GIS – získávání dat, proces aktualizace dat (6. díl)
Každá organizace disponuje údaji, které jsou pro ni důležité z hlediska činnosti, kterou vyvíjí.
Část těchto dat je publikovatelná pro veřejnost, část je možné zveřejnit svým partnerům nebo státním orgánům a poslední část je mimo organizaci nepublikovatelná, většinou ze strategických a obchodních důvodu.
Jaká data nás zajímají?
Jestli mluvíme o GIS, tak víme, že potřebujeme data, která mají svoji geometrii, polohu, topologii a atributy reprezentované jejich vlastnostmi. Úroveň kvality dat se sice neustále zvyšuje, ale jejich kvantitativní nárůst zase není takový, jak bychom si představovali. Vychází to zejména z faktu, že požadovaná přesnost geografických dat je různá. Vliv na to má zejména cena dat v poměru k potřebám uživatele. Aby se tento kruh uzavřel, lze říci, že jestli máme odpovídající objem finančních prostředků na kvalitní data, tak je lze pořídit, protože technické prostředky na to existují.
O technickém vybavení jsme pojednávali v minulých dílech a o penězích budeme mluvit v závěrečných částech tohoto seriálu. Zaměříme se teď na naše požadavky a kvalitu dat. Musíme se tedy vyrovnat s faktem, že kvalita dat je různá. Jedním z důvodů různorodosti je mapový podklad, na kterém dílčí mapové vrstvy vznikaly. Ideálním by byl jeden druh, který by měl psaný nebo nepsaný statut standardu. Nic takového zatím není a nelze ani v nejbližší době očekávat. Proto ke každé mapové vrstvě musí existovat buď konkrétní mapový podklad nebo alespoň záznam o něm. Jinak nám vzájemným překrýváním vrstev, vytvořených nad různými podklady, vznikají velké nepřesnosti a taková mapová díla jsou pro konečného uživatele zavádějící.
Katastrální mapa
V geografických systémech v ČR, které jsou pořizovány městy nebo jinými subjekty veřejné správy, hraje hlavní roli katastrální mapa. Můžeme na jejím příkladě ukázat proces fungování získávání a údržby dat.
Jestli se díváme na získaná data z katastrálního úřadu v digitální podobě, tak jejich význam je nutné vidět z několika pohledů:
1) Mapa vlastnických vztahů – veřejná správa řeší každodenně otázky vlastnictví, buď k vlastním nemovitostem nebo v rámci správních řízení i k jiným nemovitostem.
2) Dostupnost k mapě – je dána zákonem a obce je mohou získat zdarma. Když existuje v daném území digitální katastrální mapa (DKM), je možné mapu získat v rámci pravidelné čtvrtletní aktualizace. V případě, že se jedná o mapy rastrové, které je nutné skenovat, aktualizují se jednou ročně. Vektorizované jsou zde pouze definiční body, kterých aktualizace se provádí porovnáním s popisnými daty.
3) Přesnost – tam, kde je zavedená DKM je zaručena přesnost ve III. třídě přesnosti. U jiných map, je dána jejich měřítkem a původem jejich pořízení.
4) Aktuálnost – při DKM je aktuální stav zakreslen prakticky ihned po zapsání do katastru nemovitostí. Aktuálnost dat ve vlastním GIS, je závislá na pravidelnosti získávání nových dat z ČUZK. Relativně dostatečným pro informační systémy se jeví 3 měsíční cyklus, pro data v režimu offline.
5) Podkladová mapa – katastrální mapa je často využívaná jako hlavní podkladová mapa pro tvorbu dalších mapových vrstev a to zejména tam, kde je důležité zohledňovat vlastnické vztahy.
Katastrální mapa je jedním z příkladů, jak data zavést, spravovat a aktualizovat. Zcela nepochybně je to dáno tím, že jsou data zdarma nebo za minimální poplatky, dále tím, že je používaný jednotný formát, který načítají všechny systémy a také tím, že pro provozovatele systému je to nejjednodušší způsob, jak alespoň nějaká data mít ve svých GIS „bez práce“. Jedná se o data, která spravuje jiný subjekt a není potřeba provádět další konverze nebo úpravy, jak ve strukturách, tak v obsahu.
Co mohu získat a co zveřejnit?
Co s daty, která nám poskytne jiný subjekt, který už nemá takovou strukturu, kterou by náš systém bezproblémově zpracoval. Hlavním úkolem je stanovit si s pořizovatelem struktury, které budou pro oba subjekty přijatelné. U jednoho na straně exportu u druhého na straně importu.
