Datovým schránkám je pět let – malé ohlédnutí
Jiří Peterka se ve svém článku na serveru Lupa.cz ohlíží za pětiletým provozem Informačního systému datových schránek.
1. 7. to totiž bylo pět let od doby, kdy byl tento systém spuštěn, byť toto výročí zůstalo letos jaksi nepovšimnuto.
V jakém jsou stavu a co by bylo dobré ještě dořešit?
Provoz je stabilizovaný
Po počátečních provozních problémech, se kterými se ale počítalo, se zdá, že po provozní stránce jsou datové schránky již stabilizované. Minimálně nevíme o žádných větších potížích.
O potřebných změnách a provozních záležitostech se také od provozovatele včas dozvídáme.
Financování
Provoz datových schránek stojí stát každoročně půl miliardy korun. A to až do roku 2017, do kdy je financování zatím dohodnuto.
Do konce roku 2013 bylo na tento systém využito celkem 3,5 miliardy korun. Celá tato částka je financována ze státního rozpočtu, z prostředků EU do ISDS nešla ani koruna. Proč? Jednoduše proto, že stát si oproti původnímu záměru (jednorázové financování vývoje, pak už jen provozní poplatky) vybral jinou variantu (počáteční financování žádné, průběžné platby za používání systému), kterou z prostředků EU financovat nemohl.
Další peníze pak stojí datové schránky uživatele. Ať už zpoplatněné datové zprávy, či například konverze dokumentů.
Papírová podoba stále vládne
Bohužel stále ještě není úplně vyřešena potřeba veřejné správy mít určité dokumenty originálně podepsané a tedy v papírové podobě. Fikce podpisu, kterou datové schránky přinesly, tj. pokud někdo odešle něco ze své datové schránky, bere se to jako podepsané, bohužel nestačí ani např. Poslanecké sněmovně, jak popisuje Jiří Peterka.
Stále nejasno kvůli výkladu
Ani další nejasnosti kolem legislativního výkladu stále nejsou jasně a uspokojivě zodpovězeny. Kdy nastává doručení? Kdy je doručení neplatné? Kdo musí činit elektronické podání? Kdy stačí uplatnit fikci podpisu a kdy nikoli?
Na tyto otázky neexistuje jednoznačný názor ani jednoznačný výklad. Dokonce se debatuje o tom, zda se má ISDS přizpůsobit legislativě nebo naopak, zda se má legislativa přizpůsobit tomu, jak datové schránky fungují.
Největším problémem totiž je, že klasické písemné doručování nejde přesně překlopit do elektronické podoby. Z různých důvodů, jako je například nemožnost adresáta „dohlédnout“ na to, kdo si zprávu konkrétně přečte, kdy si ji přečte a dokonce ani není možné zajistit, aby zpráva došla do správné datové schránky, pokud jich má adresát více.
Co bude dál?
Za dva roky se bude muset celý systém přizpůsobit požadavkům a logice nařízení Evropského parlamentu a rady o službách vytvářejících důvěru (zkratka eIDAS). To bude pokrývat všechny služby od elektronických podpisů, přes elektronickou identifikaci až po elektronické doručování.
Definitivní text nařízení eIDAS ještě není k dispozici, ani detailní analýza toho, co konkrétně bude znamenat pro naše datové schránky.
Jiří Peterka ve svém článku publikuje dva možné scénáře, které mohou následovat.
Přečtěte si více:
- Datovým schránkám je pět let, jak je správně používat ale dodnes není jasné
- Čeká nás revoluce v elektronizaci jménem eIDAS. Co všechno se změní?
Odpovědět na příspěvek