E-government – Strategické dokumenty (1. díl)
První pokusy o vytvoření komplexního řešení
Do poloviny devadesátých let v České republice neexistovala ucelená koncepce státní politiky v oblasti informačních systémů.
První pokus o zřízení instituce, mající za úkol naplánovat a vybudovat Státní informační systém (SIS) v České republice nastal 1. listopadu 1996. Vznikl Úřad pro státní informační systém (ÚSIS).
ÚSIS byl ustanoven zákonem č. 272/1996 Sb., ten převzal kompetence v oblasti budování SIS od bývalého Ministerstva hospodářství ČR a Úřadu vlády ČR. Problém byl v tom, že zákon nevymezoval úřadu konkrétní kompetence.
Příslušný zákon, který měl ÚSISu kompetence přiřknout, nebyl v poslanecké sněmovně schválen a tak nikdo nevěděl, ani úřad sám, co má vlastně dělat.
Situace se vyřešila až schválením zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy. Zřejmě proto, aby byla změna viditelná a demonstrovala vůli hnout s věcí kupředu, byl Ústav pro státní informační systém později přejmenován na Ústav pro veřejné informační systémy.
První dokument, který ÚSIS vytvořil byla "Informační politika ČR: základy strategie". Byla to spíše studie o významu informačních technologií, která měla přesvědčit politiky, aby začali konat. Tehdejší Tošovského vláda se s dokumentem obeznámila, k žádné akci ji to však neinspirovalo.
Později Tošovského tým schválil stručnější verzi nazvanou "Základní teze rozvoje informačních systémů veřejné správy".
Státní informační politika – cesta k informační společnosti
V říjnu 1998 se vláda usnesla na sestavení Rady pro státní informační politiku, která spolu s ÚSISem předložila koncepci „Státní informační politika – cesta k informační společnosti“.
Ten byl 1. května 1999 schválen usnesením vlády č. 525. Jak již název napovídá koncepce jasně deklarovala, že je třeba ubírat se směrem k informační společnosti.
1999 – První komplexnější plán
V roce 1999 vznikla „Koncepce budování informačních systémů veřejné správy“ (dále již jen „Koncepce“). Koncepce navazovala na obsah dvou vládních dokumentů: na „Koncepci reformy veřejné správy“ a na koncepci „Státní informační politika“.
„Koncepce reformy veřejné správy byla vládou vzata na vědomí usnesením č.258 ze dne 30.3 1999. Dokument „Státní informační politika“ byl vládou přijat usnesením č. 525 ze dne 31.5.1999.
Koncepci vypracovali tehdejší: předseda Úřadu pro státní informační systém Karel Berka, ministr vnitra Václav Grulich, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla a ministr pro místní rozvoj Jaromír Čísař.
Předkladatelem návrhu byl tehdejší místopředseda vlády a ministr financí, předseda Rady vlády České republiky pro státní informační politiku Pevel Mertlík.
Obsah a cíle koncepce
Koncepce byla vytvořena v době velkého rozmachu ICT, řada veřejných institucí informační technologie a systémy zaváděla, chyběla však koordinace. Úřady chápaly ICT jako prostředek k uchovávání dat, nikoliv jako prostředek služby občanům.
Dalším problémem byla absence závazných pravidel pro spolupráci mezi jednotlivými subjekty ve sdílení a výměně dat. Jednoduše řečeno, chybělo jednoznačné řízení.
Následkem je dnes existence stovek neprovázaných rejstříků, seznamů a databází, které obsahují duplicitní údaje. Tuto neutěšenou situaci měla vyřešit Koncepce budování informačních systémů.
Cílem Koncepce bylo zvýšení efektivity a autority veřejné správy, posílení důvěry občanů ve veřejnou správu a zvýšení transparentnosti a rozvoje ekonomického prostředí. Jaká byla realita posuďte sami.
Kdo byl zodpovědný
V Koncepci z roku 1999 jsou vytyčeny čtyři konkrétní instituce, které by měly být zodpovědné za ISVS. Jedná se o Radu vlády České republiky pro státní informační politiku, Úřad pro státní informační systém a Ministerstvo vnitra ČR.
