Opencard: Další pokuta a hrozící zablokování systému
Koncem června končí stávající podpora pro Opencard. Pokud nedojde k dohodě Prahy s firmou EMS, může dojít k zablokování až čtvrt milionu karet. Praha připravuje krizový plán.
Navíc za smlouvu uzavřenou v roce 2012 dostala Praha pokutu, důvodem je porušení zákona o veřejných zakázkách.
Co se bude dít dál?
Praha v současné době připravuje krizový plán v případě, že se nepodaří s firmou EMS dohodnout. Krizovým plánem bude pravděpodobně návrat k papírovým kuponům. Nejistá je nejen další podpora, ale také vydávání nových či ztracených karet.
Společnost eMoneyServices (EMS), dříve Haguess, která Opencard pro Prahu spravuje, naznačuje, že by mohla po 15. červnu přestat celý systém provozovat a zablokovat ho. K tomuto datu totiž vyprší platnost dohody s magistrátem a pokračování správy Opencard zatím Praha nedojednala.
Praha chtěla celý projekt koupit a spravovat sama. Firma ale nabídla Praze tento projekt za 495 milionů korun, což je podle primátora Tomáše Hudečka naprosto nepřijatelná částka. Sdělil, že vypíšou soutěž na úplně nového dodavatele, bohužel ale měsíc před koncem stávající smlouvy, což je nereálné stihnout.
Mluvčí pražského magistrátu Petra Hrubá pouze uvedla, že Praha v současné době nechává vypracovat posudky k nabídce EMS, kterou už dříve primátor Hudeček odmítl. Teprve potom bude jednat o tom, co bude s celým projektem dál.
V roce 2012, kdy končila platnost 300 tisícům karet, byla nakonec smlouva prodloužena bez soutěže o další dva roky. Kvůli tomu ale Policie navrhla obžalovat Bohuslava Svobodu, jeho nástupce Tomáše Hudečka i všechny členy městské rady.
Hlavní město zaplatilo za projekt Opencard už 1,2 miliardy korun. Smlouvy s firmou Haguess uzavíralo město za primátora Pavla Béma. Jeho první náměstek Rudolf Blažek zažádal o audit. Důvodem podle něj byla přílišná závislost města na firmě Haguess. Audit ukázal, že jsou pro město nevýhodné. Auditor minulý týden sněmovní vyšetřovací komisi k Opencard vypověděl, že smlouvy musel připravovat diletant.
Současné vedení se proto chtělo ze smluv vymanit, celý projekt odkoupit tak, aby ho Praha spravovala sama.
Za projekt už soud odsoudil pět bývalých magistrátních úředníků, včetně bývalého šéfa odboru informatiky Ivana Seyčka, k podmíněným trestům od jednoho do tří let za zvýhodnění firmy Haguess a uzavření nevýhodných smluv. Rozsudek je nepravomocný.
Kauzu Opencard vyšetřuje také sněmovní komise, zřízená letos v březnu.
Krizový scénář
Praha nyní zvažuje různé možnosti. Kdyby se magistrát s EMS nedohodl, mohli by se cestující vrátit k papírovým kuponům. Další variantou je zavedení kolků ke stávajícím Opencard.
Magistrát už o krizových scénářích jednal i s dopravním podnikem. Podle DPP by s pořízením papírových kuponů neměl být problém. Dopravní podnik totiž loni v listopadu uzavřel se Státní tiskárnou cenin rámcovou smlouvu na dodávky jízdních dokladů v letech 2013 až 2017.
V rámci této smlouvy je kromě jízdenek možné zažádat i o zakázku na kupony MHD. „Zhotovitel se zavazuje do osmi týdnů ode dne, kdy mu byla doručena příslušná výzva, zhotovit jízdní doklady dle specifikace,“ řekl serveru Aktuálně.cz radní Jan Vašíček.
Pokuta i podruhé
ÚOHS uložil Praze pokutu ve výši 1 milion korun za porušení zákona o veřejných zakázkách při uzavírání dvou smluv souvisejících s projektem Opencard. Rozhodnutí není dosud pravomocné a může být proti němu podán rozklad. Jedná se o obdobné pochybení, které ÚOHS již jednou pokutoval.
Hlavní město Praha dle ÚOHS pochybilo, když dne 6.4.2012 zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění veřejnou zakázku „Poskytování základní a rozšířené podpory programového vybavení SKC“ a na jejím základě uzavřelo smlouvy č. INO/40/03/002741/2012 a č. INO/40/03/002742/2012 se společností HAGUESS, a.s. Pro použití jednacího řízení bez uveřejnění přitom nebyly splněny zákonné podmínky, přičemž postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
Úřad neuznal argumentaci zadavatele, že na základě uzavřené licenční smlouvy nemohl zadat předmětnou zakázku jinému dodavateli než dosavadnímu poskytovateli služeb, jelikož zadavatel se odvolával na právní prostředí, které vytvořil sám vlastním jednáním.
Uzavřením původní smlouvy o dílo a akceptací nevýhodných licenčních podmínek se totiž zadavatel sám aktivně podílel na vytváření omezení, od nichž následně odvozoval použití jednacího řízení bez uveřejnění. Nejednalo se tedy o objektivní důvody, k nimž by došlo nezávisle na vůli zadavatele, jelikož zadavateli byl znám dlouhodobý záměr realizace projektu Opencard, a zejména z tohoto důvodu bylo využití jednacího řízení bez uveřejnění v daném případě neoprávněné.
Odpovědět na příspěvek