eStat má připomínky k návrhu Zákona o základních registrech
Sdružení eStat – efektivní stát, které se dlouhodobě věnuje elektronizaci veřejné správy zaslalo náměstkovi ministra vnitra pro veřejnou správu a informatiku dopis s připomínkami k návrhu Zákona o základních registrech.
Autorem dopisu je vedoucí projektu eStat Edvard Kožušník. Kožušník byl rovněž členem Rady vlády pro informační společnost. Na tento post ovšem rezignoval, čímž reagoval na prý nedostatečnou komunikaci vlády s Radou a ostatními experty při přípravě návrhu Zákon o elektronické komunikaci.
Zákon o elektronické komunikaci byl i přes připomínky eStatu a dalších odeslán do sněmovny a čeká se na jeho druhé čtení. Viz náš článek zde.
To nestihnete
Zpět k návrhu Zákona o základních registrech. Na úvod vyjadřuje autor dopisu Edvard Kožušník potěšení, protože návrh vychází z koncepce eStatu, která vzešla z jeho dílny v září 2007. Právě proto, že je eStat autorem projektu základních registrů, cítí jeho vedoucí Edvard Kožušník povinnost upozornit na nedostatky, které v návrhu Zákona spolu se svým týmem nalezl.
První pochybnost, kterou Edvard Kožušník ve svém dopise vyjadřuje, se týká termínu dokončení projektu. Podle názoru sdružení eStat lze s ohledem na termín předložení návrhu Zákona předpokládat, že bude velmi obtížné projednat komplexní legislativní řešení Základních registrů ještě do konce volebního období.
Nejasní správci registrů
Druhým nedostatkem nebo spíše nejasností je správa registrů. Původní návrh eStatu totiž počítal se zavedením nadresortního kompetenčního centra, jemuž by byla správa informačních systémů registrů svěřena. Návrh Ministerstva vnitra s kompetenčním centrem sice také počítá, ale svěřuje mu pouze správu základního informačního systému, který bude obstarávat komunikaci se základními registry.
Jednotlivé registry by pak spravovali jiní správci (každý registr by měl jiného). Problém je v tom, že návrh Zákona správce blíže nespecifikuje. V důvodové zprávě je uvedeno pouze, že správci mohou být jednotlivé orgány veřejné správy.
Současnou podobu zákona si tedy podle eStatu můžeme vyložit dvojím způsobem. V prvním případě budou základní registry pouhými databázemi a nad nimi bude existovat samostatný informační systém, který bude disponovat daty ze všech registrů. Kompetenčním centrem by mělo být Ministerstvo vnitra.
Druhý možný výklad návrhu Zákona o základních registrech je ten, že vznikne 5 samostatných informačních systémů. Tímto řešením by ovšem vzniklo mnoho dalších problémů. Jelikož by každý informační systém mohl mít jiného dodavatele vznikl by problém s kompatibilitou a legislativním řešením.
Nechť jsou kompetenčními centry Úřad vlády a Úřad pro ochranu osobních údajů
S ohledem na výše zmiňované navrhuje eStat, aby kompetenčním centrem nebylo Ministerstvo vnitra, ale Úřad vlády resp. Úřad pro ochranu osobních údajů ( v případě správy elektronické identity u fyzických osob).
Pasáž o evidenci nepřesných osobních údajů je v rozporu s Českou i Evropskou legislativou
Jako velmi problematickou hodnotí eStat pasáž o vyrovnání se s evidencí nepřesných osobních údajů. Jejich schraňování je totiž v rozporu s naší i Evropskou legislativou, konkrétně se Zákonem č. 101/1999 Sb., o ochraně osobních údajů a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
Návrh Zákona tedy musí být upraven tak, aby nepřesné údaje nebyly schraňovány a zákon byl v souladu s výše zmíněnými legislativními předpisy.
Zabezpečení působí „nevyrovnaně“
Jako „nevyrovnaným“ dojmem působící pasáž označuje eStat část návrhu, která se týká zabezpečení. Na jedné straně je prý třeba Ministerstvo vnitra pochválit za to, že se k potřebě kvalitního zabezpečení hlásí. Na druhé straně není jasné, proč když hodlá zavést systém základních a z nich odvozených agendových identifikátorů (viz návrh zákona o zákl. registrech) a zároveň ke stejnému datu začít fyzickým osobám přidělovat.osobní čísla, která jsou založeny na zcela jiném principu (viz návrh Zákona o elektronické komunikaci).
Za jisté bezpečnostní riziko považuje eStat také že zdrojový identifikátor fyzických osob bude ukládán v registru obyvatel, což může vzbudit oprávněné obavy o zneužitelnosti tohoto identifikátoru ze strany osob majících přístup do tohoto registru.
Takovéto identifikátory by neměly být ukládány v registru s jinými údaji, ale měly by být
v samostatném registru jen za účelem autentizace. Zároveň by měla být znemožněna jakákoliv
manipulace s tímto zdrojovým identifikátorem každému, kdo není oprávněným držitelem
tohoto identifikátoru.
Každý by měl mít právo zjistit kdo a za jakým účelem vyhledával v základních registrech data, které se týkají jeho osoby. To také eStat do svého původního návrhu zapracoval, v návrhu Ministerstva vnitra se to však už neobjevilo…
Text dopisu vedoucího projektu eStat Edvarda Kožušníka naleznete zde.
Zdroj: www.estat.cz
Odpovědět na příspěvek