Kybernetický úřad
hledat
top

Doklad v účetnictví (6. díl)

Stahnout článek ve formátu PDFF

V šestém díle našeho seriálu se budeme zabývat náležitostmi daňového dokladu.

Účetnictví v organizaci je nejen složitý a citlivý systém, ale je to také systém, na který jsou kladeny zvláštní požadavky.

Většina těchto požadavků je popsána v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví a v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Účetnictví

Nástroj pro sledování a zobrazení stavů, toků a výsledků podnikatelské činnosti v peněžních jednotkách. Je uspořádaným systémem evidence s určitými, vesměs obecně platnými normami a definovanými pravidly.

"Náležitostí účetních dokladů (tedy i některé, jako například podpisy) mohou být umístěny i na jiných než účetních písemnostech – například na objednávkách, smlouvách, výdejkách, pracovních listech, pokud jsou podkladem pro zhotovení účetního dokladu. Pokud by jiná než účetní písemnost obsahovala všechny předepsané náležitosti, stává se přímo účetním dokladem" (převzato z Schiffer, Vladimír, časopis Profit)

Náležitosti daňového dokladu

Závazné náležitosti daňového dokladu vymezuje § 12 zákona o dani z přidané hodnoty. Podle tohoto zákona musí běžný daňový doklad obsahovat následující náležitosti:

  • obchodní firmu, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
  • daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, 
  • obchodní firmu, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění, 
  • daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění, 
  • pořadové číslo dokladu, 
  • rozsah a předmět zdanitelného plnění, 
  • datum vystavení dokladu, 
  • datum uskutečnění zdanitelného plnění, 
  • výše ceny bez daně celkem (v české měně), 
  • základní nebo snížená sazba daně, případně sdělení, že se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo 47 zákona o dani z přidané hodnoty, 
  • výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, případně uvedenou i v haléřích (v české měně).

V dalším díle seriálu se podrobněji seznámíme s náležitostmi účetního dokladu, pojmem účetní záznam a se specifiky v jeho písemné a v technické podobě.

Díly seriálu:  

Elektronický doklad v účetnictví – Podpis (1. díl)

Elektronický doklad v účetnictví – Vlastnoruční podpis (2. díl)

Elektronický doklad v účetnictví – Elektronický podpis (3. díl)

Požadavky kladené na elektronický podpis (4. díl)

Druhy elektronických podpisů (5. díl)

Doklad v účetnictví (6. díl)

Náležitosti účetního dokladu (7. díl)

Co vše skrývá dokument v elektronické podobě (8. díl)

Elektronický podpis a informace v něm obsažené (9. díl)

Elektronická komunikace organizace (10. díl)

Možnosti elektronické komunikace organizace (11. díl)

Efektivní elektronická komunikace – to je EDI (12. díl)

EDI a ti druzí (13. díl)

Šifrování – kryptografické základy digitálního podpisu (14. díl)

Význam šifrování a jeho typy (15. díl)

Symetrické šifrovací algoritmy (16.díl)

Šifrování – k čemu slouží a jak ho využít (17. díl)

Ověření identity a elektronický podpis (18. díl)

Asymetrické šifrování a jeho praktické využití (19. díl)

Hybridní šifrovací algoritmy (20. díl) 

Zdroje:

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
www.wikipedia.org

Odpovědět na příspěvek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


× 6 = třicet

top