Souběh událostí v eGovernmentu
Začátek školního roku byl letos bohatý na události v oblasti eGovernmentu. Nejen, že si 1. září ministerstvo vnitra konečně aktivovalo svou datovou schránku, ve stejný den také vypsalo veřejné zakázky na realizaci základních registrů.
Zdá se, že skončila „okurková sezóna“, kdy se důležitých událostí v oblasti eGovernmentu odehrávalo jen poskrovnu. Zajímavou shodou okolností se na úterý 1. září „sešla“ řada důležitých událostí: Ministerstvo vnitra si aktivovalo svou datovou schránku a vypsalo veřejné zakázky na implementaci základních registrů, Czech POINTy ohlásily vydání jubilejního dvoumiliontého výpisu, sdružení SPIS (Sdružení pro Informační společnost) si zvolilo nového prezidenta a svou datovou schránku si aktivovali další důležití hráči v oblasti veřejné správy.
Sotva Jiří Peterka ve svém článku z 31. srpna zkritizoval ministerstvo vnitra za to, že si ještě neaktivovalo svou datovou schránku (jako gestor eGovernmentu a hlavní propagátor datových schránek by mělo jít příkladem), ministerstvo si svou datovou schránku hned druhý den aktivovalo. Nejspíše to bylo předem k tomuto datu naplánováno – viz tiskovou zprávu ministerstva vnitra o aktivaci datové schránky .
Kraj Vysočina v ISDS nehledejte
Dalším významným subjektem, který si k 1. září 2009 aktivoval svou datovou schránku, je kraj Vysočina. Vydal k tomu tiskovou zprávu, ve které upozorňuje na jednu podstatnou skutečnost: oficiální název kraje je pouze „Vysočina“. Proč je to zmíněno? V rámci informačního systému datových schránek (ISDS) neexistuje žádný seznam krajů. Uživatel si musí příjemce vždy vyhledat; pokud zadá do systému klíčové slovo „kraj“, Vysočina by se mu najít neměla. Určitě spolehlivější je hledání přes IČ: najde si IČ příslušného subjektu (konkrétně „Vysočina“ má 70890749), které pak použije pro vyhledání v adresáři ISDS.
Externí e-podpis a ztracené SMS
Informační systém datových schránek dosud není dokonalý. V současnosti se hovoří zejména o dvou jeho „mouchách“.
Jak upozorňuje Jiří Peterka, ISDS neřeší, zda dokumenty vkládané do datových schránek mohou mít jak interní, tak případně i externí elektronické podpisy (tj. podpisy v samostatných souborech vhodně sdružených se souborem, jehož podpis obsahují). Zákon ani prováděcí vyhlášky formu podpisu nezmiňují, čemuž lze rozumět tak, že vyloučen není ani externí elektronický podpis. Ale realita na to není ještě připravena, neboť například postupy pro autorizovanou konverzi na Czech POINTech jsou nastaveny jen na interní podpisy (tj. podpisy obsažené přímo v dokumentech v PDF formátu) a na externí podpisy vůbec nepamatují. Zřizovatel ISDS bude muset pravděpodobně v následujícím období přijmout zásadní rozhodnutí: buď změnit zákon a prováděcí vyhlášky tak, aby připouštěly jen interní podpis, nebo stávající systém ISDS upravit tak, aby s externími podpisy dokázal pracovat.
Další čerstvou, přestože již ne tak závažnou zkušeností se systémem ISDS je, že stále nefunguje avizování příchodu nové datové zprávy SMSkou. Ještě v testovacím prostředí před 1. červencem 2009 tato oznámení chodila, ale v ostré verzi dosud žádné avízo s oznámením nedorazilo.
2 000 000 výpisů
Takové bylo skóre systému CzechPOINT k 1. září 2009, kdy ministerstvo vnitra vydalo tiskovou zprávu . Jubilejní dvoumiliontý výpis byl ve skutečnosti vydán už 31. srpna 2009 v 7:45 na Obecním úřadě v Přelouči, šlo o výpis z rejstříku trestů. To je vůbec nejčastěji vydávaný druh výpisu a přitom právě ten, který lidem šetří nejvíce času a starostí, protože na něj lidé už nemusí čekat v dlouhých frontách. Počet výpisů názorně dokládá, že CzechPOINTy mají smysl a jsou úspěšné.
CzechPOINTy nikomu nic nenařizují, jen nabízejí ke stávajícím možnostem novou alternativu. A je pouze na těch, kterých se tato možnost týká, aby si ji vyzkoušeli, sami jí „přišli na chuť“ a začali ji používat systematicky místo původní možnosti.
Na rozdíl od CzechPOINTů datové schránky takto implementovány nejsou. Orgány veřejné moci (pro doručování) a právnické osoby (pro příjem dokumentů od orgánů veřejné moci) je používat musí. Dobrovolnou alternativou je využití datových schránek pouze pro podávání (vůči orgánům veřejné moci) firmami a fyzickými osobami.
Kdo vybuduje registry
Základní registry představují ještě mnohem zásadnější a hlubší změnu v eGovernmentu než datové schránky. Jejich zavedení totiž bude znamenat změnu snad každé evidence (registru, rejstříku apod.) vedené v rámci veřejného sektoru, neboť každá evidence část svého obsahu vymaže a příslušná data bude pouze účelově přebírat z centrálně umístěných základních registrů. Půjde o ty údaje, které se v různých evidencích znovu opakují (bydliště, stav apod.) a jejichž změnu musí příslušný subjekt údajů (občan) správně sám ohlásit všem jednotlivým evidencím. Se zavedením základních registrů se vše radikálně změní a konkrétní změnu (např. změnu bydliště) bude stačit ohlásit na jediném místě, tak aby se promítla do příslušného základního registru a odsud automaticky do všech dalších evidencí.
Ministerstvo vnitra ČR po souhlasu vlády s financováním základních registrů právě 1. září 2009 vypsalo veřejné zakázky na realizaci těch základních registrů, které budou v jeho gesci:
1. Informačního systému základních registrů
2. Registru práv a povinností
3. Registru obyvatel
Mimoto budou zřízeny ještě dva další základní registry v gesci jiných subjektů: registr osob (v gesci ČSÚ) a registr územní identifikace, adres a nemovitostí (v gesci ČÚZK). Podrobněji se problematice věnujeme ve článku Stát vypsal zakázky na základní registry .
Zdroj: eArchiv.cz
Odpovědět na příspěvek