Datové schránky po půl roce
V článku pana Jiřího Peterky se objevila rekapitulace těch důležitých záležitostí, které uživatele datových schránek za půl roku ostrého provozu potkaly. Věnuje se tomu, co na datové schránky bezprostředně navazuje a co se stalo rutinou pro uživatele. Zde si uvedeme jen základní glosy, podrobnosti najdeme, jako obvykle, v článku na www.lupa.cz.
Problémem, se kterým se potýkají snad všichni uživatelé je "životnost" datových zpráv a dokumentů. I legislativa pracuje s rovností mezi datovou zprávou a dokumentem. Přitom zpráva je pouze přenašečem, od samotného dokumentu požadujeme mnohem delší životnost, než je 90dní. Po této době se zpráva nevratně maže.
Na tomto místě bych ráda přidala jeden poznatek, který jsem si osobně ověřila u běžných uživatelů datových schránek. Dokument v datové zprávě je opatřen elektronickým podpisem, když se zpráva smaže, zmizí i dokument. Je možnost a např. pro spisy zatím i povinnost, uchovávat dokumenty v písemné podobě. Jenže vytištěný dokument elektronický podpis již neobsahuje. Je možné ověřit dokument na Czech POINTu. Co mají ale dělat úředníci, kteří mají např. při jedné činnosti shruba dvacet i více dokumentů. Nevidím jako reálné s každým chodit k ověření na Czech POINT.
K lepšímu vede již převládající názor, že časové razítko je nezbytné a že každý elektronický dokument, který má mít dlouhodobější časovou platnost, musí být časovým razítkem opatřen. Možná nejvýznamnějším argumentem je to, že samo MV ČR již začíná hovořit o otázkách "digitální kontinuity", kde se konečně alespoň teoreticky hovoří o tom, že dokumenty mají mít platnosti i třeba padesát let.
Toto a další názory a formulace naleznete na www.lupa.cz
Odpovědět na příspěvek