Platy i odměny státních úředníků musíte sdělit
Nejvyšší správní soud konečně rozlouskl dlouholetý spor v otázce zveřejňování platů a odměn státních úředníků.
Jedno rozhodnutí už v minulosti sice padlo, ale až dodnes se úřady bránili kolizí dvou ústavně zaručených práv: práva na informaci a práva na ochranu osobních údajů úředníků.
Zatímco právo na informace říká, že občané mají právo vědět, jak jsou odměňováni lidé placení z veřejných peněz, právo na ochranu osobních údajů říká, že i státní zaměstnanci mají právo na ochranu soukromí.
Nejvyšší správní soud tedy svým novým verdiktem udělal ve věci jasno. Říká, že:
„Informace o platech úředníků se dle soudců mají poskytovat a výjimkou může být pouze případ, kdy se zaměstnanec na činnosti úřadu podílí jen nepřímo a nevýznamně a nejsou pochybnosti o jeho odměňování.“
Ani závist na pracovišti prý není argument pro organizaci, která se brání informace poskytnout. „Obrana před závistí utajováním informací jen proto, aby se nemohly stát jejím zdrojem, by často vedla jen k prohloubení závisti na základě nepodložených dohadů a spekulací o výši platů poskytovaných z veřejných prostředků.
Naopak, ‚sluneční svit‘ informovanosti o platech placených z veřejných prostředků může mnohé přehnané představy o platech ve veřejné sféře rozptýlit,“ uvedl předseda Senátu Josef Baxa.
Před třemi roky podobný verdikt ignoroval ÚOOÚ
Maděra (Piráti) připomněl situaci před třemi roky, kdy na průlomový verdikt obratem zareagoval Úřad na ochranu osobních údajů. „Úřad drze a v civilizovaném světe zcela nepochopitelně napsal, že se s rozsudkem neztotožňuje a že nadále bude zveřejňování údajů sankcionovat,“ uvedl Maděra.
Důkazem, že to úřad myslí vážně, byla pokuta vrchnímu státnímu zastupitelství Lenky Bradáčové, které muselo zaplatit 100 tisíc za to, že údaje o platech a odměnách svých zaměstnanců uveřejnilo. „Je naprosto šílené, aby bylo možné dát pokutu za to, že někdo respektuje rozhodnutí soudu,“ komentoval to Maděra.
KÚ Zlínský a 15 rozhodnutí o odmítnutí žádosti
Maděra v minulosti pracoval na odboru informačních technologií na krajském úřadu ve Zlíně. Podle jeho slov ho vyhodili, protože odmítl krýt rozsáhlé tunelování a podvody.
Od té doby se prý marně snaží dostat se na základě infozákona k informacím, které by mohl požít jako důkaz svého tvrzení. dosud obdržel z úřadu 15 rozhodnutí o zamítnutí žádosti. Jedním z argumentů bylo, že „by se z práva na informace stalo právo na bezbřehé ukájení zvědavosti.“
V současné době prý se svou advokátkou připravuje správní žalobu právě na tento úřad. V jednom případě již uspěl. „Nesmíte se nechat odradit,“ uzavřel Maděra.
Uvidíme tedy v budoucnu, zda a do jaké míry se budou všichni novým verdiktem řídit.
Odpovědět na příspěvek