Reportáž z ISSS: Některé řečníky odnesla velká voda
Je pondělí 3. dubna 2006 a slavnostní zahájení konference pořadateli naplánované na desátou hodinu čtyřicátou minutu se pomalu blíží. Místa v sále se rychle zaplňují. Dvorní moderátor konference Jan Procházka konferenci krátce uvede a zmíní to, co my všichni, kteří jsme se do Hradce sjeli z celé republiky, dobře víme; letošní ISSS se koná ve stínu povodní, které postihly mnoho oblastí naší země. Někteří avizovaní mluvčí tak nedorazili.
Jak později uvidíme, pořadí mluvčích při slavnostním zahájení se skutečně od plánovaného výrazně liší. Přesto se nás na konferenci sešlo více než dva tisíce. Pokorný apeluje na invenci shromážděných: „Kdyby se každý z nás dopustil na konferenci pouhé jedné jediné smělé myšlenky, hned by to bylo, představte si to, přes dva tisíce myšlenek…“
Primátor, senátor, ekonom
Pak už Pokorný uvádí prvního řečníka. Je jím hradecký primátor Otakar Divíšek, který krátce vítá účastníky nejen na konferenci, ale i ve městě Hradci Králové, které je zároveň jedním z pořadatelů konference.
Po něm přichází předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka. Ten podle svých slov převzal záštitu nad letošním IX. ročníkem konference ISSS z upřímného zájmu o tuto problematiku, ne pouze ze zdvořilosti. „V moderní demokratické kultuře 21. století by požadavek ´méně byrokracie a více transparentnosti´ ve správě státu měl být opravdovou samozřejmostí,“ řekl Sobotka a dodal, že je přesvědčen, že k této vizi přispěje svým dílem i toto setkání.
Za řečnickým pultíkem ho vystřídal místopředseda vlády pro ekonomiku Jiří Havel vzpomněl dobu, kdy počítače byly sálové a chodilo se kolem nich v bílých pláštích. „Internet nabízí zprůhlednění vztahů a zpřátelštění státní správy,“ řekl Havel a dodal, že může napomoci i boji proti korupci.
Jak to vidí hejtmani
Po něm se již slova chopil předseda Asociace krajů ČR a hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. Ten pojal svůj projev trochu více pragmaticky a připomíná, že bychom neměli být oslněni technologickou lavinou. Podle Tošenovského bychom se vždy měli ptát, co přinášejí tyto inovace normálním lidem. „Informační technologie by nám také měly přinášet podporu při rozhodovacím procesu. Nejde přece jen o to, zkrátit termíny vyřizování agend,“ říká Tošenovský.
Jako pátý se mikrofonu ujímá hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil. „Pokusím se tedy o myšlenku; na konferenci, jako je tato, se setkávají odborníci s laiky a vznikají tak zadání pro naše informatiky.“ Podle Vystrčila totiž může být informatika dobrým sluhou ale i špatným pánem.
Miloš Vystrčil předal slovo Františku Dohnalovi. Shodou okolností si již dříve tito dva předali hejtmanství v kraji Vysočina, avšak v opačném směru. Současný prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal byl hejtmanem do roku 2004, od prosince 2004 Vysočině „šéfuje“ Vystrčil. Dohnal si velmi cení toho, že jej Pokorný nazval „otcem zakladatelem“. Z veřejné správy odešel po 16 letech, přesto ho podle vlastních slov informační technologie neopustily. I na NKÚ se podobnými problémy zabývá.
Svaz měst a obcí, místní rozvoj a rakouské vítětství nad informatikou
První polovinu „startovního pole“ uzavírá předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák, který je v současnosti zároveň poslancem Evropského parlamentu. Ten ve své řeči zmínil zcela praktický dopad informatizace veřejné správy – podle Vlasáka bychom mohli ušetřit 60 tun papíru tak, jako v Rakousku.
Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek vidí v konferenci ISSS vhodnou platformu nejen k obecným diskusím o vývoji e-governmentu, ale také o otázkách, které řeší jeho ministerstvo: regionální rozvoj, využití evropských fondů, geografické informace ve stavebním řízení a hlavně využití informačních technologií v cestovním ruchu a rozvoj e-tursimu.
