Nová pravidla pro zadávání veřejných zakázek vyvolávají rozpaky
Od 1. dubna začínají platit nová pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Podle vlády je jejich hlavním cílem zarazit korupci. To si slibovali především od rapidního snížení finančních limitů pro jejich vyhlašování. O tom, že nová pravidla skutečně uplácení zabrání, už ale otevřeně pochybují také samotní autoři novely zákona, tedy ministerstvo pro místní rozvoj a státní zástupci.
Po schválení novely, která byla podle Jana Sixty, náměstka ministra pro místní rozvoj, dílem složitého kompromisu, úředníci i firmy namítají, že jim stále ještě chybí klíčové prováděcí vyhlášky a závazné ministerské výklady, bez nichž prostě nemohou zákon bezchybně naplňovat. Na právním kongresu v Seči v úterý 27. března 2012 Sichta uvedl: “ Zákon navalí na soutěžitele spoustu formálních povinností. V něčem se až v praxi ukáže efektivita nových ustanovení.“ Dále také uvedl, že ministerstvo již nyní dostalo od představitelů vlády pokyn, aby pracovalo na další novele zákona o veřejných zakázkách.
Na zmiňovaném právním kongresu byla také velmi často vyjadřována skepse nad účinností celé novely. Sixta sám zmínil problém, se kterým se tvůrci novely potýkali: “ Za tři roky se zákon změnil dvanáctkrát a nemáme pocit, že by to byl vývoj tím správným směrem. Pokud někdo vložil do zadávací dokumentace předražený projekt, třeba křižovatku za čtyři miliardy, tak nakonec z tendru stejně vypadla zakázka na plus minus čtyři miliardy. Komise vybírá mezi dodavateli toho, který je nejvýhodnější, ale už nenamítne, že křižovatka za čtyři miliardy je prostě moc drahá a že zadávací parametry by mohly být výrazně levnější.“
Dosud musela být veřejná zakázka vyhlášena vždy, když u dodávek služeb přesahovala dva milióny korun a u stavebních prací šest miliónů korun. Nově zákon sníží finanční limit této částky pro všechny typy na rovný jeden milión korun. Dodavatelé ale zároveň budou muset i u menších zakázek přesahujících půl miliónu korun zveřejnit v plném znění smlouvy, včetně dalších povinných dokumentů a konečnou cenu. Sám Sixta označil tyto dvě podmínky za rozpor uvnitř zákona, který je důsledkem pozměňovacích návrhů. Podle něj to zadavatele přivede do situace, kdy budou muset zveřejnit i zakázky, na které se tendr provádět nebude.
Robert Pergl, advokát a předseda Komory administrátorů veřejných zakázek Sixtovi oponoval. Podle něj je novela zákona o veřejných zakázkách právnicky zdařilé dílo. Připustil ale, že především ve vztahu k zrychlenému zaškolování úředníků je opravdu „složitá“.
Novela také ruší losování. Před pěti lety prý tento systém představoval naprostou protikorupční bombu. „A pak stačila jedna karlovarská losovačka,“ uvedl Sixta. Zároveň informoval účastníky kongresu o tom, že v současné době se v celé republice řeší zhruba stovka případů zmanipulovaných losovacích programů v zakázkách, jejichž úhrnná hodnota činí cca 23 miliard korun.
Novela dále ruší podmínku, že uchazeči o tendr musejí mít certifikaci, jako je ISO. Dodavatelé budou mít povinnost hlásit všechny své reálné subdodavatele a zadavatelé je musí zveřejnit. Navíc je u veřejných zakázek nově povinnost zveřejňovat strukturu vlastníků firem.
Zdroj: www.novinky.cz
Odpovědět na příspěvek