Hardware a software pro GIS (2. díl)
Rozbor jednotlivých komponentů GISu začínáme u hardwaru, o kterém můžeme říct, že je relativně nejdostupnější, nejlevnější a rozsahem možných kombinací i nejpestřejší položkou. Každý prodejce hardwaru se vás hned v úvodu zeptá, co od svého zařízení očekáváte, jaký typ práce na něm budete provozovat a jaký budete používat software. Softwarové vybavení jde tedy ruku v ruce s výběrem a nákupem hardwaru.
Hardware je závislý na softwaru
Každá softwarová firma uvádí minimální požadavky kladené na hardware. Je vhodné si je důkladně prostudovat a myslet při tom i na to, jestli vámi vybraný grafický software nepostihne v nejbližší době nějaký zásadnější upgrade, který by s sebou nesl vyšší nároky na hardware. Proto je lepší navrhované minimální požadavky tvůrce softwaru mírně předběhnout.
V případě nákupu desktopového aplikačního softwaru doporučuji nešetřit na kvalitním hardwarovém vybavení. Výběr na trhu je opravdu velký a lze si kompilovat různé sestavy. Značková zařízení jsou sice o trochu dražší, ale na druhou stranu je vždy zaručena kompatibilita jednotlivých komponent. Za předpokladu, že se rozhodnete pro sestavy, které se v současné době standardně nabízejí u všech prodejců, je důležité při rozhodování sledovat výkon procesoru, velikost mezioperační paměti a prostor na disku. Určitě stojí za to připlatit si i za kvalitní grafickou kartu.
Pro ilustraci můžeme v současnosti za velmi dobře vybavenou sestavu považovat: CPU 3.20 GHz, 2 MB, 800 MHz FSB, 1GB dual-channel DDR2-533 RAM, NVIDIA Quadro NVS 280 (PCI), 80GB SATA HDD (7200 rpm), DVD-ROM. Více pozornosti by se mělo věnovat grafickým stanicím, kde budete používat trojrozměrné modelování, které má vyšší nároky na výpočetní výkon. Dobře vybavená grafická stanice vyžaduje i kvalitní zobrazení, výběru monitoru je proto třeba věnovat zvláštní péči. Pro specialistu GIS je vhodný monitor s úhlopříčkou minimálně 19“, spíš 21“. Podstatné při výběru je rozlišení. Parametr 1280 x 1024 pixelů, které je pro GIS pracoviště opravdu minimální, splňuje většina monitorů. Za optimální lze považovat 1600 x 1200 pixelů, při kvalitě barev 32 bitů.
K hardwaru grafické stanice je třeba doplnit RW/DVD mechaniku vhodnou pro zálohování dat, případně export hotových projektů.
Periférie zvýrazňují výsledek práce
Kromě samotné grafické stanice jsou důležité i periferie. Velkoformátový plotr by určitě neměl chybět tam, kde se očekávají tiskové výstupy ve větších formátech než A3. Nejrozšířenějšími jsou u nás tiskárny HP, které nabízejí i typy s velkoformátovým scannerem případně multifunkční zařízení, které umí i kopírovat. Současně HP dodává i řadu kvalitních papírů v různých listových i rolovaných formátech.
Na pracoviště specialisty GIS by také neměl chybět digizér. Jedná se o zařízení, které určuje polohu bodů odsunutých na mapě ve zvolených souřadnicích prostřednictvím výpočetního programu. Na trhu jsou v současné době deskové digitizéry, buď jako tablety nebo jako digitální planimetry s funkcí digitalizace. Představitelem deskového digitizéru je tablet UltraPAD od firmy WACOM, digitální planimetry by mohla reprezentovat firma Ushikata se svým modelem X-Plan.
Ve výčtu dalších doplňků, které mohou práci zpříjemnit a zefektivnit, vzpomeňme ještě digitální fotoaparát pro pořizování snímků, které lze připojit k danému grafickému objektu, a také GPS přístroj pro sběr aktuálních dat.
Jste aktivní anebo pasivní uživatel?
Je zřejmé, že tam, kde se používají webové technologie, jsou nároky na hardwarové, ale i softwarové vybavení podstatně nižší. Stejně také tam, kde je pracovník pasivním uživatelem GISu, nevytváří, nekontroluje ani neanalyzuje pomocí softwaru žádná data. Organizace, která chce budovat aktivní GIS musí počítat s tím, že specializované pracoviště je její součástí a že tedy bude nutné investovat trochu více finančních prostředků do hardwaru i softwaru.
Při rozhodování o výběru softwaru, je důležité vědět, kterou z uvedených cest se budete ubírat. Je nezbytné si vytvořit komplexní návrh, nejlépe na několik let, aby byla zřejmá celá koncepce zavádění, nejlépe v součinnosti s informačním systémem.
