E-Government – KIVS (6. díl)

22. Srp. 2007

E-Government – KIVS (6. díl)

Dnešní díl seriálu o budování e-Governmentu v České republice jsme věnovali Komunikační Infrastruktuře Veřejné Správy (KIVS).

Jako obvykle si na začátku objasníme o co, že se vlastně jedná, následně se podíváme na minulost, současnost a blízkou budoucnost budování KIVSu v ČR.

Co je KIVS (Dříve KI ISVS)

V devadesátých letech si začaly jednotlivé instituce veřejné správy, nezávisle na sobě, vytvářet vlastní informační systémy. Brzy se ukázalo, že je třeba ISVS propojit. První myšlenkou bylo zrušit stávající IS a vytvořit jednotný systém. Nakonec zvítězil návrh ponechat stávající IS a pouze je upravit tak, aby mohly spolupracovat – vznikla první koncepce KI ISVS.

Zjednodušeně řečeno, jde o propojení místních IS jednotlivých institucí čímž by se mělo dosáhnout vytvoření jakési centrální vnitřní sítě (Intranetu). Nadstavbu by pak mělo tvořit referenční sdílené a bezpečné rozhraní.

KIVS, tedy Komunikační Infrastruktura Veřejné Správy, (dříve také nazývána „Intranet veřejné správy“) je jednotný systém technické, síťové, aplikační, bezpečnostní a organizační struktury související s hlasovou i datovou komunikací všech orgánů veřejné moci, ale i dalších subjektů mimo ni.

Z výše zmíněného lze vyvodit, že e-Government na bezproblémovém KIVSu stojí a padá. Bez kvalitní infrastruktury nikdy nebude možná rychlá a efektivní výměna dat a bez rychlé a efektivní výměny dat bude e-Government k ničemu.

KIVS, Český Telecom a koncepce Dany Bérové

Vláda ČR dne 25. července 2001 přijala usnesení č. 789, na jehož základě byla dne 23. října 2001 podepsána rámcová smlouva mezi Českou republikou a společností Český Telecom,a.s (dnes Telefonica O2 Czech Republic, a.s.) o poskytování služeb komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy (ISVS).

Jeden z nejrozsáhlejších komunikačních projektů v historii země měl umožnit do dvou let připojit a vzájemně propojit všechny orgány veřejné správy a současně jim zajistit bezpečnou a ekonomickou komunikaci (datovou i hlasovou), včetně přístupu k informačním zdrojům.

Český Telecom dostal výjimku ze zákona o veřejných zakázkách a stal se exkluzivním dodavatelem KIVSu (dříve KI ISVSu). Český Telecom tak získal faktický monopol na poskytování telekomunikačních služeb (včetně telefonů, PC, servisu atd.) veřejné správě.

Platnost rámcové smlouvy měla vypršet 23. října 2006. Z tohoto důvodu předložila tehdejší ministryně informatiky Dana Bérová koncepci komunikační infrastruktury, která měla zajistit plynulý přechod do další fáze budování KIVSu. Za byla vládou přijata 20. července 2005.

Koncepce přinesla jednu významnou změnu. Namísto generálního dodavatele, mělo být využito služeb více dodavatelů. Ministerstvo informatiky se rozhodlo pro více dodavatelů z jednoduchého důvodu: změnil se český telekomunikační trh. Vznikla větší konkurence a tím pádem větší nabídka kvalitnějších služeb za nižší ceny.

Na základě koncepce komunikační infrastruktury přijaté vládou 20. července 2005 usnesením č. 956, připravovalo ministerstvo informatiky, z důvodu vypršení platnosti rámcové smlouvy s Českým Telecomem, výběrové řízení na zajištění služeb komunikační infrastruktury veřejné správy.

Koncepce předpokládala výběr poskytovatelů na základě nového zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. Zákon měl umožnit naplnění důležitého principu nové KIVS, a to uzavření rámcové smlouvy s více poskytovateli.

Nová zákon však nabyl účinnosti až 1. července 2006. Výběrové řízení tedy nebylo možno provést včas a proto bylo rozděleno do dvou etap.

V první etapě byli vybráni poskytovatelé služeb podle zákona o veřejných zakázkách (č. 40/2004 Sb.) ve více zadávacích řízeních a byly zajištěny služby nového KIVS dle koncepce rozvoje v rozsahu, který tento zákon umožní.

Ve druhé etapě mělo být podle nového zákona o veřejných zakázkách (č. 137/2006 Sb.) vybráno více poskytovatelů služeb přenosové infrastruktury KIVS (uzavřením rámcové smlouvy) a dosud připravovaná koncepce rozvoje měla být realizována v plném rozsahu.

V rámci první etapy tedy byla 3. května 2006 vyhlášena tato zadávací řízení:

Přenosové služby sloužící k propojení sítí veřejné správy v ČR (vybrána Telefónica 02)
Připojení sítí veřejné správy ČR k internetu (vybrána ČD Telematika)
Připojení knihoven k internetu (vybrána Telefónica 02
Pronájem síťových prvků (vybrána Teléfonica 02)

Druhá etapa aneb KIVS 2007

Vláda svými usneseními ze dne 8. listopadu 2006 č. 1270 a ze dne 12. prosince 2006 č. 1453 schválila novou Koncepci rozvoje Komunikační infrastruktury veřejné správy. Tato koncepce je známa jako KIVS 2007.

Oproti předchozím koncepcím, KIVS 2007 zavádí povinnost všem institucím se do projektu zapojit. Dříve byla účast dobrovolná.

V rámci výše zmíněných usnesení bylo ministerstvu informatiky dle zákona č. 137/2006 Sb. uloženo vyhlásit výběrové řízení na uzavření rámcové smlouvy o službách KIVS s více dodavateli.

Podle koncepce KIVS 2007 byly na základě výběrového řízení uzavřeny rámcové smlouvy na poskytování : datových služeb KIVS, hlasových služeb KIVS a právnických služeb KIVS.

Rámcová smlouva o poskytování právnických služeb byla uzavřena se společností Brzobohatý Brož & Honsa,v.o.s..

Rámcovou službu pro datové a hlasové služby uzavřelo ministerstvo informatiky s těmito společnostmi:

Telefónica 02
T-Systems Pragonet (oprava 27. 8. – jedná se o konsorcium společností T-Systems Pragonet a ČD-Telematika)
GTS Novera

V dalším dílu se zaměříme na ochranu osobních údajů.

Díly seriálu:

E-government – Strategické dokumenty (1. díl)

E-government – Jak je to s legislativou? (2. díl)

E-government- Registry dat veřejné správy (3. díl)

E-Government – Atestace a certifikace (4. díl)

E-Government – Referenční rozhraní (5. díl)

E-Government – KIVS (6. díl)

Zdroje: