Když se řekne GIS… (1. díl)
Má vaše město nebo obec svůj geografický informační systém? Máte představu, co GIS je, k čemu je dobrý úředníkům a jak může posloužit občanům? Víte, jak se má úřad na zavedení GISu připravit? Odpovědi na tyto a další otázky kolem GISu se pokusíme odkrýt v prvním díle našeho nového seriálu.
Budoucím správcům poradíme, co by neměli zanedbat při výběru a provozování geografického informačního systému. Teoretické poznatky jsou podepřeny několikaletými praktickými zkušenostmi autora seriálu z městského úřadu „trojkového typu“.
Data v čase a prostoru
Zjednodušeně řečeno, pod pojmem GIS si můžete představit mapy v počítači. Ty nám pomáhají orientovat se snáze na zvoleném území a sledovat v něm různé jevy. GIS lze úspěšně zapojit do mnoha odvětví hospodářství, podnikání, plánování, statistiky či vědy; vždy se najdou ukazatele, které je výhodné pomocí GISu sledovat a vyhodnocovat. Na základě získaných údajů mohou orgány veřejné správy objektivněji plánovat nové investice do výstavby infrastruktury, zkvalitňovat životní prostředí nebo třeba získávat prostorově vztažené sociálně-ekonomické ukazatele.
Také veřejnosti se GIS mnohdy hodí. Lidé ho používají, aniž by o pojmu GIS vůbec tušili. Plánují si s jeho pomocí trasu cesty na dovolenou, či projížďky po cyklostezce. Systém mapuje přírodní krásy, různé druhy ubytovacích služeb, nebo třeba vodní plochy pro rekreaci. Všechny tyto záležitosti jsou relativně trvalé v čase i prostoru, a proto je lze zachytit na mapových dílech. Rozhraní GISu pro užší (odbornou) a širší (laickou) veřejnost se pak odlišuje ve škále zpřístupněných vrstev a kritériích vyhledávání.
Nač GIS ve veřejné správě?
GIS se začal rozvíjet zejména ve státní správě a samosprávě, na technických univerzitách a v neposlední řadě na institutech, které se zabývají specifickými analýzami, při nichž se uplatní nástroje v geografickém prostředí.
Krajské, městské i obecní úřady, které plní úkoly vyplývající z legislativy, by měly používat GIS jako součást svého rozhodovacího procesu, volené orgány těchto institucí pak jako nástroj pro organizaci a rozvoj spravovaného území. V současné době se GIS buduje zejména na úřadech, které splňují několik základních předpokladů. Zcela nepochybně mezi ně patří kvalitní technické vybavení, dostatečné teoretické znalosti, jasný záměr a vůle překonat počáteční nedůvěru. Důležité je najít zapálené pracovníky jak na úrovni vedení úřadu, tak mezi referenty jednotlivých organizačních složek podílejících se na tvorbě dat. Úřad se též neobejde bez svého „GIS-specialisty“.
Než vznikne první mapa…
Vzhledem k tomu, že se nejedná o nikterak levnou záležitost, měli by se představitelé příslušného úřadu hned v úvodu zamyslet, zda jejich úřad vůbec GIS potřebuje. Pokud zjistí, že ano, logicky by měly následovat otázky typu: K čemu nám má GIS sloužit? Kolik uživatelů v organizaci k němu bude přistupovat, kolik mimo ni? Jaká práva budou mít jednotlivé skupiny uživatelů? Rozeberme všechny tyto základní otázky z pohledu městského úřadu, ještě před tím je ovšem nutné si ujasnit základní pojmy. I když nejsem velkým příznivcem definicí a pouček, je zřejmé, že některým se nelze vyhnout.
GIS, MIS a IS – v tom aby se občan vyznal!
