Datové schránky – kde ještě po roce zeje díra
Ani více než rok po spuštění datových schránek není zcela jasno ani v tak zásadní věci, jako kdy je učiněno podání, realizované prostřednictvím datové schránky. Když musíte stihnout nějaký termín, rozhodujete o tom vy, okamžikem, kdy podání odešlete, nebo příjemce tím, kdy se přihlásí do datové schránky?
Stále existují některé zásadní rozpory mezi tím, co říká zákon, co praví legislativní výklad a jaká je praxe.
Konkrétním příkladem může být opomenutí existence externích elektronických podpisů. Výčet datových formátů, které datové schránky smí přenášet, a který závazně stanovuje vyhláška č. 194/2009 Sb., ale s formáty těchto externích podpisů nepočítal. A tak se již v září loňského roku použila „cesta legislativního výkladu“: řeklo se, že zákon s nimi vlastně tak jako tak počítá, protože chce něco, co jinak nejde.
Návrh novely se objevil až nyní, po necelém roce od legislativního výkladu. Jde o návrh, který rozšiřuje výčet použitelných formátů o další, konkrétně ty z kancelářského balíku MS Office 2007 (končící na písmeno X), dále formáty používané pro EDI, a upřesňuje i formát tif.
Autor se opět vrací ke konverzi dokumentů a jak jsou prakticky i legislativně řešeny její stále přetrvávající problémy. O problému s podáním a příjmem dokumentů jsme se také zmiňovali, na základě článků pana Peterky. Jaká je praxe v současnosti? Podívejte se na celý článek pana Jiřího Peterky na www.lupa.cz
Odpovědět na příspěvek