Kolik jsme asi tak ušetřili?
Podle studie proveditelnosti k projektu datových schránek měl stát jejich zavedením ušetřit půl miliardy korun ročně. Při kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu Ministerstvo vnitra nepředložilo žádné doklady, podle kterých by mohl spočítat, jestli vůbec a k jakým úsporám došlo. Stejně tak ministerstvo nedoložilo, jestli zavedení schránek naplnilo i další cíle projektu, tedy zkrácení řízení u orgánů veřejné moci a zefektivnění jejich práce.
Selský rozum neplatí
V roce 2012 zaplatil stát za poslání 45 milionů zpráv 803 milionů korun. Jedna zpráva tak vyšla v průměru na víc než 17 korun. Z toho by se dalo usoudit, že stát ušetřil, protože je to méně než za doporučené dopisy s dodejkami.
Nicméně jisté to není. Část pošty poslané přes datové schránky by klasickou poštou šla obyčejným dopisem. Kromě toho odesílatelé by zásilky leckdy posílali v jedné obálce a tedy za nižší celkové poštovné. A nezapomínejme, že existují výjimky, kdy se zásilka i nyní posílá klasickou poštou a u těch k úspoře dojít nemohlo.
Takže kolik se ušetřilo? Ministerstvo vnitra neví. Prý nedostává ani od obcí bližší údaje, přestože ty pod něj spadají. A údaje od ostatních úřadů už vůbec nemá. Může reforma veřejné správy vůbec uspět, když existují správci finančních prostředků, kteří prostě platí, protože to říká zákon a mají na to kolonku ve schváleném rozpočtu a vůbec se nezajímají za co přesně?
Zprovoznit projekt nestačí
Tento stav je důsledkem nevalně zavedeného projektového řízení. Přímo ukázkový příklad. Zavedu nějakou změnu a po nějaké době bych si měl vyhodnotit, zda to byla změna k lepšímu. Když to neudělám, tak nevím nic. A jak na to?
Vyhodnocování výsledků projektů věnujeme mimořádný díl v našem seriálu Budujeme moderní úřad v příštím týdnu.
Rozhodně si z přístupu orgánu, který zastřešuje metodiku pro všechny městské a obecní úřady, nelze vzít jiný příklad, než odstrašující. Netradiční metodika je taky metodika?
Zdroj: NKÚ
Odpovědět na příspěvek