Dalším úkolem je přesně definovat, která data pro svůj GIS požadujeme. Tady dochází občas k nepochopení obou stran. Z neznalosti má občas provozovatel GIS-u přehnané požadavky, na druhou stranu poskytovatel někdy svůj stupeň utajení násobí svým koeficientem, aby zdůraznil, že požadovaná data opravdu nejsou pro GIS jiné strany k dispozici. Pravda bude asi někde uprostřed a tak je dobré vést vždy osobní jednání, která by měla být zakončena podpisem smlouvy o poskytnutí dat a pravidlech jejich užívání a udržování.
Na tento fakt chci upozornit obzvlášť, protože samotné poskytnutí dat nemusí řešit způsob, jak s nimi nakládat. Provozovatel GIS veřejné správy má často za to, že když data od někoho dostal, tak si může s nimi dělat, co uzná za vhodné. Stává se, že je vystaví na veřejném internetu nebo na intranetu nebo dělá tiskové sestavy, které pak nekontrolovaně obíhají na veřejnosti. Provozovatel by měl takovou činnost ošetřit u svých zaměstnanců, buď v rámci pracovní smlouvy nebo interním předpisem. A samozřejmě ji důsledně kontrolovat a dodržovat. Posledním úkolem mezi provozovatelem GIS-u a poskytovatelem dat je stanovení ceny za primární data a stanovení ceny za aktualizace.
Je potřeba si uvědomit, že se jedná o nejdražší část informačního systému.
Data lze přepisovat, doplňovat nebo sdílet
Aktualizace lze provádět dvěma způsoby – buď novou sadou dat nebo rozdílovými sestavami. Pro který způsob se rozhodneme, záleží na tom, jak nám je schopen a ochoten poskytovatel předat a jak jsou naše nástroje pro konverzi tato data připravena přijímat. U poskytnutí rozdílových sestav může hrozit, že se nedopatřením v mezních datumech do systému některá data nedostanou. Proto se zde klade větší důraz na důslednou kontrolu a na existenci metadat. Výhodou je, zejména u objemnějších dat, že aktualizace je rychlejší. Nejlepší cestou pro udržování dat je dnes internet a využívání mapových serverů.
Jednoduše řečeno, poskytovatel udržuje data a současně je může buď v režimu online nebo offline nabídnout svým partnerům pomocí dohodnutých přístupů. Takto lze stáhnout, samozřejmě za poplatek, vybranou část dat a buď ji pak použít ve svém interním systému nebo je sdílet přímo ze serveru poskytovatele. Tento způsob se jeví jako nejvýhodnější, protože nedochází k duplicitám dat, jejich atributovým ztrátám při konverzi a nakonec i šetří místo na vlastních discích. Upozorňuji znovu na to, že než se i tento proces začne využívat, je nutné si všechny pravidla s poskytovatelem smluvně podchytit.
Mapové servery a desktopové aplikace
Mapové servery dnes využívá už celá řada firem i organizací veřejné správy. Dají se jimi velmi dobře oddělit data, která využívá subjekt v rámci svého intranetu a data, která jsou přístupná na internetu široké veřejnosti. Nevýhodu mapových serverů vidím v tom, že vyžadují určité znalosti při sestavování samotných mapových projektů. Proto jsou vhodnější zejména pro uživatele, kteří needitují, pouze prohlížejí data a pracují s nimi tak, jak jim je někdo připravil. Desktopvé aplikace se mi jeví z hlediska řadového uživatele, který občas edituje projekt nebo jednotlivé datové vrstvy, přijatelnější.
I desktopové aplikace dokáží přistupovat k mapovým serverům jiných subjektů. Jestli vlastníme v organizaci mapový server i desktopovou aplikaci, je dobré uspořádat vlastní data tak, aby je mohly využívat obě aplikace z jednoho zdroje. Při vlastní volbě aplikace nám záleží na tom, jaký okruh uživatelů chceme oslovit a nabídnout jim své služby. Jestli potřebujeme v organizaci nabídnout mapové služby většímu počtu zaměstnanců, nahlížejících na několik málo projektů, je mapový server ideálním pomocníkem. Jestli se GIS-u bude věnovat jenom jeden pracovník nebo malá skupina lidí, je lepší volba na desktopové aplikaci.
Díly seriálu:
Když se řekne GIS… (1. díl)
Hardware a software pro GIS (2. díl)Geografické objekty a jejich modelování (3. díl)
Vektorové a rastrové modely, geometrie a topologie (4.díl)
Databázové systémy pro GIS (5. díl)
GIS – získávání dat, proces aktualizace dat (6. díl)
GIS projekt, budování databáze (7. díl)
Analytické úlohy a prezentace dat GIS (8. díl)
Lidský a ekonomický faktor GIS (9.díl)
Využití GIS v podmínkách městského úřadu (10. díl – shrnutí)
Odpovědět na příspěvek