Účastníci konference, ministři informatiky ze skandinávských zemí a nových členských států Evropské unie a zástupci Evropské komise, se na základě porovnání konkrétních zkušeností shodli, že:

• Mnohým evropským státům chybí političtí vůdci, kteří by byli odhodláni provést modernizaci a odvážné reformy veřejné správy, které jsou ale nezbytnou podmínkou pro využívání moderních technologií, a tím zajištění efektivního fungování státu.
• Technologie 21. století nemohou být s úspěchem nasazovány do veřejné správy, která je organizována a řízena podle modelu 19. století. Úspěšnost e-Governmentových řešení je více o správě (Government), než o ICT (e-).
• Je důležité začít u služeb, které jsou nejvíce využívány a nejvíce poptávány veřejností. (Zástupci skandinávských zemí na konferenci představovali většinou celní nebo daňové aplikace.)
• Pro státní správu by využívání elektronických služeb mělo být povinné. (Například v Dánsku fakturuje státní správa povinně elektronicky. V České republice byla usnesením vlády státní správě uložena povinnost elektronicky komunikovat s Českou správou sociálního zabezpečení.)
• Ani ta nejlepší služba e-Governmentu de facto neexistuje, pokud o ní občané nebo podnikatelé nejsou dostatečně informováni. Součástí podpory rozvoje e-Governmentu musí být propagace a osvěta.

Všechny úspěšné projekty, které skandinávské země na konferenci představily, fungují na základě partnerství soukromého a veřejného sektoru, a tzv. modelu „triple-helix“, tedy propojení veřejné správy / politiky, podnikatelského sektoru a akademické sféry. Konkrétním výsledkem takové spolupráce je i vědecký park (inkubátor) Lindholmen, který účastníci konference navštívili a jehož zástupci vyjádřili zájem navázat spolupráci s institucemi a podnikateli z nových členských států Evropské unie.