Elektronický podpis a informace v něm obsažené (9. díl)
Pojem elektronický podpis je už nám dobře známý. Jaké informace jsou v něm obsažené, co v sobě vše skrývá?
Toto se pokusíme se ujasnit v dalším díle seriálu o elektronickém dokladu v účetnictví
Elektronický podpis obsahuje tyto údaje:
- údaje o odesílateli
- údaje o vystaviteli certifikátu
- platnost od – do
- informace o použitém algoritmu hash funkce, veřejného klíče, samotný otisk, atd.
- informace o tom, zda byl dokument do doby podepsání upravován
- informaci o datu a čase podepsání autorem (informace je brána dle data a času na počítači odesílatele)
a mnohé další
"Historicky se objevuje pojem digitálního podpisu souběžně se vznikem asymetrické kryptografie v druhé polovině sedmdesátých let. (O asymetrické kryptografii se dozvíte více v některém z příštích dílů seriálu) Asymetrická kryptografie používá určitým způsobem propojenou dvojici kryptografických klíčů.
Jeden klíč (veřejný) je používán k šifrování dat, druhý klíč (soukromý) slouží k dešifrování zašifrovaného obsahu dat. Přitom ze znalosti např. pouze veřejného klíče nelze odvodit hodnotu druhého (soukromého) klíče" (zdroj: PINKAVA, Jaroslav: Elektronický podpis – využití v bankovnictví. Seminář, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 7.12.2000).
Pojem elektronický podpis tak jak ho známe dnes je pojmem obecnějším než digitální podpis. Tento pojem v sobě zahrnuje kromě samotného digitálního podpisu také aspekty využití celé škály různých biometrických metod. Je pak obvykle precizován tak, aby byl technologicky nezávislý. Je proto také vhodný pro použití v různých legislativních dokumentech a pro komunikaci například s orgány státní správy.
Zejména v průběhu posledních let se z hlediska právních a technologických aspektů dospělo k poznání nezbytnosti používat takto obecný pojem. (zdroj: PINKAVA, Jaroslav: Elektronický podpis – využití v bankovnictví. Seminář, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 7.12.2000).
Biometrické metody
- jsou fyziologicky založené techniky, které měří nějakou fyziologickou charakteristiku dané osoby. Sem patří např.: otisky prstů, charakteristiky duhovky, obličej, geometrie cév, charakteristiky uší, vůně, analýza obrazců DNA, charakteristiky potu atd.
- jsou behaviorálně založené techniky, které se zabývají měřením chování příslušné osoby. Toto zahrnuje např.: verifikaci ručně psaných podpisů – dynamika podpisu, charakterizace úderů do klávesnice, analýza řečového projevu atd.
Digitální podpisy – dnes základní a nejvíce používanou variantou elektronického podpisu.
Obecně se dá říci, že elektronické (digitální) podpisy jsou nejčastěji používány:
- pro vazby typu smluv v otevřených sítích (např. elektronický obchod, finanční transakce),
- v uzavřených systémech (Intranety),
- pro osobní účely,
- pouze pro identifikační a autorizační účely (oprávnění přístupu do výpočetního systému, identifikace webovského serveru,…),
- pro oficiální komunikaci s veřejnými institucemi (daňová přiznání, přenos dokumentů s právními důsledky,…) – tato oblast je zatím především perspektivní (a to vysoce), i když již dnes existuje celá řada konkrétních případů, kde jsou elektronické podpisy takto využívány.
Díly seriálu:
Elektronický doklad v účetnictví – Podpis (1. díl)
Elektronický doklad v účetnictví – Vlastnoruční podpis (2. díl)
Elektronický doklad v účetnictví – Elektronický podpis (3. díl)
Požadavky kladené na elektronický podpis (4. díl)
Druhy elektronických podpisů (5. díl)
Náležitosti účetního dokladu (7. díl)
Co vše skrývá dokument v elektronické podobě (8. díl)
Elektronický podpis a informace v něm obsažené (9. díl)
Elektronická komunikace organizace (10. díl)
Možnosti elektronické komunikace organizace (11. díl)
Efektivní elektronická komunikace – to je EDI (12. díl)
Šifrování – kryptografické základy digitálního podpisu (14. díl)
Význam šifrování a jeho typy (15. díl)
Symetrické šifrovací algoritmy (16. díl)
Šifrování – k čemu slouží a jak ho využít (17. díl)
Ověření identity a elektronický podpis (18. díl)
Zdroje:
[1] www.uoou.cz – Úřad pro ochranu osobních údajů
[2] wikipedia.org – Wikipedia, otevřená encyklopedie
[3] Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
[4] Zákon č. 440/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů
[5] Zákon č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony
[6] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Odpovědět na příspěvek