Nejvyšší správní soud dal za pravdu Pirátům
Nejvyšší správní soud potvrdil, že díky tzv. fikci podpisu lze podat žalobu skrze datovou schránku i bez elektronického podpisu. Zároveň se ale Nejvyšší správní soud opřel i do některých bájí a pověr, jež panují od samotného začátku spuštění datových schránek.
Celá tato záležitost se točila kolem Pirátů, kteří neuspěli s žalobou na Ministerstvo financí u Městského soudu v Praze. Městský soud odmítl s argumentem, že žaloba nebyla řádně podepsána. Přesněji řečeno, že žaloba byla podána elektronicky bez uznávaného elektronického podpisu a ve lhůtě stanovené zákonem nebyla doplněna písemným podáním shodného obsahu.
Na celou tuto záležitost byla podána tzv. kasační stížnost Městskému soudu, která se opírá o to, že žaloba podávaná skrze datovou schránku nemusí být opatřena elektronickým podpisem, protože se na ni vztahuje tzv. fikce podpisu. Dle ní je takovéto podání žaloby skrze datovou schránku považováno za písemné a podepsané.
Městský soud si zřejmě možná ani nevšiml, či mu nebyla sdělena informace, že žaloba byla podána skrze datovou schránku, a proto se ani na ni nevztahuje již výše zmíněná fikce podpisu. Celou kasační stížnost tedy řešil Nejvyšší správní soud, který uznal oprávněnost a dal tak za pravdu tomu, že žaloba podávaná skrze datovou schránku nemusí být podepsána. Tímto Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a celou věc mu vrátil k projednání.
Kromě toho se Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku vyjádřil také k tomu, jak vlastně fikce podpisu funguje a jak může být uplatněna. Tímto Nejvyšší správní soud odpověděl alespoň na nejednu z otázek, které kolem fikce podpisu panují již od samotného spuštění datových schránek.
Nyní se v pár řádcích podíváme na to, co je to již nejednou zmiňovaná fikce podpisu. Fikce podpisu vyplývá z § 18/2 zákona č. 300/ 2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Pokud si přečteme přesnou definici, dojmeme k tomu, že „činit úkony“, formou odeslání datových zpráv z konkrétní datové schránky, může více osob, neboli tzv. oprávněné osoby, a dále pověřené osoby. Celá odeslaná „věc“ z datové schránky má jeho příjemce (pokud je orgánem veřejné moci, aby se jednalo o úkon) brát jako písemné a podepsané. Výjimkou jsou pouze situace, kdy by podání mělo být podepsáno více osobami současně.
Celá věc kolem fikce podpisu se zdá být konečně jasnější a srozumitelnější a proto Nejvyšší správní soud konal tak, jak konal.
Zdroj: www.lupa.cz
Odpovědět na příspěvek