Na vybíraný software se lze podívat ze tří pohledů. Prvním je rozhodnutí, zda se budou data editovat nebo ne. Druhým je začlenění do základního informačního systému nebo postavení jako samostatné neprovázané aplikace. Třetím je výběr mezi desktopovou a webovou verzí. V rámci organizace může nastat kombinace uvedených způsobů. Určitě zajímavou kombinací je užívání editační desktopové verze, pomocí které připravuje specialista data a projekty pro různé typy uživatelů v organizaci. Ti pak používají webovou prohlížečku začleněnou do celého informačního systému, kde se připravené projekty zobrazují. V případě, že se rozhodnete pro pasivní GIS prostřednictvím webových aplikací a budete užívat data jenom k prohlížení, je vaše rozhodování relativně snazší a levnější. Bohužel je v tomto případě často povědomí o vašich datech poměrně malé a jste značně závislí na dodavatelské firmě.
Výběr v ČR je dostatečný
Na českém trhu je výběr softwaru dostatečný. Lze si vybrat jedno z řešení na bázi produktů ESRI, Bentley, Intergraph, AutoDesk, MapServer. Používaná řešení jsou většinou postavená jako nástavby uvedených systémů zaměřené zejména na práci s katastrální mapou. Základní úlohou je zjistit, kdo je vlastníkem vybrané parcely a obráceně zobrazením vybrané parcely do mapy. K napojení na negrafická data využívají buď jiný modul vlastního informačního systému nebo propojení na registry jiného softwaru. Systémy umí pracovat i s různými pasportními úkoly a zobrazováním územně plánovacích dokumentací.
Jinou variantou je desktopové řešení. Jedná se o software, který nepotřebuje pro svůj provoz jinou aplikaci. Jeho výhodou je především nižší cena, co se jeví v první fázi jako důležitý ukazatel. Kvalita desktopových řešení je značně rozdílná. Některé tyto aplikace jsou vybavené i editačním modulem, což dává prostor pro správu alespoň některých dat ve vlastní režii. Nevýhodou může být absence možnosti analytických úloh. Takové řešení není úplným GISem a lze ho považovat jenom za pomůcku při zobrazování map v počítači bez širšího použití. Je vhodné pro menší obce, kde nejsou rozhodovací pravomoci zejména na úseku státní správy. Obec s rozšířenou působností by se touto cestou určitě vydávat neměla. Při použití desktopových GIS řešení je proto nutné důkladně analyzovat stávající softwarové vybavení organizace a uvážit možnost jeho začlenění do existujícího informačního systému.
Plnohodnotné specifické desktopové GIS aplikace jsou finančně náročnější, ale jsou vybaveny všemi potřebnými nástroji. Ve světě, ale i u nás, se nejvíce používají produkty firmy ESRI, reprezentované zejména aplikací ArcGIS ve variantě ArcView, ArcEditor a ArcInfo. Technologie ESRI používá většina krajských úřadů a celá řada měst.
Koho oslovit?
Na závěr uvádím malý sumář firem produkujících GIS řešení na českém trhu:
ESRI – Arcdata Praha, T-Mapy Hradec Králové, VARS Brno, Digis Ostrava
Bentley – Geovap Pardubice, HSI Praha, Berit Brno
Intergraph – Espace Olomouc
Autodesk – Xanadu České Budějovice, Datasystém Teplice, Sitewell Ústí nad Labem
MapServer – Help Forest Olomouc, Help Service RS Benešov
Desktopová řešení:
GISel – T-Mapy Hradec Králové
Topol NT – Topol Software Praha
MISYS – Gepro Praha
Kompas – MK Consult Ústí nad Labem
Gramis – Geodézie -Topos Dobruška
Pukni2 – Foresta SG Vsetín
Gimis – Geodézie Krkonoše Harrachov
G-View – Ing. Svatopluk Sedláček Brno Ve třetím dílu se zaměříme na geografické objekty a jejich modelování. Začneme tak pronikat hlouběji do teoretické podstaty GIS-u.
Díly seriálu:
Hardware a software pro GIS (2. díl)
Geografické objekty a jejich modelování (3. díl)
Vektorové a rastrové modely, geometrie a topologie (4.díl)
Databázové systémy pro GIS (5. díl)
GIS – získávání dat, proces aktualizace dat (6. díl)
GIS projekt, budování databáze (7. díl)
Analytické úlohy a prezentace dat GIS (8. díl)
Lidský a ekonomický faktor GIS (9.díl)
Využití GIS v podmínkách městského úřadu (10. díl – shrnutí)
Odpovědět na příspěvek