GIS na městském úřadě je součástí městského informačního systému (MIS). V praxi se občas setkáváme s tím, že pojem „informační systém“, má mnoho významů, některé z nich dokonce mimo sféru informatiky. Stává se, že jako „Městský informační systém“ je v jednom a tomtéž městě označován systém programového vybavení městského úřadu, systém dopravních informací i systém informování o turistických zajímavostech.
Tím netvrdíme, že kde není software, není informační systém. Jakýkoliv soubor informací, jejichž vyhodnocením získáváme ucelený pohled na danou skutečnost, lze totiž považovat za informační systém. Pokud tedy existuje opodstatněný důvod použití tohoto slovního spojení, lze ho použít v jakémkoliv oboru. Buduje-li ovšem město několik informačních systémů, mělo by přísně odlišovat jejich využití i označení. V opačném případě si zainteresovaný občan klade otázku, co to vlastně ten „MIS“ je, a spojuje nebo zaměňuje všechno dohromady. Chyby a viníky nesprávných informací pak často hledá jinde, než kde opravdu jsou.
Třikrát GIS
Co je GIS ? Lze ho pojmout ve třech možných rovinách:
- GIS jako vědecká disciplína
- GIS jako specifický aplikační software
- GIS jako funkční informační systém
Rozebírat podrobně tyto pohledy by vydalo na slušnou vědeckou práci, což není naším cílem. Alespoň jednou větou je třeba říci, že z pohledu vědeckého se GIS rozvíjí nejen na základě rozmachu informatiky, ale že jeho kořeny vedou i do klasických vědních disciplín – geografie, geodézie, kartografie, matematiky či fyziky. Každý z těchto oborů vnímá GIS ze svého zorného úhlu, tedy odlišně od ostatních oborů.
Z pohledu aplikačního softwaru je GIS posunut do roviny praktické, představuje ho konkrétní nástroj, který má sloužit pro stanovený cíl. Tento nástroj se přirozeným způsobem vyvíjí a snaží se naplňovat potřeby a požadavky uživatelů.
Z pozice úřadu je nejdůležitější třetí pohled na GIS, a sice jako na funkční informační systém. Úřad má za úkol pomocí technického vybavení a dostupných dat plnit konkrétní úkoly, potřebné pro své následné rozhodování. Lze tedy říct, že geografický informační systém je souborem počítačového hardware, software, dostupných dat a personálu. Společným cílem všech těchto složek GISu je získávat, zapisovat, modelovat, aktualizovat, analyzovat a vizualizovat geografická data. Dovolím si tuto definici v dalších kapitolách rozebrat, neboť se za ní skrývá vše podstatné pro pochopení účelnosti GISu na úřadech.
Díly seriálu:
Když se řekne GIS… (1. díl)
Hardware a software pro GIS … (2. díl)
Geografické objekty a jejich modelování (3. díl)
Vektorové a rastrové modely, geometrie a topologie (4.díl)
Databázové systémy pro GIS (5. díl)
GIS – získávání dat, proces aktualizace dat (6. díl)
GIS projekt, budování databáze (7. díl)
Analytické úlohy a prezentace dat GIS (8. díl)
Lidský a ekonomický faktor GIS (9.díl)
Využití GIS v podmínkách městského úřadu (10. díl – shrnutí)
Profil autora
Ing. Roman Fáber pracuje 10 let jako hlavní informatik a specialista GIS na Městském úřadě v Jindřichově Hradci. V současné době začíná se soukromou praxí, jejímž cílem je výraznější osvěta v otázkách GISu zejména ve státní správě a samosprávě. Zaměřuje se na úřady, kde GIS ještě není zaveden, případně kde nemá odpovídající výsledky. Dle potřeb měst a obcí pomáhá nastartovat GIS, vybudovat systém aktualizací dat a učí každodennímu aktivnímu využívání.
Tak musím říci, že tento článek považuji za jednu z nejpovedenějších stručných charakteristik GISu, co jsem na internetu našel. Buďto jde o nic neříkající články nebo o odborné elaboráty…Díky za něj.
Děkujeme. 🙂