Datové schránky: dva týdny v provozu
Jaký je vlastně zájem o zřizování a aktivaci datových schránek? Ministerstvo vnitra minulý týden zveřejnilo další aktuální čísla ohledně podaných žádostí na zřízení datových schránek. K datu 14.července 2009, tedy k prvním 2 týdnům provozu ISDS, byly podány žádosti od více než 4000 zájemců z řad fyzických osob, což vzhledem k počtu žádostí za 1.týden (cca 2500) představuje poměrně výrazný pokles. Tato čísla ale vůbec nemusejí mít podstatnou vypovídací hodnotu, protože jsou nutně ještě zatížena startem celého systému, různými počátečními obtížemi, ale také vlivem zájmu prvních “nadšenců“. Dalšími zajímavými čísly jsou počty skutečně zřízených schránek a rozeslaných přihlašovacích údajů.
Do 14.07.2009 bylo odesláno téměř tři tisíce obálek s přístupovými údaji fyzickým osobám, přes sedm tisíců orgánům veřejné moci a více než 376 000 obálek právnickým osobám, z čehož plyne, že se na celkovém počtu v rozhodující míře podílí schránky právnických osob. A ještě jeden údaj: kolik datových schránek již bylo nejen zřízeno, ale také tzv. aktivováno? Celkem podle očekávání nejvyšší podíl vykazují zcela jasně fyzické osoby (z rozeslaných přihlašovacích údajů aktivováno kolem 16% datových schránek), následované s odstupem celého řádu (aktivace mezi 1-2%) orgány veřejné moci a téměř mizivý zájem o aktivaci pak byl zjištěn u právnických osob (0,34% aktivovaných datových schránek).
Žádná statistika však nikde neuvádí asi to nejzajímavější: kolik datových zpráv již bylo přeneseno, případně kdy byla vlastně přenesena první zpráva. Česká pošta (provozovatel ISDS) hlásí, že za první 2 týdny nějaké datové zprávy sice už přeneseny byly, ale jejich počet zatím nepřevyšuje číslo 20.
Takže to zatím s provozem v celém systému ISDS vypadá tak, že vše je teprve na startu a že vše vlastně začne až 1. listopadu.
Stát si od zavedení datových schránek slibuje udělat lepší pořádek ve svých evidencích (obyvatel, právnických osob i orgánů veřejné moci) a jejich následnou aktualizaci. Stát by si v rámci datových schránek chtěl udělat svou vlastní “inventuru“ toho, kolik vlastně orgánů veřejné moci existuje. Na informačním webu datových schránek (www.datoveschranky.info) je k dispozici on-line aplikace, kde si po zadání IČO může každý zjistit, zda konkrétní subjekt je či není orgánem veřejné moci.
Podstatnou redukci si pak stát slibuje u právnických osob, zapsaných v obchodním rejstříku. Zde je zahrnuto cca půl milionu subjektů, z čehož asi 40% jsou již “neživé“ společnosti, které nevyvíjí žádnou aktivitu. Vzhledem k tomu, že k 1.7.2009 byly zapsány v obchodním rejstříku, datová schránka jim bude nebo už byla zřízena a přihlašovací údaje zaslány. Od tohoto kroku se očekává, že “neživé“ společnosti budou ve vlastním zájmu rychle uvádět obsah Obchodního rejstříku do souladu se skutečností. Analogicky by mělo docházet i k aktualizaci údajů také u “živých“ společností.
Jiná je situace u fyzických osob. Jejich evidenci zajišťuje ISEO – informační systém evidence obyvatel, provozovaný resortem vnitra. I zde se pochopitelně s vysokou pravděpodobností vyskytují chyby, a tak si ministerstvo vnitra od tohoto kroku slibuje jejich odstranění a pročištění údajů.
Z dosavadní praxe jsou známy některé následující případy: přestože zájemce správně vyplní žádost o zřízení datové schránky, stát mu nevyhoví, protože jej nedokáže jednoznačně identifikovat. A s evidencí obyvatel a jejím obsahem pak souvisí nově vzniklé problémy, které se v poslední době objevují kolem datových schránek. Řadě žadatelů o zřízení schránky místo přístupových údajů k již zřízené schránce přijde pouze dopis od ministerstva vnitra, že poskytly nesprávné či neúplné údaje, podle kterých nemohli být jednoznačně identifikováni.
Při zřizování datových schránek se zřejmě porovnávají údaje v žádosti i v evidenci obyvatel znak po znaku a sebemenší diference představuje nesoulad, kvůli kterému žádost neprojde. Je postoupena dále (specializovanému pracovišti MV) k ověření a dalšímu doplnění, přičemž žadatel může být vyzván, aby své údaje doplnil. Je zajímavé, že se stejným osudem se setkal i náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček, do jehož resortu datové schránky spadají.
Je určitě správné dbát zvýšené opatrnosti při zřizování datových schránek. Stát chce mít jistotu, že skutečně přesně a jednoznačně ví, komu ji vlastně zřizuje. Výše popsaným způsobem (přes specializované pracoviště, které se bude snažit přesněji identifikovat žadatele) by se měly především řešit případné duplicity v evidenci obyvatel. I zde by ale měly jednoznačně rozhodovat další údaje, obsažené v žádosti o zřízení (např. údaje o bydlišti či místě narození). Nyní to ale spíše vypadá, že toto pracoviště bude řešit hlavně syntaktické diference (mezery, velká, malá písmenka apod.).
A ještě jeden zcela jednoznačně nedořešený problém: prvotní doručování přihlašovacích údajů oprávněným osobám. Česká pošta dnes obecně doručuje na adresu, která vůbec nemusí souviset s bydlištěm příjemce. Jak ale Česká pošta rozpozná, že jde o správného příjemce? V případě obálek s přihlašovacími údaji (tzv. PIN zásilkami) podle data narození, které je na obálce také uvedeno.
V drtivé většině případů by s tím neměl být žádný problém a svou PIN zásilku dostane skutečný a oprávněný příjemce. Jak je ale ošetřeno, že na stejný poštovní úřad nepřijde ve stejném období jiná osoba stejného jména a data narození? Co je pak platné, že při zřizování schránky se s maximální pečlivostí identifikuje žadatel a eliminují se případné duplicity, když systém doručování vychází jen ze jména a data narození, a proti případným duplicitám tak není zabezpečen?
Zdroj: www.mvcr.cz
Odpovědět na příspěvek