Hybridní šifrovací algoritmy (20. díl)
V minulém díle našeho seriálu jsme si objasnili, které šifrovací systémy se kde hodí a jak je využít.
Přes výhody symetrického i asymetrického systému se v praxi využívá nejčastěji kombinace těchto systémů – hybridního šifrování.
Spojením symetrického a symetrického systému šifrování vznikají takzvané hybridní šifrovací systémy. Jejich nejpoužívanějším představitelem je PGP.
PGP – (Pretty Good Privacy)
Počítačový program, který umožňuje šifrování a podepisování. Je založeno na algoritmu RSA pro asymetrickou kryptografii. První verze PGP byla uvolněna Philem Zimmermanem v roce 1991. Další verze byly vyvíjeny Philem Zimmermanem i jinými (Zdroj: abclinuxu.cz).
Hybridní systém spojuje výhody symetrického a asymetrického šifrování:
- počet klíčů roste lineárně s počtem komunikujících dvojic
- přijatelná rychlost
- je vhodné pro digitální / elektronické podepisování dokumentů
Odesilatel použije klíč, kterým symetricky zašifruje zprávu. Tento klíč zašifruje veřejným klíčem osoby, které zprávu zasílá a pošle ho spolu se zprávou adresátovi. Adresát dostane asymetricky zašifrovaný klíč a symetricky zašifrovanou zprávu. Klíč dešifruje svým privátním klíčem a použije ho k dešifrování textu. Tímto způsobem odpadá problém s distribucí klíče při symetrickém šifrování a zároveň se celý proces zrychlí – asymetrické šifrování je pro dlouhé zprávy pomalé.
Pokud chceme používat hybridní šifrování mezi n účastníky, potřebujeme stejně jako u asymetrického šifrování 2n klíčů. (převzato z pctuning.cz). Hybridní šifrování je teoreticky náchylnější na odhalení, ale pokud je útočník schopen dešifrovat klíč relace, tak je schopen číst pouze jedinou zprávu zašifrovanou pomocí tohoto klíče. Pokud by chtěl útočník přečíst i jinou zprávu, tak musí opět získat její klíč relace.
Díly seriálu:
Elektronický doklad v účetnictví – Podpis (1. díl)
Elektronický doklad v účetnictví – Vlastnoruční podpis (2. díl)
Elektronický doklad v účetnictví – Elektronický podpis (3. díl)
Požadavky kladené na elektronický podpis (4. díl)
Druhy elektronických podpisů (5. díl)
Náležitosti účetního dokladu (7. díl)
Co vše skrývá dokument v elektronické podobě (8. díl)
Elektronický podpis a informace v něm obsažené (9. díl)
Elektronická komunikace organizace (10. díl)
Možnosti elektronické komunikace organizace (11. díl)
Efektivní elektronická komunikace – to je EDI (12. díl)
Šifrování – kryptografické základy digitálního podpisu (14. díl)
Význam šifrování a jeho typy (15. díl)
Symetrické šifrovací algoritmy (16. díl)
Šifrování – k čemu slouží a jak ho využít (17. díl)
Ověření identity a elektronický podpis (18. díl)
Asymetrické šifrování a jeho praktické využití (19. díl)
Hybridní šifrovací algoritmy (20. díl)
Zdroje:
[1] SCHNEIER, Bruce: Applied Cryptograph: Protocols, Algorthms, and Source Code in C. USA, Wiley Computer Publishing, John Wiley & Sons, 1996. ISBN 0471128457.
[2] SMART, Nigel: Cryptography: An Introduction, N. Smart. USA, McGraw-Hill, 2004. ISBN 0-07-709987-7
[4] www.eccc.uni-trier.de/eccc-local
[5] www.elektrorevue.cz/clanky/02021/index.html
[6] www.pctuning.cz
Odpovědět na příspěvek