Lidský a ekonomický faktor GIS (9.díl)
Do této chvíle jsme se v našem seriálu zabývali pouze technickými prvky.
Hardware, software i data jsou podstatnou částí informačních systémů, nicméně všechny technické aspekty jsou nám na nic, pokud je nepodpoříme kvalitním lidským potenciálem a dostatkem finančních prostředků.
Jsou to prvky, na které se často zapomíná anebo se jejich nutnost podceňuje.
Jak získat peníze?
Pokud budeme mluvit o GIS v podmínkách veřejné správy, je možné se zaměřit na několik zdrojů. Všechny vyplývají z toho, jakým způsobem je připraven projekt, jaký je okruh zájemců, nebo-li vstupních subjektů a jaký je přístup k prosazování zájmů u toho, kdo o financích a personálu rozhoduje.
Příprava projektu
Jak jsme rozebrali v posledních dvou dílech, projekt je rozdělen do čtyř částí. Z pohledu přípravy je nejdůležitější ta první, kdy si musíme ujasnit cíl projektu a určit cílovou skupinu. V každém případě musíme brát zřetel na to, že budování GIS není záležitost jednoho nebo dvou let.
Pokud má mít smysl a být efektivní, je to záležitost dlouhodobá, dá se říci, že v podstatě trvalá. Proto je potřeba jí rozvrhnout do několika kroků a přecházet k postupnému rozšiřování a zdokonalování.
V přípravné fázi doporučuji provést studii stávajících informačních systémů organizace, včetně technického, softwarového, datového a personálního zázemí. Je pravdou, že dle zákona o ISVS by tyto údaje měl každý informatik vychrlit ze svých databází během několika minut. Pak je namístě otázka, proč dělat studii.
Odpovědět by se dalo asi tím, že studie k přípravě GIS má v organizaci trochu jiný pohled, zejména na datovou a personální část. Nestačí spočítat a vyčíslit kvalitu technického vybavení, ale je potřeba je vidět v souvislosti s tím, jak se s prostředky bude zacházet v budoucnu.
Je potřeba znát názory všech lidí, kteří se na tvorbě a užívání budou podílet a vědět, co od GIS-u očekávají a co jsou schopni a ochotni mu nabídnout. Tento faktor považuji za vůbec ten nejdůležitější.
Dalším krokem bude analýza dostupných softwarových řešení, analýza možností získání datových sad, získání případných partnerů, potřebného personálu, nutných školení a zdrojů informací.
Ve třetí části navrhujeme řešení. Zde vstupují do hry už peníze. Musíme si říct, kolik chceme do GIS investovat první rok na pořízení základních prvků, kolik v dalších letech, s výhledem alespoň na 3-4 roky. Stanovit cílový stav na delší období je složitější z důvodu technického rozvoje a ze změn, které vyplývají z legislativy. Nic méně z hlediska úkolů, které potřebujeme plnit, lze tento harmonogram načrtnou zhruba na 6-8 let.
Komplexní materiál, který obsahuje vyjmenované tři kroky, by měl plnit úlohu jakéhosi návodu, jak rámcově postupovat a měl by být i základním materiálem pro získávání finančních prostředků. Dobře a komplexně připravená studie s analýzou a návrhem řešení Vám může ulehčit a zprůhlednit mnoho kroků a být vhodným podkladem pro projekty, které budou v průběhu budování vznikat a které budou vyžadovat podrobnější pohled z jiného oboru.
Proto doporučuji, aby tento strategický dokument vypracoval odborník, který má dostatečné zkušenosti. Upozorňuji, že kvalitně zpracovaný výchozí materiál není zadarmo a pohybuje se řádově v desítkách tisíc korun. Pro další práci je nutný.
Peníze z vlastních zdrojů
Přesvědčit management organizace a zejména jeho finanční část, je vždy nelehký úkol.
Jediným argumentem, který funguje je vyčíslení návratnosti. Jak vyčíslit návratnost, když pro GIS jako nový prvek v organizaci neexistují žádná pravidla a ani žádné zkušenosti.