V tu chvíli je připravena ke svému vystoupení trojice zahraničních hostů a závěrečná trojice českých řečníků, mezi nimi Dana Bérová a Mirek Topolánek. Ale nepředbíhejme. Christian Rupp z Rakouska nechal zaznít sálem angličtinu. Právě Rupp byl jedním z rakouských hostů, kteří v neděli mimo hlavní program ISSS představili úspěšné rakouské řešení informatizace veřejné správy. Díky Ruppově precizní angličtině většina přítomných pochopila jeho vcelku optimistické sdělení: „Jste na správné cestě, ale máte před sebou hodně práce.“
Pohled z EU, Liverpoolu a zemí Visegrádské čtyřky
Rakušana vystřídala Maďarka Márta Nagy-Rothengass, která působí v EU na generálním ředitelství pro informační společnost a média jako šéfka jednotky G.5 pro informační technologie v životním prostředí. Poslední zahraniční vystoupení patřilo Chrisu Newbymu, který je radním města Liverpool a předsedou TeleCities. Newbyho jsme mohli zastihnout na podzim v Praze, když si s Pavlem Bémem předával Chartu o právech občanů ve znalostní společnosti a společně připsali Prahu na seznam měst TeleCities.
Za mikrofon se pak vrátila čeština – s nabídkou spolupráce vystoupil zástupce výkonného ředitele Mezinárodního Visegrádského fondu René Kubášek. „Pokud by některá z těch zmiňovaných myšlenek tady měla být Visegrádská, nabízím vám možnost obrátit se na Mezinárodní Visegrádský fond. Možná, že vám můžeme pomoci tuto myšlenku realizovat,“ řekl Kubášek.
Zúčtování
Dosud poklidné zahájení vygradovalo v závěru v politickou předvolební bitvu. Předseda ODS Mirek Topolánek (MP3, 3,2 MB) ostře zaútočil na neefektivnost dosud prováděné informační politiky.
Ve svém obsáhlém projevu vyjmenoval mnoho konkrétních neúspěchů ministerstva informatiky, úspěchy považuje za dílčí a nejsou zásluhou ministerstva. „O zpřístupnění 25 % agend veřejné správy prostřednictvím internetu si může občan nechat jen zdát.
Například na úrovni krajů a obcí existuje cca 550 druhů podání, pouze deset z těchto 550 lze vyřizovat čistě elektronicky, u ostatních existují legislativní nebo technické překážky,“ říká Topolánek.
Podle něj používá služby e-governmentu pravidelně pouze 0,3 % populace nad 15 let, tedy pouhých 25 tisíc občanů. Stav e-governmentu považuje za tristní a tvrdí, že nůžky mezi vyspělými zeměmi a ČR se v posledních čtyřech letech ještě otevřely.
Připomněl také návrh zákona o e-governmentu projektu eStat.cz, který podle něj tyto problémy řeší. MIČR s rozpočtem jedné miliardy korun považuje za nebetyčný luxus.
Poslední mluvčí – ministryně informatiky Dana Bérová (MP3, 4,1 MB) – se rozhodla v reakci na Topolánkův projekt podle svých slov uvést na pravou míru nejnehoráznější lži.
Miliardový rozpočet MIČR je podle Bérové věnován většinou na pokrytí komunikačních potřeb jiných ministerstev a skutečný rozpočet ministerstva informatiky je o řád nižší.
Také řada nezávislých průzkumů podle Bérové potvrzuje, jak si vede ČR v porovnání s ostatními zeměmi. Podle Bérové jsme tak ve středu těch zemí. S celou řadou námitek Topolánka souhlasí, a doufá, že po volbách se věci hnou dopředu rychleji.
„Nejsem si jistá, zda existuje skutečná vůle k politické investici v těchto věcech,“ řekla Bérová a dodala: „Je mnohem jednodušší hlásat něco za řečnickým pultem, ještě s manipulací s fakty, a pak skutečně něco udělat.
“ Od roku 2002 se podle Bérové mnoho změnilo. Tehdy prý dostávala připomínky k návrhům typu: Komunikace nemůže být elektronická, zákon o pozemních komunikacích totiž nic takového nezná, maximálně silnici první a druhé třídy. Nebo třeba: Společnost přece nemůže být informační, pouze akciová nebo s ručením omezeným.
Avizovaní mluvčí:
1. Přemysl Sobotka
2. Dana Bérová
3. Radko Martínek
4. Libor Ambrozek
5. František Bublan
6. František Dohnal
7. Evžen Tošenovský
8. Mirek Topolánek
9. Miroslav Kalousek
10. Jiří Dolejš
11. Tomáš Renčín
Skuteční mluvčí:
1. Otakar Divíšek
2. Přemysl Sobotka
3. Jiří Havel
4. Evžen Tošenovský
5. Miloš Vystrčil
6. František Dohnal
7. Oldřich Vlasák
8. Radko Martínek
9. Christian Rupp
10. Márta Nagy-Rothengass
11. Chris Newby
12. René Kubášek
13. Mirek Topolánek
14. Dana Bérová
Odpovědět na příspěvek