E-podatelny: Existují, ale jsou na slovo skoupé
„Počet úřadů, které splňují požadavky nařízení vlády č. 495/2004 Sb. a provozují elektronickou podatelnu v souladu s vyhláškou 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách, již dosahuje dostatečnou základnu pro elektronickou komunikaci občana s orgány veřejné moci. Nejedná se jen o nejvyšší orgány státní správy, ale dnes je možné již elektronicky komunikovat s většinou obcí s rozšířenou působností a obcemi s pověřeným obecním úřadem,“ píše se v dokumentu Informace o zřízení elektronických podatelen u orgánů veřejné moci (PDF, 222 kB). Zpráva sumarizuje, nakolik se české úřady popasovaly s povinností zřídit pro komunikaci s občany elektronickou podatelnu a uvědomit o tom na adrese oznameni_NV495@micr.cz ministerstvo informatiky. Adresy e-podatelen jsou následně zveřejněny na Portálu veřejné správy.
E-podatelny mají skoro všichni…
Dokument zachycuje stav ke konci roku 2006. Tehdy mělo svou e-podatelnu mimo jiné 14 z 15 ministerstev – Ministerstvo zahraničních věcí je názoru, že e-podatelnu nepotřebuje. Také všechny krajské úřady, 97 % obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), 89 % obcí s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně) a 891 obcí I. stupně umožnily oficiálně občanům elektronickou komunikaci se svými úředníky. „Veřejná správa se v současné době více otevírá ke svým uživatelům – občanům. Pro občana to znamená, že již není nucen komunikovat s úřadem pouze osobně nebo doručovat listinné zásilky, ale má možnost komunikovat elektronicky,“ píše se vzletně v dokumentu. Realita je však trochu jiná.
… na mail reaguje málokdo
V listopadu 2006 se společnost Westminster rozhodla vyzkoušet, jak reaguje na elektronická podání Česká správa sociálního zabezpečení. Všem okresním i krajským správám sociálního zabezpečení, tedy na celkem 92 pracovišť, rozeslali lidé z Westminteru dotaz: „Jsem žena na mateřské dovolené, pobírám rodičovský příspěvek a chtěla bych začít podnikat. Musím si platit sociální pojištění, případně v jaké výši?“ A výsledek? „Odpovědělo jen 55 procent dotázaných. Celých 24 procent úřadů na dotaz nereagovalo vůbec,“ uvádí Lucie Slauková ze společnosti Westminster.
Podpis, prosím!
„Průzkum kvality elektronické komunikace s úřadem ukázal jednoznačné nedostatky v oblasti znalosti legislativy. Úředník nedokázal posoudit dle jakého zákona při vyřizování běžného dotazu postupovat. Ve většině případů vyhodnotil takové podání bez dalšího jako podání ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a vyzval k doplnění elektronického podpisu,“ hodnotí výsledky průzkumu Tomáš Studeník, ředitel společnosti Westminster. Jednalo se totiž o běžný dotaz v kompetenci daného úřadu, na který se vztahuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. K takovémuto podání žádosti není třeba užití elektronického podpisu.
„Úřady stále nedokáží lidsky komunikovat s občanem. Na jednoduché dotazy adresované e-mailem vyžadují zcela nadbytečně elektronický podpis. Tím celý proces jen byrokratizují a nikoli zjednodušují,“ komentuje situaci Tomáš Studeník.
Anglicky? Nemluvíme s vámi.
Společnost Westminster, která si klade za cíl pomáhat státu lépe sloužit občanům zlepšováním komunikace a interakce mezi lidmi a zástupci státu, provedla více podobných průzkumů. V článku Komunikace magistrátů s občany vázne na serveru Digiweb pracuje autor s výsledky dalšího takového srovnání, pod palbou e-mailů byly tentokrát magistráty hlavních měst všech zemí Evropské unie. Dotaz indického občana Ptasaha Nehrua „Kam se obrátit při zakládání restaurace?“ byl položen v angličtině a ukázalo se, že s tou na pražském magistrátě příliš nepochodíte. Odpověď nedorazila a na svou, tentokrát již česky položenou otázku ohledně systému odbavování cizojazyčných elektronických dotazů, se lidé z Westminsteru dozvěděli, že cizojazyčné dotazy jsou směřovány na pracovnici informačního střediska, která je předá odpovědnému pracovníkovi. Vyřízení dotazu tak může trvat až 30 dní.
Odpovědět na příspěvek