Doporučuji již v přípravných pracích získat na svoji stranu takovou složku organizace, která bude rozvoji GIS nakloněna a na práci které budou výsledky vidět prakticky okamžitě.
V podmínkách státní správy jsou to zejména úseky majetkové, stavební, urbanistické, investiční a rozvojové.
Jestli se Vám to podaří, tak o další propagaci máte postaráno. Odborní referenti dokáží totiž výhody GIS vidět zase z jiného pohledu, než to vidí informatik nebo potenciální správce GIS, a tím se rozšiřuje zájem.
Když je pracovní prostředí dostatečně nasáklé očekáváním, co vlastně chcete nabídnout svým kolegům, je čas vzít strategický dokument a jít se s ním pochlubit vedení organizace. Myslím, že úspěch bude zaručený.
Dotační zdroje
Dalším zdrojem jsou dotační programy. Získávání peněz z nich zní vždy lákavě. Nechci zde rozepisovat, jakým způsobem a kde se má žádat. Webových stránek je dost a to jak celostátních, tak regionálních. Za všechny vzpomenu http://www.strukturalni-fondy.cz .
Těm, kteří jsou touto problematikou nedotčeni jenom připomínám, že dřív, než o dotaci požádáte, musíte mít na krytí projektu dostatek peněz z vlastních zdrojů a dobře vypracovaný projekt. A jsme zase u toho, že bez projektu postaveném na dobré studii a analýze to opravdu nepůjde.
Prodej vlastních produktů
Peníze lze získávat i prodejem dat ze samotného GIS-u. To je ale záležitost dalších let, kdy už je vybudovaný alespoň základní potenciál.
Některá data a výstupy můhou být dobrým prodejním nebo alespoň výměnným artiklem. Za úplatu lze poskytovat jenom data, které jsou vaším majetkem. Proto pozor na to, abyste neprodávali data organizace, která je jejich vlastníkem a Vám je poskytla na základě dvoustranné smlouvy nebo jiného právního dokumentu. Klasickým příkladem může být, kdyby město prodávalo katastrální mapu stavebním projektantům. Jednalo by se o neoprávněný prodej a protizákonné nakládání s daty.
Každá práce je závislá na lidech
Zavádění informačního systému je věcí kolektivní a tudíž závislé na všech zúčastněných. Podstatnou úlohu zde hraje jednak vedení organizace a jednak pracovník, kterým je v našem případě správce GIS. Jestli se organizace rozhodne budovat GIS, měla by na tuto pozici hledat pracovníka, který kromě požadovaných odborných znalostí, bude mít i schopnost přesvědčovat spolupracovníky k potřebě budování GIS, dokázat trpělivě učit uživatele zacházení s potřebným softwarem a daty a schopného vybudovat vztahy s poskytovateli dat.
Práce správce GIS totiž nespočívá jenom v správě databáze, ale vyžaduje komplexní přístup napříč celým informačním systémem organizace od hledání partnerů, přes smluvní vztahy a sebevzdělávání, až k výchově uživatelů. Většinou všechnu tuto činnost vykonává v organizaci jeden člověk. Ve větších organizacích se budují pracovní teamy GIS, kde má každý svoji roli, což je samozřejmě ideální. Rozvoj GIS je závislý na tom, jak a kolik lidí se do systému vtáhne a jestli k tomu budou přistupovat z opravdového zájmu nebo se GIS stane pro ně jenom nutné zlo a výmysl někoho jiného.
Díly seriálu:
Když se řekne GIS… (1. díl)
Hardware a software pro GIS (2. díl)Geografické objekty a jejich modelování (3. díl)
Vektorové a rastrové modely, geometrie a topologie (4.díl)
Databázové systémy pro GIS (5. díl)
GIS – získávání dat, proces aktualizace dat (6. díl)
GIS projekt, budování databáze (7. díl)
Analytické úlohy a prezentace dat GIS (8. díl)
Lidský a ekonomický faktor GIS (9.díl)
Využití GIS v podmínkách městského úřadu (10. díl – shrnutí)
Odpovědět na příspěvek