Co vše skrývá dokument v elektronické podobě (8. díl)
V tomto článku se zaměříme na elektronický dokument z pohledu jeho podstaty – tedy na cestu od dat, přes informaci až k samotnému dokumentu.
Většina dokladů, která takto vzniká a přenáší se, jsou faktury.
Nicméně v dalším textu je pojmem dokument myšlen jakýkoliv elektronický dokument nebo datový soubor, pod pojmem faktura je myšlen jakýkoliv účetní i jiný doklad, elektronickou komunikací či přenosem dokumentu mezi odesílatelem a příjemcem je myšlena jak komunikace mezi podniky, tak i vnitřní oběh dokladů v podniku, komunikace s úřady státní správy apod.
Datová zpráva
jsou elektronická data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou
(zdroj: Zákon o elektronickém podpisu §2, písm. d)
Dokument má vždy podobu dat. Je to tedy určitá posloupnost nul a jedniček. Z toho logicky plyne, že dokument tedy může být zpracován jako data. Můžeme jej přenášet v síti, nahrát do operační paměti počítače, editovat, tisknout, nahrát na paměťové médium, atd.
Data
jsou údaje; vyjádření skutečností formálním způsobem tak, aby je bylo možné přenášet nebo zpracovat. Slovo data pochází z latinského slovesa dato, -are, -avi, -atum, tj. dávat, a podstatná jména z něj odvozená znamenají dané, danost, údaj. V češtině se výraz data používá pro množné číslo, jednotné číslo je údaj. Synonyma: údaje, skutečnosti, fakta.
(zdroj: sks.cz)
Data zpracovávaná počítačem jsou dnes už téměř výlučně digitální. Vedle digitálních dat mohou existovat i data analogová.
Analogová data
Data zaznamenaná například na děrných štítcích nebo páskách a zpracovávaná mechanickým nebo elektronickým způsobem počítači, terminály nebo automaty. Analogové počítače i analogové zpracování dat je dnes již relativně vzdálenou minulostí, a proto se jimi nebudu v tomto článku zabývat.
"Stejně tak ale mohou být digitální data vyjádřena například opticky (při přenosu po optických vláknech, kdy přítomnost světla reprezentuje například 1, a absence světla 0). Nebo mohou být digitální data reprezentována (vyjádřena) mechanicky, například pomocí děrné pásky (1 může odpovídat existenci otvoru, 0 jeho absenci), či magneticky, jsou-li nahrána na disk, disketu či magnetickou pásku)." (Vyšlo v časopise IT-NET, duben 2000, str. 31.)
Dokument většinou nese určité informace. I přesto, že jsme si v jednom z minulých dílů seriálu, u definování technické formy účetního záznamu ujasnili, že doklad může být i v podobě, kdy je bez dalšího zpracování pro člověka nečitelný, je zřejmé, že i takovýto dokument bude mít nějakou vypovídací schopnost. Jde tedy také o informaci.
Informace
poznatek sdílený tím, že se komunikuje (sdělitelná znalost či fakta), a snižující nejistotu
Slovo informace pochází z latinského slovesa informo, -are, -avi, -atum používalo k vyjádření následujících činností: formovat, utvářet, vzdělávat, upravovat, podávat představu (pojem) něčeho. Podstatné jméno informatio, -onis, f. pak označovalo představu, obrys, výklad, poučení. V dnešním jazyce však je význam slova posunut a my už nevystačíme s jeho interpretací v tom smyslu, jak mu rozuměli staří Římané.
(zdroj: sks.cz)
Pokud hovoříme o elektronickém podpisu jako o údajích v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě, pak je elektronický podpis také datem.
Mohli bychom tedy podpis nazývat "datovým podpisem". V praxi se však spíše používá pojem elektronický podpis (a někdy bývá elektronický podpis chybně označován jako digitální podpis). Mezi pojmy "digitální" a "elektronický" obecně neplatí rovnost, ani přímý vztah nadmnožiny a podmnožiny.
"Především je rozdíl v tom, že oba přívlastky označují dvě neporovnatelné věci: "digitálnost" se týká toho, jakých hodnot může nějaká veličina nabývat (konkrétně pouze dvou diskrétních hodnot, označovaných jako O a 1), zatímco přívlastek "elektronický" se týká toho, jak jsou určité veličiny a jejich hodnoty konkrétně reprezentovány (zde elektronicky, tedy například jako velikost napětí či proudu)." (Vyšlo v časopise IT-NET, duben 2000, str. 31.)
Rozdílná terminologie:
USA – digital signature – digitální podpis
Evropa – electronic signature – elektronický podpis
V dalším díle seriálu se zaměříme na to, jaké informace jsou obsažené v elektronickém podpisu.
Díly seriálu:
Elektronický doklad v účetnictví – Podpis (1. díl)
Elektronický doklad v účetnictví – Vlastnoruční podpis (2. díl)
Elektronický doklad v účetnictví – Elektronický podpis (3. díl)
Požadavky kladené na elektronický podpis (4. díl)
Druhy elektronických podpisů (5. díl)
Náležitosti účetního dokladu (7. díl)
Co vše skrývá dokument v elektronické podobě (8. díl)
Elektronický podpis a informace v něm obsažené (9. díl)
Elektronická komunikace organizace (10. díl)
Možnosti elektronické komunikace organizace (11. díl)
Efektivní elektronická komunikace – to je EDI (12. díl)
Šifrování – kryptografické základy digitálního podpisu (14. díl)
Význam šifrování a jeho typy (15. díl)
Symetrické šifrovací algoritmy (16. díl)
Šifrování – k čemu slouží a jak ho využít (17. díl)
Ověření identity a elektronický podpis (18. díl)
Zdroje:
[1] KMENT, Vojtěch: Rok změn e-podpisu. Computerworld 8/2004.
[2] VONDRUŠKA, Pavel: Aplikace zákona o elektronickém podpisu, DMS 5/2006.
[3] VONDRUŠKA, Pavel: Od asymetrické kryptografie k elektronickému podpisu. Computerworld 39/2000.
[4] Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
[5] Zákon č. 440/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů
[6] Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů
Odpovědět na příspěvek