že tento postup je korektní,“ vysvětlil Řihák. Výsledná smluvní cena je ještě o 75 milionů korun nižší než ta nabídnutá ve výběrovém řízení.
„V naší původní nabídce byl dodavatelem primární síťové infrastruktury Český Telecom, záložní infrastrukturu měla zajistit společnost GTS Novera. Během všech průtahů GTS Novera masivně rozvinula vlastní síť a byla tak schopna zajistit primární infrastrukturu. Tu záložní jsme dojednali výhodněji s T-Systems,“ uvedl technický ředitel společnosti ANECT. Bývalý Český Telecom tak ze zakázky vypadl i jako subdodavatel.
Náš systém je otevřený, dušuje se ANECT
Společnost ANECT v posledních šesti letech informační a komunikační systém ministerstva budovala, nyní ho bude i přes udělenou pokutu spravovat – uzavřená smlouva je platná. Vedení ANECTu je přesvědčeno, že systém může případně bez obtíží provozovat i jiná společnost. Jedním dechem však dodává, že část systému má ANECT chráněnou užitným vzorem. A jak tuto autorsko-právní ochranu vyřešil ve své nabídce Český Telecom? Šalamounsky – o integraci systému požádal podle Řiháka společnost ANECT jako subdodavatele.
Důvodem, proč ministerstvo zvolilo postup bez uveřejnění, je podle Řiháka časová tíseň a složitost zákona o veřejných zakázkách: „Podle mých informací by ministerstvo, kdyby zakázku nezrušilo, nemohlo na dodávku stejného předmětu služeb podepsat smlouvu vůbec s nikým. Dostalo by se tak do legislativní pasti. Šlo tedy zřejmě o jedinou cestu, jak udržet systém vyplácení sociálních dávek v chodu,“ vysvětlil generální ředitel ANECT Miroslav Řihák.
Odpovědět na příspěvek