Ve svém usnesení z 31. května 1999 vláda přidělila konkrétní úkoly těmto osobám:
- místopředsedovi vlády pro hospodářskou politiku a ministru financí a předsedovi Rady vlády České republiky pro státní informační politiku:
a) zajistit zpracování materiálů pro realizaci závěrů a úkolů vyplývajících z Koncepce a jejich projednání v Radě vlády ČR pro státní informační politiku,
b) předkládat vládě ČR každoročně počínaje rokem 2000 k 30.11. zprávu o plnění Koncepce, včetně návrhu na její aktualizaci, - ministrovi vnitra zajistit plnění závěrů a úkolů vyplývajících z Koncepce při zpracování návazných koncepčních materiálů a jednotlivých projektů v rámci reformy veřejné správy a při její realizaci,
- předsedovi Úřadu pro státní informační systém zajistit plnění závěrů a úkolů vyplývajících z Koncepce při zpracování návazných koncepčních materiálů,
- členům vlády a vedoucím dalších ústředních orgánů státní správy a přednostům okresních úřadů v rozsahu jejich působnosti postupovat v souladu s Koncepcí,
- přednostům okresních úřadů seznámit s tímto usnesením vlády starosty obcí v obvodu své působnosti a doporučit jim, aby v rozsahu své působnosti postupovali v souladu s Koncepcí;
Ve svém usnesení vláda také doporučila guvernérovi ČNB, primátorovi hlavního města Prahy a primátorům statutárních měst v rozsahu jejich působnosti postupovat v souladu s Koncepcí.
Rada vlády ČR pro státní informační politiku zpracovala Akční plán 2002 aStátní informační politika eČesko 2006.
Podobně jako Koncepce z roku 1999, kladl si tento dokument za cíl sjednotit postup v budování SIS. Druhým cílem bylo vytvořit systém schopný konkurovat Evropě. Bylo třeba se připravit na otevření trhu.
Obsah a cíle eČeska 2006
Cíle informační a komunikační politiky eČesko 2006 jsou shrnuty v tzv. Akčním plánu, který je součástí tohoto dokumentu. Vláda zamýšlela: zajistit bezpečné a komunikační služby, informační vzdělanost a moderní veřejné služby on-line. Dalším cílem bylo přizpůsobit povahu českých SIS těm evropským.
Kdo byl zodpovědný
V usnesení č.265 Vlády ČR ze dne 24. března 2004 je napsáno, že vláda ukládá ministrům a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy přispívat k realizaci cílů obsažených ve Státní informační a komunikační politice eČesko 2006.
To je moc pěkné nařízení, ale každý si ho může vyložit po svém. Opět chybí konkrétní příkazy typu -tento ministr je odpovědný za to a to a zodpovídá se tomu a tomu.
Předsedovi Českého statistického úřadu vláda uložila vytvořit ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem vnitra, ministry informatiky, dopravy, životního prostředí a kultury a ministryněmi školství, mládeže a tělovýchovy a zdravotnictví pro rok 2005 a následující léta metodické a organizační předpoklady pro sledování referenčních ukazatelů (indikátorů), uvedených v příloze Usnesení Rady Evropské unie k implementaci Akčního plánu eEurope 2005 (č. 2003/C 48/02) a zajistit srovnávání a vyhodnocování těchto ukazatelů.
To je moc pěkné nařízení, ale každý si ho může vyložit po svém. Opět chybí konkrétní příkazy typu tento ministr je odpovědný za to a to a zodpovídá se tomu a tomu.
Závěr
Co je třeba udělat se zdá být poměrně jasné, pokud si přečtete výše zmiňované koncepce dozvíte se, že je v nich ji jasně řečeno i jak by se těchto vytyčených cílů mělo dosáhnout. Proto je zarážející, že realita je odlišná, věci se sice hýbou, ale pomalu. Ve srovnání s vyspělou Evropou jsme stále ještě zaostalí.
Nyní je po dlouhé době u moci opět ODS, která se v nás snaží vzbudit dojem, že bychom si měli držet klobouky, protože teď se začnou věci hýbat. Otázkou je však zejména zajištění dostatečných finančních a lidských zdrojů, které je potřeba na tak rozsáhlé projekty alokovat.
Že se věci skutečně začaly hýbat dokládá fakt, že bylo zrušeno ministerstvo informatiky. Tento krok je ale dosti kontroverzní počin. Jak dopadne Langerův eGON a eGovernment Act v režii Ministerstva vnitra ČR si budeme muset počkat.V současné době se za státní strategický materiál považuje dokument Soubor opatření pro urychlení rozvoje eGovernmentu v České republice. Uvidíme. Držme palce.
Díly seriálu:
E-government – Strategické dokumenty (1. díl)
E-government – Jak je to s legislativou? (2 .díl)
E-government- Registry dat veřejné správy (3. díl)
E-Government – Atestace a certifikace (4. díl)
Odpovědět na příspěvek